Meningokok zabíjí již po 24 hodinách od nákazy. Nejohroženější skupinou jsou děti do čtyř let věku a adolescenti. Pokud není vyhledána odborná pomoc během několika hodin, důsledky mohou být celoživotní až fatální. Stále více rodičů však své děti neočkuje. Klesá proto očkovanost, roste nemocnost. Cílem Světového dne meningitid, který připadl na 24. duben, je zvýšit povědomí široké veřejnosti o závažnosti tohoto onemocnění a informovat o možnostech prevence.
Ročně zemře na světě více než 1,2 milionu lidí na meningitidu. Jde o závažné onemocnění, při kterém dochází k zánětu měkkých plen mozkových. Původci mohou být bakterie, viry, vzácněji může jít i o parazitární infekci. Nejzávažnější formy meningitid představují bakteriální infekce, na něž umírá celosvětově 120 tisíc lidí. Právě mezi ně patří invazivní meningokokové onemocnění (IMO), které se řadí k nejrychleji probíhajícím onemocněním infekčního původu vůbec. Klíčovou podmínkou pro uzdravení pacienta je včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby pomocí antibiotik.
Za posledních šest let bylo v Česku zaznamenáno 382 případů IMO, z čehož bylo 161 dětí do pěti let věku. I přes odborný lékařský zákrok podlehne meningokokovému onemocnění 10 % nakažených. U těch, kteří nemoc překonali, může zanechat trvalé následky v podobě amputace prstů a celých končetin, ztráty sluchu, mentální retardace a dalších komplikací. Meningokokové onemocnění může postihnout kohokoli, nejvíce ohroženy jsou ale malé děti a dospívající. Téměř každý pátý, který nemoc přežije, trpí trvalými následky.
Na podporu a pomoc nemocným meningokokem i jejich rodinám vznikla u nás organizace No Foot No Stress (www.antimeningokok.cz) založená Andreou Brzobohatou, která před pěti lety přišla právě kvůli invazivnímu meningokokovému onemocnění o nohy. „Svůj příběh jsem říkala již stokrát, ale nezbývá, než jej opakovat. Povědomí veřejnosti o meningokoku je stále minimální,“ vysvětluje žena, která prošla peklem, a dokázala se vrátit do normálního života. Jak sama říká, léčba její nemoci za 4 roky stála zdravotní pojišťovnu 6 milionů korun.
Noční můra pediatrů
Invazivní meningokokové onemocnění je způsobeno bakterií Neisseria meninigitidis. K přenosu může dojít velice snadno, a to kapénkovou infekcí z jedné osoby na druhou, podobně jako je tomu například u chřipky. „Meningokok je velice agresivní a nebezpečný již v prvních fázích. V průběhu prvních hodin dítě upadá do bezvědomí, proto je potřeba vědět, o jaké onemocnění může jít,“ říká praktická lékařka pro děti a dorost Renáta Růžková s tím, že invazivní meningokoková onemocnění jsou pro pediatry noční můrou. Jak vysvětluje, počáteční symptomy bývají obdobné jako u jiných virových infekcí, což právě v případě této nemoci, kdy je třeba zahájit léčbu během prvních hodin, situaci ještě ztěžuje.
Nejčastějším zdrojem nákazy u dětí je rodinný příslušník, který je bezpříznakovým nosičem bakterie. Často se jedná o jednoho z rodičů či prarodičů. U starších dětí či adolescentů je rizikovým prostředím větší kolektiv, například diskotéky. Nemoc se šíří kýcháním, kašlem, líbáním, používáním stejných předmětů. Zákeřnost spočívá v tom, že nákaza se šíří od zdravého člověka. Přitom 10 % populace může nosit bakterii způsobující toto onemocnění v nose nebo krku a přímý kontakt s přenašečem zvyšuje riziko přenosu bakterie až osmisetnásobně.
Většina případů meningokokových onemocnění se projeví bez varování u dosud zcela zdravých lidí. Přenos této nemoci je často spojován se změnou životního stylu, kdy je nakažený vystaven novým situacím a dlouhodobějšímu kontaktu s novými lidmi.
