Případů, kdy léčitelé odradí pacienty od prokázané léčby postavené na důkazech, mohou být stovky, možná tisíce ročně. Mnohé z nich končí tragicky – nenávratně poškozeným zdravím nebo smrtí. Pod dojmem posledních mediálně známých případů chce ministr zdravotnictví dát policii a soudům legislativní bič na vraždící léčitele. Jenže to nebude vůbec jednoduché.
O tom, že jde o skutečně rozsáhlý problém, se ministerstvo přesvědčilo v posledních měsících, kdy šéf rezortu Svatopluk Němeček (ČSSD) veřejně vyzval občany, aby mu posílali své zkušenosti s léčiteli. Případů, kdy šarlatáni způsobili odrazením od léčby ve zdravotnických zařízeních smrt vážně nemocných lidí, se mu objevily v emailové schránce desítky. Šlo o první masivní veřejné odhalení problému, který dosud spíš bublal pod povrchem v rámci odborné debaty. „Nikdo to moc nechtěl veřejně slyšet. Média tohle téma neměla ráda. Léčitele mnozí novináři obdivují a tohle se jim moc nehodí do krámu. Jenže jako lékař, který se stará o starší lidi nemocné rakovinou, mám nepřetržitou zkušenost od devadesátých let, kdy potkávám pacienty, kterým léčitelé ukrátili život o dlouhé roky,“ říká Oskar Andrysek, primář Centra integrované onkologické péče Nemocnice Měšice. Právě odrazení od účinné léčby je podle něj největším nebezpečím, které lidem od léčitelů hrozí, mnohem větší než jejich zpravidla nefunkční terapie tahající z nich peníze.
V srpnu proto napsal ministr zdravotnictví Němeček ministryni spravedlnosti Heleně Válkové (ANO): „Obracím se na Vás se žádostí o zvážení možnosti řešit v trestním zákoníku zavedením zvláštního trestného činu trestnost osob – tzv. léčitelů, kteří svým přesvědčivým vystupováním „o uzdravovací moci“ jimi používaných postupů (schopností), uvedli v omyl nemocné lidi, kteří pak upřednostnili tyto „léčitele“ před zdravotní péči poskytovanou k tomu způsobilými poskytovateli zdravotních služeb, a toto jednání tak vedlo k vážnému poškození jejich zdraví nebo smrti.“
Ministryni stačí současné zákony
V říjnu však ministryně tuto Němečkovu prosbu o pomoc odmítla. Podle ní zavedení takového trestného činu není možné. „Stanovení nové skutkové podstaty trestného činu postihujícího osoby léčitelů – „šarlatánů“, kteří v rámci léčitelské činnosti způsobili újmu na zdraví nebo smrt třetí osoby, a to i s použitím praktik, jejichž smyslem bylo odradit pacienta od návštěvy kvalifikovaného lékaře, není v současnosti možné, neboť by orgány činné v trestním řízení byly v trestní praxi postaveny před neřešitelný problém. Nebylo by totiž jasné, jaké konkrétní jednání zde má být vlastně trestně postihováno. Není-li náležitá odborná péče zákonem nikde vymezena, není ani možné posoudit, zda léčitel v daném případě s touto náležitou odbornou péčí postupoval…,“ píše Válková ministrovi Němečkovi. Ministerstvo spravedlnosti navíc doporučuje, že by toto jednání léčitelů mohlo být postihováno stávajícími zákony. Například prostřednictvím trestného činu podvodu, či trestných činů těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti nebo usmrcení z nedbalosti.
V úvahu podle ministerstva spravedlnosti připadají i úmyslné trestné činy ublížení na zdraví a těžké ublížení na zdraví či vraždy. Podle Čeňka Zlatníka z Českého klubu skeptiků Sisyfos, který se tématem dlouhodobě zabývá, ale jde ze strany ministerstva spravedlnosti o alibi. „Většina těchto paragrafů není v praxi použitelná, protože nelze léčitelům prokázat úmysl, který vyžadují k naplnění skutkové podstaty. Oni by samozřejmě správně měli vědět, že jejich rady, metody a zrazování pacienta od léčby prostřednictvím metod, jejichž účinnost je prokázána a na nichž naše zdravotnictví stojí, povedou k poškození zdraví, ale léčitelé jsou zpravidla subjektivně přesvědčeni, že pacientovi pomáhají. Ano, jsou tu i vykukové, kteří se smířili s tím, že vydělávají na lidském neštěstí a ví moc dobře, že jejich metody nepomáhají, ale tihle to nikdy nepřiznají,“ upozorňuje Čeněk Zlatník.
Možná i proto ministerstvo zdravotnictví Zdravotnickému deníku potvrdilo, že ministr zdravotnictví dál trvá na svém a bude požadovat zapracování trestní odpovědnosti tzv. léčitelů do novely trestního zákoníku.
Pomůže Wimmerův případ?
Zajímavé je, že v Norsku podobný paragraf, jaký by chtěli Němečkovi úředníci, funguje. Přitom jde o zemi, kde je léčitelství povoleno, stejně jako poskytování velkého množství alternativních terapií.
Ovšem: „Ohrozí-li tyto osoby (léčitelé) pacienta na životě buď svými léčebnými postupy, nebo proto, že pacient nevyhledal takového poskytovatele zdravotní péče, který by tomuto závažnému ohrožení na životě dokázal předejít, mohou být odsouzeni k trestu odnětí svobody až na tři měsíce,“ píše se v analýze ministerstva zdravotnictví k norskému zákonu. Navíc dalším trestem je zákaz léčitelské živnosti, což u nás, kde není povolena, je bezpředmětné. V úvahu by tak mohly připadat tvrdší tresty. S ohledem na to, že v Česku kvůli léčitelům umírají mladí lidé i děti, jako třeba, když v dubnu zemřel šestiletý chlapeček – diabetik, kterému rodiče na radu léčitelů vysadili inzulin. Dítěti selhaly životně důležité orgány a velmi přitom trpělo. Rodiče u soudu dostali patnáct let. Léčitelé dál provozují beztrestně svou praxi bez ohledu na krutou smrt dítěte, kterou svým způsobem také zavinili.
Jistou možnost skýtá poškozeným a pozůstalým nový občanský zákoník, podle kterého by mohli po léčiteli žádat lidé náhradu škody, kterou jim způsobilo poškozené zdraví či smrt blízké osoby. Takových případů však bude po málu. Zvlášť v případě úmrtí. Pozůstalí totiž často s léčbou souhlasili a málokdy si uvědomí, že pomohli svým blízkým ukrátit život. Rodiče se pak samozřejmě bojí, aby sami neskončili ve vězení.
O tom, zda půjde nějak trestat „vraždící“ léčitele i bez nového paragrafu, jak tvrdí ministerstvo spravedlnosti odmítající Němečkovu snahu, se brzy ukáže díky případu Marcela Wimmera. Ten trpěl leukémií a takzvaně se léčil u šarlatánů ze skupiny Slunce naděje. Rezignoval na běžnou terapii a tu od léčitelů nepřežil. Tento týden zahájila policie úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu usmrcení z nedbalosti, za který by mohl jít příslušný léčitel až na tři roky do vězení.
Leoš Kyša
