Klíště obecné (Ixodes ricinus) dnes najdeme i tam, kde dříve bylo vzácností. K nákaze stačí i zatoulaný míček na golfu, odpočinek u cyklostezky či pití nepasterizovaného mléka. Foto: Richard Bartz, Munich Makro Freak

Nízká proočkovanost staví Česko na první místo v počtu klíšťových zánětů mozku

Loni v Česku ubylo nakažených klíšťovým zánětem mozku, počty pacientů ale klesly na celém kontinentu, a tak Česko se 406 hlášenými případy a relativně nízkou proočkovaností 23 procent zůstává dál na prvním místě v Evropě. Mnohem větší Německo zaznamenalo v roce 2014 pokles na celkem 277 případů a Polsko na 195 případů. Rakousko se srovnatelnou populací mělo loni díky proočkovanosti dosahující téměř 90 procent jen 80 případů. Data z jednání evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu sdělil ČTK její člen Rastislav Maďar. 

 

„Zákonitosti výskytu této infekce jsou velmi komplikované a meziroční výkyvy jsou typické. Vyhráno tedy zdaleka není. Je pravděpodobné, že pokud se nezvýší stávající proočkovanost lidí žijících v přírodních ohniscích nákazy, počty nemocných letos znovu stoupnou,“ varoval lékař. Doplnil, že v roce 2013 bylo v Česku 585 případů této infekce.

Zásadní vliv na počty onemocnění klíšťovým zánětem mozku má podle docenta Maďara počasí. „Jeho současný vývoj s absencí déletrvajících mrazů klíšťatům nahrává. Sněhová pokrývka jim zásadně nevadí, dlouhodobá vlhkost následkem srážek či jarního tání sněhu je pro ně příznivým faktorem,“ uvedl.

Ve všech zemích jsou letos hlášeny ty nejzávažnější formy nemoci. „Jeden člověk loni v Česku klíšťové encefalitidě podlehl, dva případy byly dovezeny ze zahraničí, pravděpodobně z Chorvatska. Tři lidé se nakazili z tepelně neupraveného kozího mléka a šest při manipulaci s klíšťaty a jejich odstraňování z kůže jiných osob,“ vyčíslil Maďar.

Na tuto nemoc není účinný lék, zanechává trvalé následky. Klíšťata se navíc z přírodních oblastí dostávají stále blíž člověku, jsou už nejen na venkově a okrajích měst, ale i v parcích a zahradách v městské zástavbě. Rizikové oblasti zasahují do všech krajů ČR. „Sběrači“ klíšťat jsou domácí mazlíčci. K nákaze podle Maďara ale stačí i zatoulaný míček na golfu, odpočinek u cyklostezky či pití nepasterizovaného mléka.
Nákaza hrozí podle Maďara i při cestování do ciziny. Oblasti výskytu infikovaných klíšťat sahají od východní Francie po asijský Dálný východ, od Albánie na jihu až téměř k severnímu polárnímu kruhu. Po Česku tradičně nejvíc případů klíšťového zánětu mozku hlásí Německo, Pobaltí a Rusko.

-čtk-