Původně chtěl Ludvík Hovorka, aby cenové dodatky defacto schvalovala ministerstva zdravotnictví a financí, ale když mu bylo vysvětleno, že je to technicky neproveditelné, přišel s kompromisním návrhem, který má velkou naději na schválení. Foto: Kolaž ZD

Poslanci asi podpoří zveřejňování dodatků smluv poskytovatelů s pojišťovnami

Napodruhé předkládá sněmovně poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) svůj návrh na zveřejňování smluvních dodatků mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Tentokráte ho přišpendlil k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997, která se týká lázeňství (o této novele píšeme zde). Původní návrh je ale podstatně zredukován a tak má poprvé reálnou šanci, že projde a to i přesto, nebo právě proto, že jej někteří poslanci považují za bezzubý.

 

To, že poslanci nakonec na Hovorkův návrh kývnou, naznačuje diskuse, která proběhla v pátek 31. října při druhém čtení novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.  Text Hovorkova návrhu zní: „Zdravotní pojišťovna je povinna zveřejnit individuální smluvní ujednání do 30 dnů ode dne, kdy bylo uzavřeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Individuální smluvní ujednání nabývá účinnosti nejdříve dnem zveřejnění.“ Autor návrhu je přesvědčen, že napomáhá transparentnosti a upozorňuje, že tři čtvrtiny úhrad se nacházejí mimo rámec, který dává úhradová vyhláška. „Z tohoto pohledu je zřejmé, že nad zhruba 240 miliardami, které jsou ve zdravotním pojištění, není téměř žádná kontrola. Přitom 135 poslanců této sněmovny se přihlásilo k transparentnosti smluv a ke zveřejňování všech smluv. Bylo to na základě požadavku Rekonstrukce státu,“ zlobil se ve sněmovně poslanec Hovorka, který chce svým návrhem umožnit, aby postupně došlo ke sjednocení úhrad mezi zdravotnickými zařízeními.  Jenže otázkou je, zda je to dobře (nad tím se zamýšlí i Adéla Čabanová v dnešním komentáři zde).  Musíme také připomenout, že když byla v roce 2007 zavedena možnost, aby se mohly pojišťovny a poskytovatelé dohodnout mezi sebou i jinak, než je uvedeno v úhradové vyhlášce, mělo to své dobré důvody, které se pak v praxi prokázaly.  Například pojišťovny mohou formou balíčkových cen najít poskytovatele, kteří jsou kvalitní a poskytují danou službu levněji. Nebo mohou díky smluvním dodatkům – v případě splnění určitých kritérií kvality – bonifikovat praktické lékaře.

Poslanci se bojí, že budou vláčeni v médiích

„Variabilní smluvní dodatky jsou používány z velké míry ve smyslu pozitivním, a nikoliv negativním,“ uvedl na jednom z dřívějších zasedání sněmovny poslanec a exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), který byl jedním z nejhlasitějších kritiků způsobu, jakým měly být podle Ludvíka Hovorky zveřejňovány. Přesto i on tentokráte tohoto poslance podpoří.  Proč? Na tuto otázku za všechny ostatní odpověděla upřímně poslankyně Soňa Marková (KSČM), podle níž je návrh v podstatě deklaratorní. „Ve skutečnosti nic neřeší. Je to vlastně pokračování toho, co jsme už tady měli, to znamená – my, kteří jsme ten pozměňovací návrh původně nepodpořili, tak jsme byli následně vláčeni v médiích za to, že nepodporujeme transparentnost ve zdravotnictví, což je samozřejmě nesmysl… je to jen takové plácnutí do vody, ale vypadá to hezky na veřejnosti, tak v tuto chvíli samozřejmě tento návrh budeme podporovat,“ řekla poslankyně Marková.

