Ministru zdravotnictví se podařilo ve třetím čtení prosadit tzv. transparenční novelu zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, a to v pro něj přijatelné podobě. Obával se zejména pozměňovacích návrhů, s nimiž přišli náhle poslanci Hnutí ANO přímo do sněmovny bez projednání s ministerstvem zdravotnictví. Předseda zdravotního výboru sněmovny profesor Rostislav Vyzula však své návrhy stáhl (cenotvorba dle návrhu farmaceutických firem, posílení role ministerstva financí). Dodržel tak nedávnou ústní dohodu s koaličního jednání o zdravotnictví, která říkala, že koaliční poslanci budou při projednávání tohoto zákona respektovat názor resortního ministra. Neprošel ani návrh poslankyně ANO Radky Maxové na legalizaci připlácení za dražší zdravotnické prostředky.
Návrh poslankyně ale neprošel poměrně těsně (z přítomných 165 poslanců 70 pro, 75 proti), podpořili ji, kromě mateřského hnutí, i pravicoví poslanci, zejména z ODS. Ministr v debatě uvedl, že ideologicky chápe své kolegy z pravicové části spektra, ale varoval před tím, že návrh je technicky špatně proveden. Slíbil nicméně, že k debatě o možnosti si připlatit například za lehčí sádru, v rámci koaliční diskuse vrátí a podobnou možnost připustil. Zdůraznil však, že to musí bát uděláno tak, aby byla ochráněna práva pacientů a připlácení nebylo bezbřehé.
K přijetí transparenční novely, která nyní míří do senátu, se vyjádřilo i ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě, kterou připojujeme.
-cik-
Tisková zpráva MZ:
Poslanecká sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. „Návrh vychází z programového prohlášení, které vládu zavazuje k posílení státního dozoru nad finančními toky zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Materiál zakotvuje povinnost zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami. „K zajištění transparentního a efektivního využívání veřejných peněz budou zdravotní pojišťovny povinně zveřejňovat smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb, a to včetně všech změn a dodatků. Každý se bude moci dovolávat zveřejnění těchto smluv a za porušení povinnosti může pojišťovna dostat až desetimilionovou pokutu,“ upřesnil ministr zdravotnictví s tím, že příjem z případných pokut bude příjmem státního rozpočtu.
Dalším krokem k transparentnosti je jasné určení překážek pro výkon funkce ředitele a členů orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, aby se účelněji zamezilo střetu zájmů. Výslovně je lidem v těchto pozicích zakázána jakákoliv majetková či rozhodovací účast v právnických osobách, u nichž hrozí riziko, že v jejich prospěch bude ředitel nebo člen správního orgánu ovlivňovat činnost zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Výslovně jsou poté zmíněni poskytovatelé zdravotních služeb, distributoři léčivých přípravků atd. Překážkou mohou být také případy, kdy se jedná o dodavatele jiných služeb (např. IT technologií). Neexistenci překážek pro výkon funkce prokazuje dotyčný doručením čestného prohlášení pojišťovně. V případě, že by uvedl nepravdivé údaje, vystavuje se až půlmilionové pokutě.
„Lidé díky novele budou také chráněni před nekalými praktikami, kterým je často vystavovaly snahy pojišťoven o přetahování klientů. Norma totiž obsahuje úplný zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob,“ doplňuje ministr Němeček. Zdravotní pojišťovny tedy budou smět provádět nábor pojištěnců pouze prostřednictvím svých kmenových zaměstnanců, za jejichž jednání nesou odpovědnost. V opačném případě jim hrozí pokuta až 5 000 000 Kč.
Posiluje se postavení pojištěnců a jejich nároků vyplývajících z účasti na systému veřejného zdravotního pojištění. Například v případě dlouhodobého pobytu v cizině bude hradit pojištěnec pouze za tu část pobytu, po níž neprokáže uzavření zdravotního pojištění v zahraničí. Dále bude možné napříště změnit zdravotní pojišťovnu ve dvou termínech kalendářního roku (k 1. lednu a k 1. červenci) a nikoli jako doposud pouze jednou (k 1. lednu). Dvanáctiměsíční interval mezi přestupy zůstává zachován.
Norma také nově upravuje poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví. Při přípravě úhradových vyhlášek a dalších právních předpisů potřebuje Ministerstvo zdravotnictví disponovat datovými zdroji, které umožní modelovat dopady nových regulací na systém veřejného zdravotního pojištění. V současné době neexistuje povinnost zdravotních pojišťoven předávat taková data nad rámec informací o hospodaření. Nová právní úprava tuto povinnost zdravotním pojišťovnám ukládá. Ministerstvo zdravotnictví použije informace například k monitorování vývoje systému veřejného zdravotního pojištění, nebo sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Veškeré informace přitom musí být předávány takovým způsobem, aby nedošlo k narušení ochrany osobních údajů.
Novela mimo jiné dále předpokládá, že o sloučení zdravotních pojišťoven bude rozhodovat vláda na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí a zavádí také jako hrazenou službu očkování proti pneumokokovým infekcím u pojištěnců nad 65 let věku. Normu nyní posoudí senátoři.
