Ministr financí chce legalizovat svůj vpád do zdravotnictví

Andrej Babiš v odpovědi na interpelaci poslanci Opálkovi sdělil, že při zadání zakázky pro firmu SWLab s.r.o. ministerstvo financí neporušilo ani zákon, ani interní směrnici o zadávání veřejných zakázek a to z důvodu velmi nízké částky, která byla dané společnosti za tyto služby poskytnuta. Z této odpovědi logicky plyne další otázka: když je to za tak malé peníze, proč to vlastně firma dělá? Má snad nějaké zvláštní vztahy s panem Babišem, nebo se dala na altruismus? Foto: Tomáš Cikrt

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navenek odmítá, že by jím vedený úřad postupoval ilegálně, když vykonává činnosti, které kompetenční zákon svěřuje ministerstvu zdravotnictví. Jist si ale není, protože, jak ověřil Zdravotnický deník, ministerstvo financí se v rámci novelizace zákonů o zdravotních pojišťovnách pokouší prosadit si nové pravomoci. Paralelně s tím ovšem Babišův úřad de facto vpadl do zdravotnického rezortu a již dva měsíce udržuje v chodu pracovní skupinu, v jejímž rámci zpracovává data zdravotních pojišťoven soukromá společnost, která to prý dělá „za hubičku“. Hejtman a předseda správní rady VZP Jiří Běhounek ovšem upozorňuje, že ministerstvo financí tato data předávat třetí osobě nesmí . 

 

Začátkem října ministerstvo financí oznámilo, že analyzuje databázi údajů o nákladech nemocnic a srovnání úhrad zdravotních pojišťoven. Data poskytly zdravotní pojišťovny s podmínkou, že s nimi bude pracovat pouze ministerstvo financí. To však samozřejmě nemá kapacity ani specialisty na analýzu zdravotnických dat a tak se obrátilo na soukromou firmu. Na možný rozpor se zákonem, který vzniká jednak tím, že si ministerstvo financí přisvojuje kompetence ministerstva zdravotnictví a jednak svěřením citlivých dat pojišťoven soukromé firmě, jsme upozornili zde.

Přiznání: kdo dělá práci za ministerstvo

Náš článek zaujal poslance Miroslava Opálku (KSČM) a rozhodl se v této věci interpelovat ministra financí Andreje Babiše. „Vážený pane ministře, ptám se, jestli se tyto informace zakládají na pravdě, a pokud ano, jaké máte pro to vysvětlení. Osobně jsem pro, aby se napravovaly chyby, kdy ze státního a veřejných rozpočtů tečou peníze do černých děr. Na druhou stranu si myslím, že se ta náprava musí dít zákonnou cestou,“ ptal se ve sněmovně ministra Miroslav Opálka (psali jsme o tom zde).

Zdravotnický deník se dotázal pana poslance na písemnou odpověď Andreje Babiše. Zprostředkovaně tak zjistil, že nejzajímavější je přiznání, která firma data zpracovává. Až dosud totiž ministerstvo financí pouze neochotně odkrylo detaily složení své pracovní skupiny. Ukázalo se, že jí sestavila nadšená „protikorupční“ novinářka a že do ní navrhla mimo jiné ing. Petra Slámu, který vlastní firmu SWLab s.r.o. (blíže o vzniku skupiny a Petru Slámovi a firmě SWLab zde a také v rastru na konci článku). Již v říjnu jsme vyslovili podezření, že tzv. analýzy dat pojišťoven provádí pro Andreje Babiše přímo tato firma.  Nyní to sám ministr potvrdil a poslance Opálku ubezpečil, že při zadání zakázky ministerstvo financí neporušilo ani zákon, ani interní směrnici o zadávání veřejných zakázek a to z důvodu „velmi nízké částky, která byla dané společnosti za tyto služby poskytnuta“ (informace o zakázce není na webu ministerstva financí k dohledání). Vzniká logická otázka: Proč to vlastně firma Petra Slámy dělá, když jí nejde o odměnu? Zdravotnický deník se snaží najít na tuto otázku odpověď. Ministerstvo financí ovšem v této věci drží bobříka mlčení a Petr Sláma nereaguje na snahu o kontakt.

