Kolik berou ředitelé velkých českých nemocnic?

Roční plat ředitele české fakultní nemocnice je 1,44 milionu korun hrubého. Není to tedy takový zlatý důl, jak si možná veřejnost myslí. Přitom je odpovědný za několika miliardový rozpočet. Kdyby tutéž práci vykonával na západě, mohl by brát v přepočtu zhruba 19 milionů korun. Foto Koláž ZD

120 tisíc korun hrubého i s odměnami. Tolik v současnosti průměrně podle zjištění Zdravotnického deníku berou ředitelé státem řízených nemocnic v České republice. Například Miloslav Ludvík, šéf jedné z největších evropských nemocnic FN Motol, která má roční obrat 7,5 miliardy korun a zaměstnává přes pět tisíc lidí, dostává i s bonusy měsíčně 131 700 korun. Ačkoliv to není částka malá, v porovnání s tím, kolik berou ředitelé stejně velkých zařízeních ve vyspělých evropských zemích nebo lidé na obdobně náročné pozici v soukromé sféře tady v ČR, jde o pouhý zlomek. Samozřejmě mluvíme čistě jenom o penězích, které si šéfové nemocnic oficiálně vydělají. Mohou mít i jiné příjmy. Někteří z nich se například věnují komunální politice a sedí v dozorčích radách městských podniků, kde pobírají další částky.

 

„Platy včetně bonusů ředitelů s podobnou odpovědností v privátní sféře budou mezi 300 a 500 tisíci Kč měsíčně a u úspěšných soukromých podniků to může být i dvakrát tolik. V západním zahraničí je také velký rozdíl mezi platy u veřejných a soukromých nemocničních zařízení. U těch veřejných to bude mezi 150 až 300 tisíci eur ročně (tedy něco přes čtyři až osm milionů korun, pozn. red.) podle velikosti nemocnice a u soukromých to může být až trojnásobek. U soukromých podniků s obratem ročně 150 až 300 milionů eur (cca čtyři až osm miliard korun, pozn. red.) může celkový plat činit až 700 tisíc eur ročně (v přepočtu zhruba 19 milionů korun; průměrný roční hrubý plat ředitele české fakultní nemocnice je 1,44 milionu korun hrubého, pozn. red.). Zkrátka dobří ředitelé jsou drazí a nevybírají a neodměňují se v zahraničí podle politických zásluh, ale podle manažerské výkonnosti,“ komentuje Zbyněk Frolík, ředitel české pobočky předního světového výrobce zdravotnických lůžek Linet a také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle čeho se u nás platy ředitelů ministerstvem řízených nemocnic stanovují? Jde o zákoník práce v platném znění a přílohu č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Odměna je pak stanovena v souladu s § 134 zákoníku práce a její výše je odvozena od splnění stanovených kritérií. Pro rok 2014 mezi rozhodující hodnotící kritéria patřila ekonomická kritéria (zejména hospodářský výsledek, cash flow, likvidita), zpracování strategie řízené nemocnice, řízení lidských zdrojů, kvalita poskytované péče a vědecká a výzkumná činnost řízené nemocnice.

Podívejte se, jaká byla hrubá měsíční mzda ředitelů FN včetně odměn za rok 2014:

plredFN
Zdroj: MZ ČR

„Z tabulky je zřejmé, že průměrná hrubá mzda (tedy před zdaněním a včetně odměn) ředitele přímo řízené nemocnice se pohybuje v úrovni cca 120 tisíc Kč. Odměny se samozřejmě liší v závislosti na hodnocení ředitelů dle kritérií, ale obecně se pohybují od 0 Kč až po 50 604 Kč hrubého měsíčně. Pokud vynecháme 0 Kč, pak je rozpětí od 15 344 Kč až po 50 604 Kč hrubého měsíčně,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. „Přestože se ve všech případech jedná o organizace s několikamiliardovými obraty, které současně zaměstnávají tisíce zaměstnanců, je tato mzdová úroveň výrazně (násobně) nižší, než u společností srovnatelné velikosti působících v komerční sféře,“ dodává Čechová.

Jaký bude mít daný ředitel fakultní nemocnice měsíční příjem, se z výše řečených důvodů výrazně proměňuje. Když na konci roku 2011 zveřejnil tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) platy ředitelů nemocnic (a také přednostů klinik a ústavů i primářů – reagoval tak na akci Děkujeme, odcházíme), ukázalo se, že mezi lety 2010 a 2011 si většina ředitelů výrazně pohoršila (zatímco u přednostů a primářů to bylo naopak). V roce 2010 tak byl průměrný čistý plat ředitelů včetně funkčních příplatků, přesčasů a bonusů 141 584 korun, o rok později ale rapidně klesl na 85 468 korun. Podle zjištění Aktuálně.cz si tak například šéf Motola Ludvík pohoršil ze 160 tisíc korun na 94 tisíc, tehdejší ředitelka FN Plzeň Jaroslava Kunová ze 145 tisíc na 75 tisíc a dnes obžalovaný exředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý spadl dokonce o 109 tisíc měsíčně z 168 na 59 tisíc korun. Naopak ředitelka VFN Dana Jurásková si tehdy polepšila ze 43 na 82 tisíc korun, ještě lépe na tom pak byl ředitel FN Hradec Králové Roman Prymula, který dostal přidáno z 76 na 126 tisíc korun. Loni už oba měli podobný plat jako šéf Motola Ludvík, tedy více než 131 tisíc korun hrubého za měsíc.

