Syrské děti touží po obyčejném domově, ale jsou buď v uprchlických táborech nebo putují Evropou. Na hranicích EU se ovšem nyní prudce zhoršuje situace, je nepříznivé počasí, zima déšť a uprchlíků přibývá. Zatím se mezi nimi objevují spíše banální nemoci, například lehké virózy, ale také kolapsy. Na pomoc jim přispěchali i čeští lékaři. Ilustrační foto: Wikimedia

Čeští lékaři v Berkasovu se rizik nebojí, ale mají svázané ruce

Pokud by čeští lékaři dostali povolení oficiálně na základně českých dobrovolníků na srbsko-chorvatské hranici Berkasovo-Bapska pracovat, mohli by podle lékařky, specialistky na infekční nemoci Daniely Šupové využít velké množství materiálu a léků z dárcovských sbírek. Zatím ošetřují opruzené děti, odsávají jim rýmu, dospělým poskytují pomoc při nachlazení, drobných poraněních nebo zvýšené teplotě a také psychologickou podporu, řekla Daniela Šupová v rozhovoru s ČTK. Nemohou však legálně chodit přímo mezi uprchlíky.

 

Na místě jsou už tři čeští lékaři a čtyři studenti medicíny, všichni přijeli dobrovolně ve svém volnu. Kromě toho zde působí mezinárodní zdravotnické týmy včetně Lékařů bez hranic. Kapacity ale nestačí. Dobrovolníci z takzvaného Czech Teamu se v těchto dnech snaží zařídit registraci doktorů a jednají se srbskými úřady. V Berkasovu poskytuje nezištně humanitární pomoc už více než stovka Čechů a Slováků.

Uprchlíci trpí podle Šupové běžnými infekcemi horních cest dýchacích. Pokud by se nějaká nemoc vyskytla, mohli by lékaři ihned pomoci vytipovat nebezpečného pacienta a izolovat ho od kolektivu. Riziko tuberkulózy je podle ní pro dobrovolníky, kteří jsou v kontaktu s uprchlíky, srovnatelné, jako když by jeli po Praze tramvají.

V pátek večer například ale museli lékaři zasáhnout už přímo v davu, kde někteří lidé kolabovali. „Stačilo je položit na zem a zvednout jim nohy a podat tekutiny, což je základní péče. V noci je to horší, protože jsou navíc prochladlí,“ říká česká lékařka. Jindy stačí podle Šupové prohodit s uprchlíky jen vlídné slovo, protože řada zdravotních potíží pochází ze stresu.

Problémy mají hlavně malé děti, které často přicházejí velmi lehce oblečené, bez bund, čepic, šál a rukavic. Vzhledem k tomu, že pocházejí z teplých oblastí, neznají ani, že existují dětské punčocháče. Nevhodné mají i boty, což je problém, když prší.

„Děti si poslechneme, rodičům dáme volně dostupný paralen. Nejsou to bakteriální infekce, většinou mají obyčejné virózy, které se zvládnou symptomaticky,“ uvedla. V sobotu například Šupová přišla na pomoc ženě ve vysokém stadiu těhotenství, kterou si nakonec do péče převzali pracovníci UNHRC. Odtekla jí plodová voda.

„Jsem hrozně překvapena počtem uprchlíků i tím, odkud pocházejí. Nečekala jsem, že takové množství je schopno projít jedním údolím za jediný den,“ dodala. Nespala prý už více než 20 hodin, jakmile do základny přijela, šla pomáhat. Sbírala i odpadky, byla v kontaktním týmu a rozdávala uprchlíkům oblečení.

V noci na sobotu prošlo Preševem, jihosrbským městem na hranici s Makedonií, podle mezinárodního týmu dobrovolníků zhruba 7000 běženců. Autobusy odtud přejíždějí na chorvatské hranice. Řada z nich je ale unavena a přichází vysílena. Je sice slunečno kolem 12 stupňů Celsia, ale fouká silný studený vítr. Poškodil i několik stanů.

-čtk-