Homosexuálně a bisexuálně orientovaní mladí lidé, které jejich rodina podporuje a kteří si doma mohou bez obav popovídat o svém životním stylu, jsou méně náchylní k rizikovému sexuálnímu chování. Tento logický předpoklad nyní potvrdila i malá studie zveřejněná v Journal of Marital & Family Therapy. Vyšla pod názvem „Kondomy a souvislosti: Rodiče, homosexuální a lesbická mládež a riziko HIV.“
Vědci z Rutgersovy školy sociální práce zjistili, že pozitivní rodinné vztahy a otevřený dialog vedou děti k bezpečnějším sexuálním praktikám, včetně používání kondomů, zatímco narušené vztahy mají za následek rizikové sexuální chování.
Mladí omezují nechráněný sex, pokud jim je rodina schopna nabídnout otevřený vzájemný dialog, v němž jde nesouhlas stranou. Blízké rodinné vztahy mohou vytvářet prostředí pro bezpečí, řekl serveru Medical News Today docent Michael LaScala, licencovaný klinický sociální pracovník, který ve vybraných velkých městech USA studii vedl.
Během 18 měsíců LaScala spolu se svými kolegy pořídil audio a videonahrávky výpovědí 38 homosexuálních a bisexuálních mladíků ve věku mezi 14 a 21 lety. Mladí muži byli dotazováni na vztahy v rodině, na to, co vědí o viru HIV, zda provozují nechráněný sex, a zda vztahy v rodině měly vliv na upřednostňování bezpečnějšího sexu. Výzkumnici se ptali i rodičů, a to na vztah k synům, i na to co oni sami vědí o HIV viru a jak hodnotí svůj vliv na případné rizikové chování svých dětí.
Celkově se ukázalo, že největší dopad na rizikové sexuální chování mladých lidí má blízkost mezi rodiči a dětmi. Ona blízkost znamená, že rodiče akceptují sexuální orientaci potomka a otevřeně s ním mluví o různých tématech, včetně důležitosti bezpečného sexu. Například jedna matka uvedla: „Přišel ze školy a řekl mi nějaké věci o sexu, které byly absolutně nepravdivé, reagovali jsme oba – já i manžel -přímo. Řekli jsme mu: jestli zaslechneš ve škole něco, co ti nepřipadá správné, přijď a řekni nám to.“ Mladíci, kteří vypověděli, že rodina měla vliv na jejich rozhodnutí dát si při sexu pozor, uvedli, že vedli s rodiči rozhovor, v němž byli například nabádáni, aby použili kondom.
Tam, kde se rodiče o své děti nezajímali, polovina respondentů vypověděla, že měli v posledním roce nechráněný pohlavní styk. Téměř ve všech těchto rodinách došlo k nějakému rozbití vztahu rodiče s dítětem, ať už z důvodu smrti jednoho z rodičů, zdravotních problémů, závislosti na drogách, nebo nesouhlasu či dokonce odmítnutí kvůli sexuální orientaci. Jeden chlapec, jehož maminka zemřela, uvedl, že s ním otec zpřetrhal všechna pouta v okamžiku, kdy se dozvěděl, že je syn homosexuál. „Jdi ihned pryč. Nezajímá mě, co děláš,“ řekl mu prý jeho táta. Krátce po svém „coming outu“ mladík přistoupil několikrát na nechráněný sex. Někteří jeho vrstevníci, kteří čelili podobnému odmítnutí, se nakazili virem HIV.
Jeden ze spoluautorů studie si myslí, že výsledky pomohou zlepšit poradenství pro homosexuální a bisexuální mladé muže. „Někteří rodiče se bojí dotknout se těchto témat. Ale průzkum ukazuje, že otevřené vztahy s rodiči vytvářejí bezpečné prostředí pro dítě, které se cítí odlišné od ostatních členů rodiny,“ říká.
Vedoucí studie LaScala také tvrdí, že téměř všichni rodiče ve studii uváděli, že si nejsou jisti, zda – i když mají snahu – plní svou roli správně. Potřebují pomoc a školení, jak mají hovořit o tak těžkém tématu. Hlavně jim dělala problém nákaza virem HIV, protože se prý o ní špatně mluví jak dětem, tak dospělým. Rodiče také více očekávají od školního systému, který je podle nich důležitým místem, kde by měly jejich děti získávat informace a přejí si, aby na hodinách zdravotní výchovy bylo více času věnováno vzdělávání o nebezpečí vysoce rizikového sexuálního chování.
„Nemůžeme slevovat z role rodiny v ochraně těchto mladých lidí,“ říká LaScala. „Akceptace v rodině a otevřený dialog dodávají důvěru mladým lidem tak, aby o sebe pečovali. V mnohých rodinách utužování vzájemných pout silně motivuje její členy, aby zůstali v bezpečí.“
Když dojde k narušení rodinných vztahů, může, podle LaScaly, pomoci rodinný terapeut nebo sociální pracovník specializovaný na rodinnou problematiku. Pokud naváže kontakt s rodinou, pomůže zvládnout rodičům sexuální orientaci dítěte a také oběma stranám usnadnit diskusi o riziku a prevenci infekce HIV.
-cik-
