Francouzská organizace Médecins du Monde (Lékaři světa) nyní pomáhá uprchlíkům v Řecku. Většina chorob, které tam zdravotníci léčí, pochází ze špatného jídla a hygieny. Foto: Médecins du Monde

Většina migrantů, kteří dorazí do Řecka, jsou zdraví. Lékaři u nich nejčastěji léčí střevní potíže či bolavé svaly

Jako dobrovolníci jsou lékaři a ošetřovatelé z humanitární skupiny Lékaři světa (MdM) zvyklí léčit zranění a nemoci v zónách konfliktů či katastrof. Ale nyní je povinnost zavolala na pomoc do Řecka. V mobilní jednotce MdM na ostrově Lesbos se prakticky bez přestávky starají o tisíce migrantů, kteří sem připlouvají ze sousedního Turecka, napsala agentura AFP.

 

Bolavé svaly, zranění nohou, plicní infekce, střevní potíže. Se zhruba 350 pacienty denně není moc času zabývat se hlouběji jednotlivci. „Léčíme jim to, co je zjevné na první pohled, ale až dorazí do své cílové země, všichni budou potřebovat důkladné vyšetření,“ řekl ošetřovatel MdM Christos Doulgaris, podle nějž jednotka pracuje nonstop „jako fabrika“. „Do letošního února jsme tu měli převážně mladé muže, ale teď polovinu představují rodiny, které se vydaly na cestu do Evropy, jakmile to bylo možné,“ dodal.

Zatímco zdravotníci dávají dohromady plenky, dětské mléko a vlhčené ubrousky, snaží se matka s pomocí tlumočníka lékařům vysvětlit, že její dceru trápí bolesti bříška. A její synové jsou pokrytí štípanci od hmyzu. „Gastroenteritida, komáří štípance,“ zní blesková diagnóza. Žena dostane léky a je čas na dalšího pacienta. Jednadvacetiletý Mahibulláh z Afghánistánu si přišel pro pomoc na své rozbolavělé nohy. „Moc jsem toho nachodil,“ říká.

Na ostrově Lesbos působí několik dalších zdravotních dobrovolnických skupin, které pomáhají migrantům. „Osmdesát procent těch, kdo sem přijíždějí, jsou na tom zdravotně dobře – pokud by nebyli, nedostali by se takhle daleko,“ říká lékař z hlavního zdravotního střediska na ostrově. „Ale udržovat na cestě hygienu je složité,“ dodává. MdM vede dvě zdravotní jednotky, kde jsou pacienti rozdělení podle země původu. Syřané jsou léčeni v táboře Kara Tepe nedaleko hlavního města ostrova Mytilény, zatímco další národnosti jsou směřovány do Morie, dalšího tábora ležícího dál na sever. V Morii je jen 12 záchodů pro 1000 lidí.

Dalším faktorem, který přispívá ke zhoršujícímu se zdraví běženců, je špatná strava. Poslední tři týdny neposkytl řecký stát trpící finanční nouzí migrantům žádné jídlo. Jediné vydatné jídlo denně dostávají od místní cateringové společnosti Elaitis, která se v důsledku toho dostala do finanční ztráty. Za zbytek stravy si běženci musí platit sami, což obvykle znamená skrovné sendviče, protože víc si dovolit nemohou. „Úřady nám dluží tři miliony eur (více než 81 milionů korun). Dál poskytujeme zdarma 2500 jídel denně, ale víc už toho udělat nemůžeme,“ řekl AFP Christos Bazinas z firmy Elaitis.

Vlastní zdraví často odsouvají stranou i sami migranti, kteří ve snaze co nejdříve vyrazit dál na cestu odcházejí z nemocnic předčasně či přerušují léčbu. A čas na odpočinek nemají ani děti – jako například syrský chlapec, který se musel vydat dál se sotva zahojenou zlomenou nohou.

Mnoho migrantů trpí značným stresem a především děti jsou náchylné k depresím a fóbiím.

-čtk-