„Každá maminka zná své dítě a pozná, když je mrzuté, neklidné a plačtivé, když pak stoupne horečka a dítě začne zvracet, nebo je světloplaché, měla by okamžitě vyhledat lékaře. Například na rozdíl od dítěte s běžnou střevní virózou dítě s meningitidou nekomunikuje, lehá si, je unavené. Dalším varujícím příznakem je vyrážka či změny na kůži v podobě malých podlitin. Zde je nejvyšší čas vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Již po 15 hodinách dochází ke zmatenosti, záchvatům a bezvědomí. Velmi důležité je sledovat celkový stav dítěte a rychle jednat,“ uvádí pro ZD MUDr. Růžková s tím, že cílem není vystrašit rodiče, ani to, aby při každém škrábání v krku vezli dítě na kliniku. Cílem je zvýšit informovanost. Vážná situace vzniká tam, kde maminka uloží zdravé dítě ke spánku a to během spánku onemocní. Ztracený čas, kdy mohla být včas zahájena léčba, pak mívá smutné následky. „Tohoto onemocnění sice není mnoho, ale polovina případů končí špatně. Jedinou možností prevence je očkování,“ dodává dětská lékařka.
Očkování není v módě
Obdobně jako její kolegové, má i Renáta Růžková ve své ordinaci 2 – 3 % maminek, které očkování zásadně odmítají. „Ten, kdo vidí zemřít dítě na meningitidu, nebo třeba na černý kašel, nemůže být odpůrcem očkování,“ vysvětluje. Podle ní si maminky musí zvážit všechna pro a proti. „ Snažím se vysvětlovat, informovat, připomínám důležitost jejich rozhodnutí. Nesmíme nutit, konečné rozhodnutí je vždy na rodičích,“ uzavírá.
„ V současné době probíhá antivakcinační kampaň napříč celým světem. Je to v módě. Dříve maminky vyhledávaly očkování a platily za ně, dnes, i když to mají hrazené, pod vlivem antivakcinačních kampaní dítě očkovat nedají,“ konstatuje MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy při Státním zdravotním ústavu. Jak dodává, očkování se stalo obětí svého úspěchu. „Lidé napříč státy zapomněli, co infekční onemocnění přinášejí za riziko, dnes naopak hledají riziko vakcinace. Nikdo neříká, že očkování je stoprocentně účinné a bez rizik. Jednoznačně ale převažuje profit vakcinace proti hrozbě onemocnění jako takovému,“ říká Pavla Křížová s tím, že od roku 2013 u nás klesá očkovanost a roste nemocnost. Jak se lékaři shodují, infekční nemoci jsou tady s námi, a pokud existuje obrana, je dobré ji využívat.
V Česku se nejčastěji setkáváme s meningokokem typu B a C. V loňském roce se u nás nakazilo meningokokovým onemocněním 42 lidí, z toho 17 dětí do věku 5 let. Momentálně je podle MUDr. Křížové 75 % onemocnění typu B, ale vyskytují se i typy C, Y a W, kterých je sice méně, ale s větším rizikem úmrtí. Ačkoli ani po 30 letech vývoje meningokokové vakcíny stále ještě neexistuje obrana proti všem typům (celosvětově existují ještě 3 skupiny, proti nimž očkování není), na všechny typy vyskytující se v Česku, vakcíny existují. Kromě tetravalentní vakcíny proti séroskupinám A, C,W-135 a Y je od loňska na trhu i očkovací sérum proti meningokoku typu B. Jde o doporučené nehrazené očkování.
Tetravakcína stojí 1 500 – 1 700 Kč za dávku, přičemž nutné jsou dvě vakcíny. Očkování proti meningokoku typu B je složitější, u dětí do prvního roku věku se očkují 3 dávky po 1 – 2 měsících, čtvrtá dávka pak po roce věku. U starších dětí a u dospělých jde o dvě vakcinace. Jedna dávka přijde na 3 000 Kč a například VZP v loňském roce hradila 2 000 Kč pro děti od 2 do 19 měsíců.
Finanční zátěž však podle odborníků není při zvažování očkování rozhodující. „Dříve si hradili rodiče mnohem víc, když sečteme všechna v té době nepovinná očkování, zaplatili zhruba 35 tisíc korun za první rok dítěte. V té době jsem měla zhruba 65 % dětí oočkovaných,“ říká Renáta Růžková s tím, že nejde o to, zda na to rodiče mají či ne, ale čemu dávají přednost.
Jak se odborníci shodují, vakcinace proti meningokoku je důležitá nejen pro děti, ale i pro dospělé. Ti, nejenže neonemocní, ale nestanou se ani možnými nositeli tohoto zákeřného onemocnění.
Zdena Kolářová
