Smluvní platy končí, ale odboráři říkají: „ostaršíme“ lékaře a vydělají si až 140 tisíc

Ředitel IKEM Aleš Herman (vpravo): "Institut smluvního platu je skvělý, v IKEM se zažil, nikdo neprotestoval, všichni byli spokojeni a příjem byl jasně dán". Prezident lékařské komory Milan Kubek (vlevo): "Smluvní platy nebudeme obhajovat, protože to je cesta, jak krýt porušování zákona v této zemi." Foto: Tomáš Cikrt

S koncem roku skončí i takzvané smluvní platy. Ve zdravotnictví se zformovaly dva tábory. Jeden lituje a říká, že nebude možné odměnit špičkové lékaře, druhý ve smluvních platech vidí pouze zástěrku, jak obcházet zákoník práce a těší se na to, že všichni ve státních zařízeních pojedou podle tarifních tabulek.  Spor se odrazil i na listopadovém sjezdu České lékařské komory, kde téma zajiskřilo mezi ředitelem IKEM Alešem Hermanem a prezidentem komory Milanem Kubkem. Jejich diskusi Zdravotnický deník zaznamenal.

Get Adobe Flash player

 

Upřesněme nejprve, jak ke změně došlo. Zákoník práce obsahoval paragraf 122, který umožňoval se zaměstnancem zařazeným do 13. a vyšší platové třídy sjednat smluvní plat. Tato možnost se týkala pouze nejvýše zařazené práce v jednotlivých oblastech veřejných služeb a správy, například v ústředních správních úřadech, ve vědě a výzkumu, u špičkových činností ve školství nebo u tajemníků statutárních měst a také ve zdravotnictví.

Zrušení smluvních platů prosazovalo ve vládě hlavně ministerstvo práce a sociálních věcí. Naopak ministerstvo zdravotnictví nebylo vůbec nadšeno, protože pod něj spadají fakultní nemocnice a další špičková specializovaná pracoviště, jako je pražský IKEM, kde díky smluvním platům mohli klíčovým lékařům nabídnout vysoké částky. Ustanovení o smluvních platech nakonec skutečně bylo ze Zákoníku práce vypuštěno, a to – napišme to přesně – „zákonem o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě“.

Dopad změnového zákona se pokusili na poslední chvíli zmírnit poslanci z ČSSD Jaroslav Krákora a Jiří Běhounek, když předložili sněmovně pozměňovací návrh na přechodné ustanovení, který byl schválen a v němž se říká, že – zjednodušeně – v okamžiku, kdy zákon začne platit, by měli dostat lékaři stejnou částku (poskládáním různých příplatků k tarifu), jakou měli dánu smluvním platem. A pokud by byla částka příliš vysoká, tak aby se co nejvíce té původní alespoň přiblížila, při využití maxima, které tarify umožňují. Poslanci přitom argumentovali nespokojeností zdravotníků a odkazovali na akci Děkujeme, odejděte. Jenže, jak ukázala diskuse na sjezdu lékařské komory, odboráři stejně jako samotná komora zrušení smluvních platů vítají a tvrdí, že i v rámci tarifního odměňování je možné výslednou částku poskládat tak, že bude dostatečně vysoká, aby stačila i těm nejlepším z nejlepších.

 

Skvělý institut vs. krytí porušování zákona

Právě na sjezdu České lékařské komory 22. listopadu došlo zajímavé výměně názorů mezi ředitelem pražského IKEM Alešem Hermanem a prezidentem komory Milanem Kubkem, do které se zapojil i místopředseda Lékařského odborového klubu Miloš Voleman. Přinášíme výňatek bez úprav, protože pěkně ilustruje myšlení obou stran.