Víme ale, že si předseda hnutí ANO, který kritizuje zdravotnictví jako černou díru a zpochybňuje posledních 25 let nejen ve zdravotnictví, ale v celé společnosti, na nápravu najal člověka, který se podílel na všem podstatném, co se za kritizované období v rezortu událo. Petr Sláma byl náměstkem ministra zdravotnictví, ředitelem fakultní nemocnice, pracoval pro VZP a hlavně byl pověřen založením Národního referenčního centra (NRC) a spolupodílel se na současné podobě  DRG v České republice. Projekt DRG a NRC se přitom dostal do slepé uličky, a nový ředitel ÚZIS Ladislav Dušek ho musí nyní dát do pořádku (psali jsme o to zde).  Je to práce na nejméně tři roky, žádná jiná jednodušší cesta k cíli – čili k vyšší transparentnosti a spravedlnosti úhrad z veřejného zdravotního pojištění – nevede. Tedy pokud se společnost nedohodne na jiném, například direktivně řízeném přídělovém systému, kde bude centrálně určováno provozovatelům, kolik smí na zdravotnictví vydělávat a pacientům, kolik péče smí čerpat.

Hejtman: předáním dat MF porušuje zákony

Hejtman Kraje Vysočina a předseda správní rady VZP Jiří Běhounek pro Zdravotnický deník uvedl, že z dat, která předaly pojišťovny ministerstvu financí stejně nelze dělat nějaké závěry. „Nejsou tam náklady zdravotnických zařízení, výsledky hospodaření, protože taková data pojišťovna k dispozici nemá. Může se tam pouze dopátrat současného stavu, ale to, kolik dostávají zdravotnická zařízení zaplaceno, vzniklo historicky od roku 1997. Pokud to ovšem nechce pan vicepremiér zase ohýbat, jak to ohýbá podle aktuálních potřeb. Záleží na podání, pan vicepremiér se ale nechce sejít, abychom si o tom promluvili, tak se nevnucuji. Nemám principiálně problém s tím, aby měly všechny nemocnice stejné úhrady za stejné výkony, ale kdyby se to změnilo najednou, pak by se polovina nemocnic nestačila adaptovat. To nejde vyřešit za jeden měsíc, nebo jeden rok,“ řekl Zdravotnickému deníku hejtman. Připomněl také, že firma SWLab a Petr Sláma pracovali často pro nemocnice i pojišťovny. „Jsem zvědav na výstupy firmy. Jestli popře sama sebe, tak to bude zajímavé,“ usmívá se J. Běhounek, ale zároveň dodává: „VZP má posudek, který říká, že ministerstvo financí, nemůže data, která mu pojišťovny předaly, předat třetím osobám, protože by tím porušilo zákony. Podle toho budeme postupovat, myslíme si, že takto nevypadá demokracie, možná se tak řídí firma, ale ne stát.“

Dojde v rámci vlády ke střetu o kompetence?

Podle informací Zdravotnického deníku existuje právní rozbor, kolující mezi poslanci ANO, který dochází k závěru, že právní postavení ministerstva financí při zásazích do kompetencí ministerstva zdravotnictví je přinejmenším „na hraně“.

Andrej Babiš ale mít větší vliv na zdravotnictví a tak se snaží zákony, které mu v tom překážejí, změnit. Ministerstvo financí proto vzneslo, u příležitosti návrhu transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997, připomínky, v nichž požaduje nové kompetence. Jimi vlastně potvrzuje, že k tomu, co nyní dělá, nemá zákonnou oporu. Navrhuje, aby v paragrafu 11 zákona 551/1991 – tedy zákona o VZP (a obdobně v paragrafu 14a zákona  280/1992 o „ostatních“ zdravotních pojišťovnách) byla zakotvena povinnost pojišťoven poskytovat Babišově ministerstvu data, která jsou nezbytná k tvorbě úhradových mechanismů, sledování místní a časové dostupnost a kvality zdravotních služeb – což jsou všechno oblasti, které jsou nyní ve výhradní kompetenci ministerstva zdravotnictví. To se s připomínkami vypořádalo kličkou, když požadované oblasti rozdělilo na ty, které mohou požadovat finance a které zdravotnictví. Nyní je novela v Legislativní radě vlády a bude velice zajímavé, jak se s návrhem vypořádá vláda a vlastně celá vládní koalice.

