Ve 101 letech zemřela „paličatá byrokratka“, která zachránila americké děti před thalidomidem

"Její výjimečné rozhodnutí při hodnocení bezpečnosti použití nového léku u člověka předešlo obrovské tragédii,“ pochválil doktorku Kelseyovou na slavnosti v Bílém domě prezident Kennedy. Foto: White House

Před více než půl stoletím vypukla aféra s lékem Contergan (účinná látka thalidomid), který – jak se postupně ukázalo – měl po celém světě na svědomí narození 12 tisíc dětí s těžkými defekty končetin a dalšími vadami. 7 000 z nich se narodilo v Evropě, ale pouze 17 v USA. Proč ten rozdíl? Lék tam nikdy nebyl oficiálně vpuštěn na trh. Může za to žena, která je ve Spojených státech považována za hrdinku a která inspirovala prezidenta Kennedyho, aby zpřísnil posuzování bezpečnosti léků.  Farmakoložka doktorka Frances Oldhamová Kelseyová zemřela tento pátek ve svých 101 letech.

 

Thalidomid je látka se sedativními (zklidňujícími) a hypnotickými (spánek navozujícími) účinky, která se zdála být velice bezpečná. Ceněna byla zejména proto, že při předávkování navozovala prodloužený spánek a nezabíjela jako jiná hypnotika.

Lék, který způsobil katastrofu

V  roce 1957 začala německá farmaceutická společnost Grünenthal prodávat lék obsahující thalidomid pod obchodním názvem Contergan. Byl určen těhotným ženám jako zklidňující prostředek proti ranní nevolnosti. Stal se všeobecně oblíbeným lékem pro uklidnění a proti nespavosti. Pacientky ho velmi dobře snášely. V tehdejším západním Německu dokonce bylo dovoleno vydávat jej bez lékařského předpisu, pravidelně ho tam bralo 70 tisíc osob, v celém světě pak thalidomid užilo na 5 miliónů lidí.

Thalidomid se Evropě prodával pod názvem Contergan.
Thalidomid se Evropě prodával pod názvem Contergan.

V roce 1961 se objevily první zprávy o zvýšeném počtu novorozenců s vrozenými vývojovými vadami, ke konci roku už bylo zřejmé, že se jedná o epidemii. Na konferenci německých pediatrů posléze poprvé padlo podezření na thalidomid. Ukázalo se, že je to teratogen, tedy látka, která narušuje vývoj orgánů a působí poruchy jejich funkce během vývoje zárodku nebo plodu. Ženy ho užívaly v prvním trimestru a přivedly pak na svět děti, jímž zcela chyběly, nebo se nedostatečně vyvinuly končetiny, případně měly jiné defekty očí, uší nebo srdce. Některé děti se ani nenarodily, nebo zemřely krátce po porodu. První známou obětí thalidomidu se stala holčička, která se narodila bez uší na Štědrý den roku 1956, byla to dcera jednoho ze zaměstnanců firmy Grünenthal

Thalidomid byl syntetizován v roce 1954 a již o tři roky později byl k dispozici pacientům. Dnes by taková rychlost byla nemyslitelná, právě kvůli nutnosti důkladně prověřit bezpečnost léku.

Paličatá byrokratka zasahuje

Německý výrobce samozřejmě usiloval o dobytí obrovského trhu Spojených států. Spojil se s místním distributorem firmou Merrell a ta si podala s v září 1960 žádost o registraci léku s obsahem thalidomidu pod názvem Kevadon. Byla adresována úřadu pro potraviny a léky tzv. FDA (Food and Drug Administration). V tu dobu do úřadu nastoupila mladá expertka Frances Oldhamová Kelseyová, původně rodinná lékařka, která dostala za úkol provést hodnocení nezbytné k posouzení licence nového léku. Tenkrát sice už platila určitá pravidla pro prokazování účinnosti a bezpečnosti nových léků, ale nebyla nějak důsledně uplatňována a pro FDA schvalování bylo spíše běžnou rutinou.