Herman: „Smluvní platy jsou skvělý institut, protože lékař dostane jasně definovaný kontrakt a ví přesně, kolik dostane každý měsíc, ať slouží nebo neslouží a plat se mu vytvoří po dohodě s ním. Přednosta mu předloží jeho job plan a on musí splnit jednotlivé náležitosti tak, aby ten plat dostal. Od 1.1. jsou smluvní platy zrušeny, a to ustanovením v zákoníku práce a to proto – jednak je to v koaliční dohodě a jednak to byla kolize se služebním zákonem – čili od 1.1. přejdeme na tarifní tabulky zpátky k tarif krát ohodnocení krát služby krát příplatek za vedení. Musím říci, že IKEM Praha to nesmírně postihuje, protože já dva dny jednám s mými lékaři o tom, že jejich platy půjdou výrazně dolů v řádu 10 až 20 procent, protože jejich smluvní plat byl mnohem vyšší než jakýkoliv výpočet z tarifních mezd. Pro mě to je velmi zásadní, velmi nepříjemné. Já svým lékařům – řádově asi padesáti – snižuji platy a to ve velmi významné míře, protože je nemohu zaplatit matematickým výpočtem při tarifních tabulkách. Pro mě je institut smluvního platu skvělý, v IKEM se zažil, nikdo neprotestoval, všichni byli spokojeni a příjem byl jasně dán.“

Kubek: „Blahopřeji tedy lékařům v IKEM, protože ten limitní plat, který umožňují tarifní tabulky je asi kolem 140 tisíc měsíčně, takže blahopřeji těm 50 lékařům, které není možno takto odměnit (šum a smích v sále) a chtěl bych pana ředitele upozornit na to, že existují také různé další benefity, které lékaři mohou dostat…“

Herman: „Nejvyšší plat po 32 letech praxe je 46 800 krát 100 procent krát 18 tisíc příplatek za vedení a pak příplatky za služby, čili to nedá 140 tisíc.“

Hlas z pléna: „Tak 150 tisíc.“

Hermann: „Ale to splňují vždycky dva lékaři v ústavu… To je 32 let praxe, patnáctá nebo šestnáctá platová třída, lékaři jsou většinou ve čtrnácté.“

Kubek: „Léta praxe můžeme škrtnout, protože lékaři jsou v nejvyšších tarifních stupních. Již delší dobu neodborařím, ale pořád si pamatuji, že je možné toho lékaře takzvaně ostaršit.“

Herman: „Ne, zákon to neumožňuje…“

Z pléna: „Ale jo.“

Kubek: „To zákon umožňuje a lékařská komora nebude v žádném případě smluvní platy obhajovat, protože to je cesta, jak krýt porušování zákona v této zemi. Pokud někdo má takový plat, tak mu gratuluji, ale myslím si, že je možné ho adekvátně odměnit i ve stávajícím tarifním systému. My jsme o tom jednali jak s ministryní Marksovou, tak jejím náměstkem panem doktorem Šimerkou a dospěli jsme k tomu, že se můžeme dostat k hranici 140 tisíc legálního měsíčního platu, to není problém a může se to týkat opravdu jenom jednotlivců.“

Voleman: „Dohody o pracovní činnosti a smluvní platy jsou úžasné pro managementy nemocnic, na jejich místě je chápu. Máte zastropované mzdové náklady a jasný vývoj na celý rok. Děláte si celoroční plán, jaké budou vaše mzdové náklady – ideální pro řízení nemocnice. Hlavní důvod, proč se ředitelé brání přechodu na přesčasovou dobu, je takový, že mzdové náklady vzrůstají po křivce, která se začne blížit limitě. Uvědomte si, že v příspěvkové organizaci lékař, který pracuje o víkendu v noci, tak za tu hodinu má 195 procent svého základního platu. Pokud jsou lékaři, kteří mají čtrnáctku (platovou třídu – poznámka redakce), ostaršení, stoprocentní osobní ohodnocení – tak jsou na 96 tisících základního platu. To znamená někde mezi 700 až 800 korunami za hodinu, v průměru na 8 hodin. Takový lékař je o víkendu nezaplatitelný, protože má za tu hodinu dva tisíce korun. Proto se nedivím, že z toho mají ředitelé nemocnic strach. Jakožto ředitel bych z toho strach měl, jakožto místopředseda odborů jsem rád, že smluvní platy končí.“

-cik-