Pokud se šíření eboly nepodaří zastavit, mohou do konce nadcházejícího roku činit hospodářské dopady virové infekce na západní Afriku 32,6 miliardy dolarů (přes 708 miliard korun). Včera to ve své analýze podle agentury Reuters uvedla Světová banka.
„Obrovských ekonomických nákladů nynější nákazy pro postižené země a pro svět je možné se vyhnout dalšími rozumnými investicemi do zlepšování zdravotnických systémů,“ uvedl v prohlášení prezident Světové banky Jim Yong Kim.
Světová banka již v září varovala, že epidemie může být pro ekonomiku trojice nejpostiženějších zemí katastrofální. Podle tehdy zveřejněných nejhorších scénářů by řádění viru příští rok zpomalilo hospodářský růst Guineje o 2,3 procentního bodu, Siery Leone o 8,9 procentního bodu a v nejhůře postižené Libérii dokonce o 11,7 procentního bodu.
Nejhorší epidemie eboly usmrtila ve třech nejhůře zasažených zemích, tedy Libérii, Sieře Leone a Guineji, 3879 lidí, přičemž nakaženo jich bylo celkem 8033. Aktuální statistiku platnou k 5. říjnu včera vydala Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím prý nic nenasvědčuje tomu, že by epidemie v západní Africe už byla pod kontrolou. Ebolou se nakazil i zdravotník z mise OSN v Libérii UNMIL.
Dvě nejhůře zasažené země, Libérie a Sierra Leone, podle zprávy WHO stále mají pokrytu potřebu lůžek pro pacienty pouze z 21, potažmo 26 procent. Podle WHO byly sousední země upozorněny, aby se připravily na rozšíření nemoci přes jejich hranice.
Dva lidé zemřeli také ve Španělsku, kam byli ze západní Afriky evakuováni. V USA dnes zemřel Liberijec, u něhož byla krvácivá horečka zjištěna až několik dní po jeho příletu ze západní Afriky koncem září. Ve Španělsku je v současné době v izolaci zdravotní sestra, která se ebolou nakazila zřejmě v době, kdy o zmíněnou dvojici infikovaných pečovala. Národnost dalšího infikovaného zdravotníka OSN v Libérii vedení UNMIL neoznámilo, v prohlášení ho označilo jen za zahraničního experta. Pro UNMIL je to již druhý případ nákazy, první infikovaný virovému onemocnění podlehl na konci září.
Belgický expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Peter Piot, který jako mladý lékař v roce 1976 pomohl vir eboly objevit, varoval, že nákaza může postihnout i další zdravotnický personál ve vyspělých zemích s moderním zdravotnickým systémem. Piot, kterého citovala BBC, uvedl, že případem ze Španělska není překvapen. U španělské sestry se zdroj nákazy stále ještě hledá, ale předpokládá se, že se nakazila v madridské nemocnici. Nakažená tvrdí, že dodržela všechny bezpečnostní postupy. Právě bezpečnostní opatření jsou pro lékaře a další zdravotnický personál v západní Africe největším problémem.
Zdravotníci jsou v oblasti v kontaktu s velkým počtem nemocných, potýkají se s nedostatečnými dezinfekčními postupy a špatnou izolací pacientů a v regionu také chybí dostatek ochranných prostředků.
-čtk-