Většina krajů nechává na samotných nemocnicích, zda platy zveřejní

Zdravotnický deník se ovšem neptal pouze po platech ředitelů fakultních nemocnic, ale také těch krajských. Většina krajů (vyjma Jihočeského a Olomouckého, které na náš dotaz nereagovaly) ale buď platy ředitelů krajských nemocnic nezveřejňuje (např. Jihomoravský kraj) nebo odkazují na přímo na samotné akciové společnosti a nechávají na nich, zda informaci o výši manažerských platů sdělí veřejnosti (Pardubický, Karlovarský, Zlínský, Středočeský, Liberecký či Ústecký kraj). Z Moravskoslezského kraje a Vysočiny jsme se sice dozvěděli, na jakém principu platy a odměny fungují (obdobně jako platy ředitelů fakultních nemocnic), konkrétní výši ale kraje neposkytly.

„Kraj Vysočina ctí zásadu, že každý, tedy i zaměstnanec veřejné správy, má právo na ochranu svých osobních údajů. Konkrétní výše platů a jejich jednotlivých složek u zaměstnanců kraje a jím zřizovaných organizací proto nezveřejňujeme, není-li k tomu závažný zvláštní důvod,“ napsala Jitka Svatošová z tiskového oddělení kraje Vysočina.

Jediné dva kraje, které nám poskytly jasné údaje o výši platů managementu krajských nemocnic, je Královéhradecký a Plzeňský kraj.

„Aktuální rozsah měsíčních odměn („základního platu“) předsedů představenstev v nemocnicích vlastněných Zdravotnickým holdingem Královéhradeckého kraje je 60 000 Kč až 80 000 Kč. Základní odměna je smluvní částka, která byla stanovena na základě dohody s ohledem na základní parametry řízené organizace (velikost nemocnice, počet zaměstnanců, obrat…). Všichni předsedové představenstva v posledním roce dostali odměny, a to ve výši sjednané ve smlouvě po splnění zadaných kritérií, které byly na vyplacení odměny vázány. Výše ročních odměn je stanovena obdobně jako u základních odměn formou dohody a na základě obdobných kritérií, která jsou stanovena vedením Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Vyplacení roční odměny je v současné době vázáno na splnění konkrétních parametrů. Pro všechny předsedy představenstev jsou určena kritéria ve třech základních oblastech (včetně metriky hodnocení), na které je vázáno vyplacení procentuální části roční odměny: personální stabilita (25%), ekonomická stabilita (50 %), kvalita poskytované péče (25%). Maximální výše odměny předsedům představenstev na konci roku 2015, která je stanovena po splnění všech kritérií, je stanovena v rozmezí od 30 000 Kč do 120 000 Kč,“ vádí Martina Götzová, tisková mluvčí Královéhradeckého kraje.

„Plzeňský kraj vlastní a provozuje čtyři akutní nemocnice (bývalé okresní nemocnice v Klatovech, Domažlicích, Rokycanech a Stodu), které jsou akciovými společnostmi. Tyto společnosti řídí předseda představenstva, funkce ředitele není zřízena. Dále kraj vlastní a provozuje dvě nemocnice následné péče (LDN Horažďovice a NNP Svatá Anna v Plané), což jsou s.r.o., řídí je jednatelé. Těchto šest nemocnic a tedy šest manažerů je zastřešeno Zdravotnickým holdingem Plzeňského kraje, a.s., manažery jmenuje a odvolává Rada Plzeňského kraje a také stanovuje jejich plat a odměny. V roce 2014 byl průměrný plat 68 tisíc měsíčně a průměrná roční odměna byla 368 tisíc. V minulém roce všichni manažeři našich nemocnic odměny dostali ve výši 90 až 100 procent podle dosažených výsledků. Pro odměňování má holding vytvořen Systém hodnocení předsedů představenstev a jednatelů nemocnic. Ten je založen na bodovém hodnocení finančních a nefinančních parametrů. Cílem je hodnotit vývoj hospodářského výsledku a pak konkrétně i osobních nákladů ve vztahu k plánu. Dále systém porovnává nároky nemocnice na příspěvky Plzeňského kraje na provoz nemocnice v porovnání s předchozím rokem a tam, kde takové příspěvky nejsou, vývoj hospodářského výsledku v porovnání s minulým rokem. Tedy zjednodušeně: cílem je snižování finanční podpory kraje. Z šesti nemocnic jedna nepotřebuje podporu kraje (LDN Horažďovice) a hospodaří pouze s vlastními tržbami,“ píše Milena Stárková, členka Rady Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví.

„Práce šéfů nemocnic velmi vážím, neboť oblast zdravotnictví je řadu let velmi nestabilní. Především krize v personální oblasti, kdy na odděleních nemocnic chybějí jak lékaři, tak střední zdravotnický personál, klade zvýšené nároky na osobu manažera. V Plzeňském kraji je největším poskytovatelem lůžkové zdravotní péče Fakultní nemocnice Plzeň, která může zaplatit lékaře a sestřičky mnohem lépe. I toto je jedním z důvodů, proč naše akutní nemocnice nejsou schopny hospodařit bez finanční podpory kraje,“ dodává radní Stárková.

Michaela Koubová