Nesmiřitelný není už ani ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), byť znovu Hovorkovy představy kritizoval. „ Z toho návrhu není zřejmé, za jakým účelem je nutné podmiňovat nabytí účinnosti smlouvy jejím zveřejněním. Vyjasnění této skutečnosti v odůvodnění pozměňovacího návrhu absentuje. Veřejná kontrola bude významně posílena již jen samotným zveřejněním takové smlouvy, přičemž vazba účinnosti na její zveřejnění může podle našeho názoru přinést závažné problémy, a to nikoliv zdravotním pojišťovnám, ale poskytovatelům,“ prohlásil ministr a informoval sněmovnu, že ministerstvo zdravotnictví již odeslalo do legislativního procesu svůj návrh transparenčních změn zákona č. 48. „ Domníváme se, že stávající způsob veřejné kontroly nad obsahem smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb je nedostatečný a problematiku zveřejnění právě proto chceme řešit. Dále návrh ministerstva zdravotnictví ve zmiňované novele oproti předloženému pozměňovacímu návrhu počítá se širším okruhem zveřejňovaných smluv, nebude se jednat jen o smlouvy zdravotních pojišťoven s poskytovateli, ale také například s distributory očkovacích látek a budou se zveřejňovat všechny smlouvy, to znamená nejenom ty, které sama zdravotní pojišťovna bude považovat za odlišné do příslušné úhradové vyhlášky pro daný rok. A podstatné je, že za nezveřejnění budou stanoveny odpovídající sankce,“ vysvětlil Němeček. Slíbil také, že k problematice odchylek smluv od úhradové vyhlášky vznikne na ministerstvu pracovní skupina, kam bude přizván i Ludvík Hovorka. Nicméně ministr nakonec nezaujal k návrhu lidoveckého poslance odmítavé, ale pouze neutrální stanovisko.

 Po prohrách konečně úspěch?

Dosavadní hlasování Ludvík Hovorka prohrával. Ve svém původním návrhu totiž chtěl, aby ministerstvo zdravotnictví posuzovalo návrhy cenových dodatků „z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem“. A ještě do toho mělo ministerstvo financí poskytovat „závazné stanovisko“. Podle mnohých politiků i odborníků to bylo technicky neproveditelné nadřazení státní moci nad smluvní volností. Když s tímto návrhem Ludvík Hovorka přišel na zdravotní výbor 4. září, přidali se k němu jenom tři další poslanci, sedm bylo proti a sedm se zdrželo. Jednalo se tehdy o pozměňovací návrh sice opět k zákonu č. 48, ale při jeho předchozí novelizaci, kterou byly zrušeny poplatky ve zdravotnictví. Na plénu sněmovny 26. září už byla situace napínavější, protože mezitím se tématu chopil ministr financí Andrej Babiš, který chtěl ČSSD a ministra zdravotnictví vykreslit jako ty, kteří „nechtějí transparentnost“.  Poslanci jeho hnutí ANO tudíž většinou, ale zdaleka ne všichni,  hlasovali pro Hovorkův návrh.  Celkem „pro“ nakonec hlasovalo 55 poslanců, „proti“ 86. Poslance Hovorku podpořilo 10 kolegů z KDU-ČSL (nikdo proti, ale dva se zdrželi), 11 z Úsvitu, , 29 ANO (10 proti), 2 KSČM (25 proti), 3 z ČSSD (30 proti) a nikdo z TOP 09 ani z ODS.

Při novém otevření zákona č. 48, tedy tom aktuálním, které se týká lázní, poslanec Hovorka znovu neuspěl na zdravotním výboru (na výjezdním zasedání 16. října), když ho podpořilo 7 poslanců, 10 se zdrželo, ale už jenom 3 byli proti. Jedním z důvodů však bylo i to, že předložil návrh na poslední chvíli.

Třetí čtení „lázeňské“ novely zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění je zařazeno na pořad 20. schůze poslanecké sněmovny, která začíná už zítra. Poslanec Ludvík Hovorka má velkou šanci tentokráte uspět.

Tomáš Cikrt

Komentář k osobnosti Ludvíka Hovorky si můžete přečíst zde.