Jiná krabička, stejný výrobce i účinná látka. Při nákupu analgetik může mít rozhodující roli placebo efekt

Pořád je to Nurofen s totožnou účinnou látkou ibuprofenem. Pokaždé na bolesti, ale jednou specificky na záda podruhé menstruaci, potřetí migrénu a počtvrté na hlavu. Tato praxe se znelíbila australské komisi, která dohlíží na spravedlivou soutěž a chrání spotřebitele (The Australian Competition and Consumer Commission) a dala výrobce k soudu. Soud rozhodl, že je nabídka skutečně zavádějící. Foto: ACCC

Jeden má popisku hlásající, že jde o přípravek zaměřený na bolesti hlavy, druhý, že je určen na bolest zad. Přesto však jde o jeden a ten samý lék od toho samého výrobce. Nad postupem farmafirem se nyní pozastavil soud v Austrálii, který jedné z nich přikázal, ať praktiky ukončí. V dalších zemích, jako je Británie, ale zůstávají na denním pořádku. Tyto přípravky se přitom těší velké oblibě, v čemž hraje svou nezastupitelnou roli placebo efekt.

 

Společnost Reckitt Benckiser, která mimo jiné vyrábí léky na bolest, byla australským soudem obviněna, že klame zákazníky. Svými léky na specifické typy bolesti, které mají ve skutečnosti stejnou účinnou látku, totiž podle soudu vyvolává v zákaznících dojem, že přípravky vyvinula skutečně jen na inzerovaný problém. Musí proto odstranit některé své produkty z prodeje. Společnost se ovšem hájí tím, že pouze uspokojuje poptávku – 88 procent lidí totiž podle ní hledá lék na specifickou bolest. Popisky informující o tom, že výrobek je určen na menstruační bolesti nebo bolesti zad, prý lidem usnadňují orientaci. „Specializované“ léky ovšem stojí v Austrálii dvakrát více než standardní verze léku. Podle výrobce ovšem obsahují navíc lysin a sodík, které údajně umožňují rychlejší absorbování léčiva.

Jak ale řekla pro BBC praktická lékařka Farrah Sheikhová z Manchesteru, pokud spolknete lék na bolest, jakkoliv má na etiketě popisku ohledně toho, na jakou bolest je určen, dostane se do krve a ovlivní bolest všude po těle, nejen na inzerovaném místě. Asociace značkových OTC léčiv a doplňků stravy Proprietary Association of Great Britain ovšem trvá na tom, že složení vedle účinné látky může hrát svou roli. „Někdy výrobci dělají přípravky tak, aby měly delší účinnost,“ vysvětluje farmaceut Neal Patel z Královské farmaceutické společnosti. Některé léky tak mohou umožnit v klidu se vyspat, další zase začnou účinkovat rychle, což je důležité hlavně pro pacienty s migrénami. Další věc je, že některé léky chutnají lépe nebo se snáze polykají, a to navzdory tomu, že je v nich stejná účinná látka.

Stejně jako v Austrálii postupuje výrobce také v Británii, kde ale proti jeho počínání nebyly učiněny žádné kroky. Lidé si v obchodě mohou vybrat např. mezi Nurofenem na migrénu za dvě libry, a generickým ibuprofenem za 30 pencí. Etikety s popiskami „na bolest hlavy“ a „na migrénu“ se pokusily zavést také britské supermarkety, nakonec od nich ale upustily. Každého, kdo si v jeden den koupil obě balení, totiž musely kvůli bezpečnosti informovat o tom, že si kupuje přípravek se stejnou účinnou látkou.

Pilulky ze značkových krabiček zabírají lépe

Zatímco vzdělanější lidé, jako jsou lékaři a lékárníci, mnohem častěji sáhnou po generiku, část zákazníků upřednostňuje dražší varianty. „Platíte za marketing a lesklou krabičku,“ komentuje Sheikhová, která sice doporučuje pacientům generika, ale potvrzuje, že mnozí zůstávají věrní některým značkám. Významnou roli v tom může hrát placebo efekt. „Už jenom vědět, že jste si něco vzali, může pomoci,“ dodává lékařka s tím, že velký vliv může mít právě značka.

To také potvrdila nedávná studie, v níž podali lékaři pacientům s častými bolestmi hlavy placebo zabalené buď značkovém balení, nebo jako běžný lék. Přípravky pocházející ze značkových obalů přitom pacienti označovali jako účinnější a byly spojovány s menším počtem nežádoucích účinků. „Důvěra je, pokud jde o naše zdraví, velmi důležitá. Lidé jsou obecně velmi opatrní, když kupují léky,“ poukazuje Isabelle Szmiginová, profesorka marketingu na univerzitě v Birminghamu. To také vysvětluje pravidelné sezónní reklamy na léky na nachlazení a chřipku. Výrobci potřebují mít zavedené značky, které si lidé při návštěvě lékárny či obchodu budou pamatovat.

„Jsou tu lidé, kteří si pokaždé koupí to samé,“ dodává Szmiginová. Proto je také důležitá barva. Tesco tak v Británii vyrábí své generikum ibuprofen ve stříbrném balení, aby korespondovalo s krabičkou Nurofenu, zatímco ostatní obchody mívají ibuprofen v červeném. Stejně to Tesco dělá např. u paracetamolu, který je modrý jako originální balení Panadolu.

Barva také ovlivňuje to, jak lidé o léku, který berou, přemýšlejí. Červené pilulky byly oproti modrým, zeleným nebo bílým označovány za účinnější při léčbě bolesti. Modré pilulky pak zase oproti červeným bodovaly v léčbě úzkosti a napětí – výjimku ovšem tvořili muži z Itálie, kteří si možná barvu spojují s národním fotbalovým týmem. Výrazné barvy také pochopitelně pomáhají v regálech vyniknout. Firmy se navíc snaží mít co nejvíce variant a zaujmout v regálu co největší místo, což pochopitelně stojí velké peníze.

Placebo efekt zkrátka hraje při výběru léků na bolest podstatnou roli. „Když někdo něčemu věří, je pravděpodobnější, že to u něj bude lépe fungovat,“ doplňuje praktická lékařka Sarah Jervisová s tím, že někteří její pacienti s chronickými bolestmi odmítají recepty, protože si raději kupují své oblíbené značky analgetik. Opačné případy ale také nejsou výjimkou. „Mívám pacienty, kteří přijdou jen proto, aby dostali recept na paracetamol,“ poukazuje Jervisová.

analgetika

-mk-