Nějaké duševní onemocnění za rok prodělá čtvrtina až třetina Čechů a Češek, většina je ale neřeší. Zhruba 14 procent trpí úzkostnými poruchami, sedm procent depresemi a téměř šest procent demencí. Podle odhadů ročně ČR přichází o 7,1 miliardy eur (nyní asi 19,4 miliardy korun). Foto: archiv

ČR může do roku 2023 na přeměnu psychiatrie získat 3,75 miliardy z EU

Česko by mohlo do roku 2023 získat na přeměnu a modernizaci psychiatrické péče až asi 3,75 miliardy korun. Vzniknout by mělo 30 center duševního zdraví. V každém kraji by měla fungovat dvě až tři. Na semináři o duševním zdraví a lidských právech to řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Podle zástupců organizací, které pomáhají pacientům a jejich rodinám, ale reforma psychiatrie kupředu příliš nepostupuje. Vyzvali vládu, aby provedla jasné kroky.

 

„Psychiatrická péče je zanedbávaná, co se týče ekonomických zdrojů, víc než zbytek zdravotnictví. Jiné obory mají špičkové vybavení a výsledky srovnatelné se zahraničím, u psychiatrie to neplatí,“ přiznal Němeček.

Podle něj jsou hotové nové standardy lůžkové, ambulantní i následné péče. Připravuje se plán transformace léčeben. Od příštího roku by měla začít vznikat centra duševního zdraví. Počítá se s vyškolením psychiatrických sester a sociálních pracovníků i přípravou úředníků, policistů a dalšího personálu. Osvěta se chystá také pro veřejnost.

Z Integrovaného regionálního operačního programu by Česko podle Němečka mohlo v příštích letech získat asi 2,26 miliardy korun na vytvoření center. Z programu Zaměstnanost by mohlo přitéct asi 1,5 miliardy na přípravu pracovníků či osvětu. Roční provoz center má stát asi 450 milionů korun.

Nějaké duševní onemocnění za rok prodělá čtvrtina až třetina Čechů a Češek, většina je ale neřeší. Zhruba 14 procent trpí úzkostnými poruchami, sedm procent depresemi a téměř šest procent demencí. Podle odhadů ročně ČR přichází o 7,1 miliardy eur (nyní asi 19,4 miliardy korun). Částka zahrnuje výdaje na léčbu, ušlou mzdu či pokles produktivity. Za posledních deset let vzrostl podíl invalidních důchodců kvůli duševnímu onemocnění z 15 na 20 procent.

S postupem reformy péče nejsou spokojeni zástupci organizací, které pomáhají pacientům a jejich rodinám. „Chtěli bychom konkrétní a razantní kroky, aby se reforma připravila a dala realizovat,“ uvedl generální ředitel organizace Fokus Praha Pavel Novák. Podle něj transformaci nemůže řešit jen ministerstvo zdravotnictví, ale víc resortů.

Platforma pro transformaci péče o lidi s duševním onemocněním, v níž jsou zástupci odborných společností, poskytovatelů služeb i pacientských organizací, už léta žádá přípravu a prosazení změn. Vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby se o to zasadil. Mimo jiné požaduje vytvoření plánů transformace léčeben, ekonomickou analýzu péče či změny v úhradách a posílení komunitní péče.

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) psychiatrii „zůstává politická vůle, exekutiva i legislativa hodně dlužna“. Uvedl, že na problémy upozornily nedávné události, kdy duševně nemocní zaútočili ve škole ve Žďáru nad Sázavou a v knihovně v Horní Bříze. „Zjednodušená řešení můžou znamenat zásah do lidských práv. Není možné lidi zavřít a zahodit klíč. Uzavření pod pokličku problémy jen prohlubuje,“ uvedl ministr. Podle něj je nutné posílit služby, aby nemocní s léčbou a pomocí byli schopni samostatného života.

-čtk-