Lidé s plicní fibrózou mívají paličkovité prsty se zvětšeným posledním článkem a vypouklými nehty jako u hodinového sklíčka. Foto: Wikipedie

Vážnou plicní fibrózou v Česku ročně onemocní tisícovka lidí

Zhruba tisícovka lidí ročně onemocní v Česku idiopatickou plicní fibrózou (IPF), při níž se mění plicní tkáň a rychle se zhoršuje dýchaní. Zdaleka ne všichni nemocní o své chorobě vědí a léčí se s ní. Na začátku září v republice léčbu dostávalo 538 pacientů. Na tiskové konferenci to včera řekli lékaři z několika fakultních nemocnic. Na nebezpečí choroby má upozornit světový týden IPF, který začíná 5. října.

 

Experti přirovnávají závažnost IPF k onkologickým onemocněním. Podle primářky pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v pražské Thomayerově nemocnici Martiny Vašákové mají čeští pacienti k dispozici nejlepší léčbu ve střední a východní Evropě. „Nemoc je léčitelná. Bez léčby končí brzy smrtí. Nemocných je mnohem víc, než o kterých víme,“ uvedla lékařka. Na žebříčku nejčastějších příčin úmrtí je IPF na sedmém místě. Bližší informace o nemoci jsou na portálu www.plicnifibroza.cz.

Nemocní se při námaze začínají zadýchávat, mají suchý, dráždivý kašel a při poslechu bývá slyšet zvuk jako při „odepínání suchého zipu“. Mívají také paličkovité prsty se zvětšeným posledním článkem a vypouklými nehty jako u hodinového sklíčka. Potíže může odhalit praktický lékař. Pacient pak podstoupí rentgenové vyšetření a CT plic. Začne rehabilitovat. Dostává léky proti zjizvení plicní tkáně i dodávku kyslíku. Řešením do budoucna může být transplantace plic.

Choroba se objevuje hlavně u lidí nad 45 let. Častěji jí trpí starší osoby, víc muži a kuřáci. Střední doba přežití je 3,8 roku. U rakoviny plic je to zhruba 4,5 roku. V Evropských zemích postihuje IPF podle předsedy odborné lékařské pneumologické společnosti Vítězslava Kolka až 26 osob na 100.000 obyvatel. Od 80. let se počet zvýšil.

Léčbu zajišťují specializovaná centra po republice. V Česku od roku 2012 funguje registr pacientů. K 1. září v něm bylo 538 nemocných. Loni pak vznikl evropský registr. Čeští odborníci jsou jeho autorem a vedou ho. Zapojily se do něj Polsko, Maďarsko, Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko či Turecko. Zájem má nyní i Izrael.

-čtk-