Roste podíl lidí s přiznaným příspěvkem na péči i důchodem kvůli duševní chorobě

Výdaje na příspěvek na péči loni činily 20,4 miliardy korun, v roce 2007 asi 14,6 miliardy. Třetí nejčastější příčinou přidělení dávek byly duševní nemoci a poruchy chování. Foto: Mental Health

Třetí nejčastější příčinou, kvůli níž začnou lidé dostávat příspěvek na péči, jsou duševní onemocnění. Počet i podíl těchto příjemců navíc roste. Vyplývá to z analýzy Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), kterou má ČTK k dispozici. Zatímco na počátku tisíciletí kvůli duševním onemocněním podle autorů dávky pro bezmocnost pobíralo 8,5 procenta příjemců, o desetiletí později příspěvek na péči mělo už téměř 16 procent. 

 

Podle údajů ministerstva práce lidí, kteří příspěvky na péči dostávají, celkově přibývá. Zatímco v roce 2007 úřady dávku měsíčně vyplácely v průměru 277.300 osob, loni už 327.700.

„Duševní onemocnění představovala třetí nejčastější příčinu přiznání dávky. U nově přiznaných invalidních důchodů tvoří dokonce druhou hlavní příčinu s 20 procenty nově přiznaných dávek,“ uvádí analýza NÚDZ. Podle ní je proto nutné věnovat duševním onemocněním zvýšenou pozornost.

Příspěvek na péči stát poskytuje od roku 2007. Postižení a senioři si za něj mají zajistit opatrování v nějakém zařízení či pomoc doma. Do roku 2006 mohli získat takzvané zvýšení důchodu pro bezmocnost. Penze se při částečné bezmocnosti zvedala o 20 procent životního minima, při převážné o 40 procent a při úplné o 75 procent. Pečovatelé pak dostávali příspěvek při péči o osobu blízkou.

Příspěvek na péči se vyplácí podle závislosti na pomoci. Dospělí pobírají měsíčně 800, 4000, 8000 a 12.000 korun a děti 3000, 6000, 9000 a 12.000 korun. Zhruba dvě pětiny příjemců tvoří lidé nad 81 let. V mladším věku podle analýzy převažují muži, po sedmdesátce pak ženy. Ty se totiž dožívají vyššího věku.

Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči v jednotlivých letech. Zdroj: Důvodová zpráva k novele o sociálních službách
Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči v jednotlivých letech. Zdroj: Důvodová zpráva k novele o sociálních službách

Experti z NÚDZ analyzovali údaje lékařské posudkové služby. Vycházeli z úspěšných žádostí o zvýšení důchodu či o příspěvek v letech 2001 až 2003 a 2009 až 2011. Třetí nejčastější příčinou přidělení dávek byly duševní nemoci a poruchy chování. Počet lidí, kteří dávky dostávají, se ale ztrojnásobil. Podíl se zvýšil z 8,5 na 18,8 procenta. Důvodem k přiznání víc než poloviny těchto nových příspěvků byly demence, u čtvrtiny to byla mentální retardace a u osmi procent schizofrenie.

Nejčastěji lidé získali dávky na zajištění pomoci kvůli nemocem oběhové soustavy. Zatímco ale tyto choroby byly na počátku tisíciletí důvodem k poskytnutí podpory v 52 procentech případů, o desetiletí později už jen ve 31 procentech případů. Na druhé příčce jsou nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně. Podíl příjemců se zvedl z necelých 15 procent na víc než 17 procent.

Výdaje na příspěvek na péči loni činily 20,4 miliardy korun, v roce 2007 asi 14,6 miliardy. Letošní rozpočet počítá se sumou 21 miliard, příští s 21,3 miliardy. Národní rada osob se zdravotním postižením požaduje zvýšení příspěvku o deset procent od července, dosud se totiž nezvedl. V rozpočtu na to zatím peníze nejsou. Ministerstvo práce připravilo návrh se dvěma variantami – buď růst od července o deset procent, nebo růst od července o pět procent a zbytek od ledna 2017. Rozhodnutí ještě nepadlo.

-čtk-