Mohou za prudký nárůst výskytu autismu změny v klasifikaci postižení?

Graf ukazuje počet studentů (na 10 tisíc) s diagnózami autismu (modrá čára) a postižení intelektu (červená) ve speciálních vzdělávacích programech ve Spojených státech mezi lety 2000 až 2010. Zvýšení výskytu autismu během této doby bylo kompenzováno snížením počtu diagnostikovaných případů postižení intelektu, což vědci vysvětlují tak, že došlo k přesunu studentů z jedné kategorie zdravotního postižení do druhé. Foto: Pennsylvania State University

Mezi lety 2000 až 2010 se výskyt autismu ve Spojených státech více než ztrojnásobil. Vědci z Pensylvánské státní university publikovali v American Journal of Medical Genetics analýzu, která ukazuje, že zvyšování počtu diagnostikovaných případů autismu má souvislost s poklesem počtu lidí, u nichž je diagnostikována podobná neurovývojová porucha. Jinak řečeno zjistili, že velká část pacientů byla převedena z jedné diagnostické kategorie do druhé a že to tedy s nárůstem počtu autistických onemocnění nebude tak dramatické, jak je někdy v médiích prezentováno.

 

Čísla amerického úřadu pro kontrolu nemocí (US Centers for Disease Control and Prevention – CDC) říkají, že prevalence autismu (počet případů onemocnění k počtu obyvatel) ve Spojených státech vzrostla z 1 na 5 tisíc v roce 1975 na 1 na 150 v roce 2002 až na 1 na 68 v roce 2012. Prudký nárůst byl dosud připisován většímu povědomí o autismu a rozšíření diagnostických kritérií. Nová studie ovšem zjistila, že za růstem prevalence nestojí vyšší počet nových případů autismu, ale změna klasifikace konkrétních pacientů s podobnými neurologickými poruchami.

„Dost dlouhou dobu se vědci snažili třídit nemoci do kategorií na základě klinického pozorování, ale to je u autismu obtížné, protože každý jedinec může vykazovat různou kombinaci projevů,“ řekl serveru Medical News Today docent Sanhosh Girirajan, vedoucí výzkumného týmu a specialista na biochemii, molekulární biologii i antropologii. „Nejzáludnější je nějak si poradit s jedinci, kteří mají vícečetné diagnózy, protože znaky, které definují autismus, jsou obvykle nacházeny i u jedinců s jinými kognitivními (poznávacími) neurologickými deficity,“ dodal vědec.

Podle speciálního amerického zákona o vzdělávání lidí se zdravotním postižením (Individuals with Disabilities Education Act  -IDEA), je zavedeno 13 kategorií zdravotního postižení. Je možné jedince klasifikovat i ve více kategoriích najednou, například v kategoriích jako jsou poruchy autistického spektra, postižení intelektu nebo emoční poruchy, avšak u dětí je podle zákona možné použít pouze jednu kategorii.

Výzkumníci z Pensylvánské univerzity zjistili, že ačkoliv bylo zaznamenáno v roce 2010 třikrát více případů autismu než v roce 2000, zhruba 65 procent případů „navíc“ tvořili jedinci, kteří byli předtím podle zákona IDEA klasifikováni v kolonce „intelektuální postižení“ a byli do kolonky „autismus“ jednoduše překlasifikováni. Autoři také vysvětlují, že podíl reklasifikací je rozdílný podle věkové skupiny. U osmiletých dětí lze 59 procent nárůstu autismu vysvětlit reklasifikací, zatímco u 15letých je to už 97 procent.

Podle vědců je vysoká míra společného výskytu různých poruch postihujících intelekt s autismem dána některými stejnými genetickými faktory. „Když jsou jedinci postižení tradičně definovaným genetickým syndromem posouzeni z hlediska znaků autismu, je pozorována vysoká frekvence autismu, dokonce i u nemocí, které nebyly dříve s autismem spojovány. To naznačuje, že vodítka pro diagnostiku autismu ztrácejí specificitu, pokud jsou aplikovány u jedinců těžce postižených jinými genetickými syndromy,“ vysvětlil Girirajan.

Autoři studie zdůrazňují, že diagnostikovat autismus je obtížné jednak proto, že jednotlivé případy jsou velice variabilní a jednak proto, že se současně s tímto onemocněním ve vysoké míře vyskytují další neurovývojové poruchy. „Každý pacient je jiný a musí tak být léčen. V budoucích studiích o prevalenci autismus musí být zohledněna standardizovaná diagnostická měřítka zahrnující detailní genetickou analýzu a opakovaná vyšetření,“ uzavírá vedoucí studie.

-cik-