Tomáš Cikrt

 

Návrh na změnu Zákona č. 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

 

Ministerstvo financí navrhlo:

§ 11

(1) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí na základě jejich žádosti informace z informačního systému podle § 24, které jsou nezbytné k výkonu působnosti Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí při

a) tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění,

b) sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,

c) sledování kvality zdravotních služeb

d) sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb

e) udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo

f) kontrole činnosti Pojišťovny

 

Ministerstvo zdravotnictví kontrovalo tímto návrhem:

§ 11

(1) Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které jsou nezbytné k výkonu působnosti Ministerstva zdravotnictví při

a) tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění,

b) sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,

c) udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo

d) sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb.;

(2) Pojišťovna je povinna bezplatně předat informace podle odstavce 1 písm. c) a d) nezbytné pro výkon působnosti Ministerstva financí tomuto ministerstvu, pokud o to požádá.

(3) Předáváním informací podle odstavce 1 a 2 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů.

(4) Pojišťovna je povinna bezplatně poskytnout Českému statistickému úřadu na základě jeho žádosti údaje z informačního systému podle § 24 nezbytné pro výkon jeho působnosti11), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České republiky.

 

Dále jsou navrhovány i sankce, pokud pojišťovny nesplní výše navrhované povinnosti (v zákoně č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění):

§ 23b

(1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že

b) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 6 odst. 3,

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c),

 

Ing. Petr Sláma a jeho firma SW Lab s.r.o.

(informace z veřejně dostupných zdrojů)

 Petr Sláma

Absolvent  VÚT BRNO – katedra ekonomiky a řízení. Pracoval jako analytik, programátor (Kancelářské stroje, VARS – Technicko-ekonomické plánování).

Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR pracoval jako analytik a systémový administrátor na projektech systému zpracování souhrnných dokladů a systému zpracování individuálních dokladů.

V Železniční zdravotní pojišťovně pracoval na projektech revizního systému, systému kontroly, evidence a zpracování dat a kontrolního systému receptů a poukazů, jako vedoucí vývoje a analytik.

V letech 1996 až 2001 byl ředitelem divize v PIKE ELECTRONIC s.r.o. Pracoval na projektech: komplexní analýza IS Všeobecné zdravotní pojišťovny SR, IS Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR – výdajová část, registry, datový sklad  a SIS Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, manažerský IS nemocnic, lékový MIS – MZ ČR.

Od roku 2001 do roku 2005 působil na Ministerstvu zdravotnictví České republiky jako náměstek pro zdravotní pojištění a IS a ředitel odboru rozvoje zdravotního pojištění. Podílel se na projektech: systém DRG, národní referenční centrum a rezortní informační systém.

Od roku 2005 do roku 2009 byl ředitelem Fakultní nemocnice Na Bulovce.

V současné době působí jako lektor v oblasti veřejného zdravotního pojištění v IPVZ. Je lektorem MBA studia – kurz eHealth a IS ve zdravotnictví CMC Čelákovice a odborným asistentem Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je projektovým ředitelem a jednatelem společnosti SWLab, s.r.o. Podílí se na projektech: NRC, grouper DRG, MIS DRG – nemocnice, kraje. Je lektorem Financování a pojišťovnictví ve zdravotnictví na Vysoké škole zdravotnictva a Sociálnej práce sv. Alžbety a členem Grémia MZ ČR pro koncepci zdravotnických informačních systémů.  Působí též jako lektor IS ve zdravotnictví na Akademii manegementu a komunikace Praha.

Společnost SWLab s.r.o. 

Společnost SWLab s.r.o. se dlouhodobě zaměřuje na oblast IT ve zdravotnictví, především na oblast datových skladů a s tím souvisejících analytických prostředků. Je dodavatelem informačního systému pro řízení a optimalizaci vykazování v oblasti zdravotnictví. Systém společnosti SWLab s.r.o. slouží jak pro podporu řízení, tak pro optimalizaci nákladů či výnosů nemocničních zařízení. Umožňuje provádět analýzy poskytované péče z hlediska klinického i ekonomického, a je tak účiným nástrojem pro kontrolu efektivity vykazování, úhrad zdravotní péče či plánování finančních, materiálových a lidských zdrojů.