Jedním z nejznámějších "thalidomidových dětí" je i německý operní pěvec Thomas Quasthoff. Foto: Wikipedia
Jedním z nejznámějších „thalidomidových dětí“ je i německý operní pěvec Thomas Quasthoff. Foto: Wikipedia

Doktorka Kelseyová ovšem s kolegy – chemikem a farmakologem – došla na základě shromážděných důkazů k závěru, že tvrzení firmy Merrell o léku Kevadon byla nedostatečně podložená. Zastavila schvalovací řízení a žádala více dat o toxicitě, síle a čistotě účinné látky. Ve hře byly milióny dolarů (dnes by to byly miliardy) a ve skladech připraveny tuny léku. Kromě toho tisíc amerických lékařů dostalo vzorky, údajně proto, aby mohli provádět výzkum. Co následovalo dál, popsal deník New York Times slovy „začala osudová zkouška vůle“. Firma sice FDA dodala další údaje, ale současně zahájila kampaň proti Kelseyové. Označila jí za „malichernou, paličatou a nepřiměřenou byrokratku“.

Ona však odmítala schvalování uspěchat a trvala na tom, že jsou důkazy chabé. V únoru 1961 si přečetla v odborném časopise British Medical Journal článek lékaře, který naznačoval, že thalidomid může způsobovat postižení horních i dolních končetin. Upozornila na to firmu Merrell a ta zahájila vlastní šetření. Doktorka Kelseyová pak v květnu výrobci jasně řekla, že thalidomid může poškodit končetiny plodu. Firma ale její tvrzení označila za neprůkazná. Po šesti měsících evropská zpráva spojila thalidomid s epidemií malformací u novorozenců. Společnost Merrell stáhla svoji žádost o registraci. Vzorky Kevadonu byly americkým lékařům odebrány, avšak nepodařilo se to stoprocentně. Proto bylo v USA poškozeno již zmíněných 17 dětí

Farmakoložka národní hrdinkou

Dr. Frances Oldhamová Kelseyová
Dr. Frances Oldhamová Kelseyová

Když se veřejnost dozvěděla o doktorce Kelseyové z článku ve Washington Post, pasovala jí za národní hrdinku. Tým tehdejšího prezidenta Kennedyho a jeho spojenců v kongresu využil případ k prosazení nových pravidel pro schvalování léků. V roce 1962 byl přijat zákon, který zakotvil přísnější posuzování bezpečnosti a účinnosti nových léků, úplné zveřejnění všech nežádoucích účinků i neodkladné stažení léků bez prokázané bezpečnosti z trhu.

Dr. Kelseyová byla podle New York Times vysoká, nevýrazná žena, která hovořila slabým hlasem, nikdy nepoužívala kosmetiku a působila plaše. Přesto se osvědčila v kongresu, kde hovořila na různých fórech a zvykla si na zář reflektorů. Dočkala se mnoha ocenění, kongres jí udělil medaili za humanitu a prosazení legislativy zaměřené na bezpečí léků.  Získala také kanadský řád (byla původem Kanaďanka, která se v dospělosti stala naturalizovanou Američankou). Řád jí byl udělen minulý měsíc a předán na soukromé slavnosti den před její smrtí.

Za svoji 45letou kariéru u FDA pomohla přepsat různá nařízení pro zkoušení léků, ale třeba i pro konflikt zájmů ve vztahu lékařů a farmaceutických firem. Pravidla FDA postupně převzal celý svět. Doktorka Kelseyová byla docentkou farmakologie na Chicagské univerzitě.  Vedla katedru fyziologie a farmakologie na lékařské fakultě Univerzity v Jižní Dakotě.

Teratogen se vrací

Proklínaný teratogen thalidomid se mezitím vrátil na výsluní. V devadesátých letech minulého století vědci zjistili, že mechanismus účinku – omezení růstu cév – , který byl odpovědný za poškození plodu, je využitelný v léčbě mnoha nemocí, včetně různých nádorů, mnohočetného myelomu, Crohnovy nemoci, roztroušené sklerózy. Dokonce se osvědčil i v terapii malomocenství (lepry).  V Brazílii, kde je v této indikaci thalidomid hojně používán, ovšem nedbali striktního varování, že nesmí být podáván těhotným ženám a tak se tam za posledních deset let objevilo na sto případů postižených dětí.

Cestou v kruhu se tak dostáváme na začátek, k příběhu lékařky a „paličaté byrokratky“, která zachránila tisíce amerických dětí. Dokázala, jak je důležité důsledně se držet požadavku na předložení vědeckých důkazů a vytvořila jakýsi ideál státního úředníka, který neuhnul ani pod velkým tlakem farmaceutického průmyslu.

Tomáš Cikrt