Neandrtálci nekouřili, ale… Masáž mozku. Varování předvánočně – hudebního typu. Vědeckým hitem roku se stává editace. Šťastné & veselé.
Za sklon k závislosti na nikotinu může neandrtálský gen
Pár procent zděděných neandrtálských genů stačí k tomu, aby se projevila predispozice třeba k závislosti na nikotinu nebo ke vzniku cukrovky.
Tým evolučního antropologa Svanteho Pääboa z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku porovnal zlomky DNA tří neandrtálců, jejichž ostatky byly nalezeny v jeskyni Vindija v Chorvatsku, s DNA moderních lidí, píše webová verze francouzského deníku L´Humanité.
Bylo to poprvé, co se podařilo získat sekvenci neandrtálského genomu a s tím i silný podklad pro zkoumání toho, jak ovlivnili genom moderních lidí.
Na základě studie ženy, která byla nalezena v jeskyni na Sibiři, zjistili, že ještě dnes jde v lidské DNA najít zhruba dvacet procent genů pocházejících z neandrtálců. Samozřejmě je nemají všichni naráz a stejné, ale objevují se více či méně u každého Euroasiata. Na jiné populace se vědci zatím nezaměřili, to by se pravděpodobně číslo vyšplhalo klidně až na 40 procent.
„Klíčové je, že se naše studie nezaměřila jen na jednoho neandrtálského předka. Sestavili jsme sekvenci napříč historií interakcí, které nastaly mezi neandrtálci a lidmi,“ říká spoluautor studie Joshua Akey z Washingtonovy univerzity v americkém Seattlu.
Protože v sobě máme každý jen několik málo procent našich neandrtálských předků, je těžké sestavit přesný obraz toho, co to s člověkem provádí. Když se ale tyto střípky dají dohromady, už se tu nějaké vzorce dají vypozorovat.
Přítomnost genů zděděných po neandrtálcích může mít vliv na vznik cukrovky 2. typu, Crohnovy choroby, lupu, závislostního chování směrem k nikotinu i depresí. Moderním lidem nicméně pomohli neandrtálci zlepšit imunitní systém. Když přišli z Afriky do Evropy, museli čelit mnoho pro ně neznámým nemocem. Neandrtálci, kteří v oblasti žili přes více než 100 tisíc let, už vůči nim měli vybudovanou rezistenci. Společní potomci tak měli větší šanci na přežití.
Jak si namasírovat mozek
Čtení aktivuje neuronové sítě lišící se podle emotivního a vizuálně prostorového zaměření. Účinnost čtení románů na lepší práci mozku ověřili odborníci pomocí funkční magnetické rezonance na několika dobrovolnících.
Čtení aktivuje takzvanou default network, která vyvolává myšlenky typické pro mozek v klidu. Avšak podle toho, co dotyčná osoba čte, se aktivují pouze části této sítě: například četba úryvků, kde jsou popisovány osoby a myšlenky, aktivuje střední prefrontální mozkovou kůru, zatímco úryvky s více fyzikálním obsahem aktivují spánkový lalok, píše La Gazzetta de Lucca.
„Prefrontální mozková kůra je tou částí mozku, která se během evoluce vyvinula u člověka více než u jiných živočichů,“ tvrdí psychiatr Pietro Pietrini, ředitel vysoké školy IMT v italské Lucce.
Místem vyšších poznávacích funkcí, jako je schopnost abstraktního myšlení, schopnost uvažovat směrem do budoucnosti, tázat se na příčiny dění, schopnosti rozhodovat a rozlišovat zlo od dobra je podle Pietriniho spánkový lalok, který obsluhuje struktury důležité pro paměť a pro vnímání a zpracovávání emotivního obsahu stimulu.
Zapojení těchto oblastí v průběhu čtení je neurobiologickým substrátem vlivu vyprávění na duši: jde o zvýšení schopnosti chápat sociální vazby a vciťování se do myšlenek, pocitů a reakcí druhých, tedy empatie.
Dobrá kniha je klíčem pro pochopení lidské mysli a emocí. To je možné proto, že lidi mají vrozenou schopnost přikládat smysl chování jiných lidí, a tedy i postavám z nějakého příběhu.
Četba fiktivního příběhu je spojována se zvýšením schopnosti empatie, ale pouze tehdy, když čtenář výrazně prožívá duševní hnutí postav a události příběhu.
Čím je člověk starší, tím více by potřeboval „masírovat“ mozek dobrou četbou. Dělá to tak Richard Smith, bývalý ředitel British Medical Journal, jemuž je dnes třiašedesát let a píše vysoce sledový blog, jehož poslední část je věnovaná příznivému vlivu čtení.
„Kromě mých přátel je pro mě nejdůležitější číst, psát, poslouchat hudbu, dívat se na umění,“ vysvětluje. A cituje studii publikovanou na stránkách Journal of Gerontology, která potvrdila, že ten, kdo si každý den čte, žije déle než ten, kdo tak nečiní. Podle této studie to kupodivu platí jen pro muže, nikoli pro ženy, ačkoli žen zvyklých si denně číst bylo při této studii více než mužů.
Varování před dojemnou hudbou u předvánočních nákupů
Předpokládejme, že ještě nemáte nakoupené vánoční dárky a na poslední chvíli je budete nakupovat. V takovém případě pozor na hudbu, kterou vám v nákupních centrech pouštějí.
Slaďováním marketingu s hudbou se zabývá řada expertů. Vaši útratu ovlivňují prakticky všechny detaily – hlasitost, tempo nebo hudební styl. Třeba klasická hudba je spojená s luxusním zbožím, takže za zvuků Bacha či Schuberta sáhnete spíš po dražším výrobku.
Ve vědeckém časopisu Journal of Retailing, který se zabývá maloobchodem, byla zveřejněna studie, v níž se především zdůrazňovalo, že dosavadní práce zatím nedostatečně zkoumaly kulturní vliv hudby na spotřebitele a způsob, jakým tato hudba aktivuje jejich chuť nakupovat.
Autoři studie, experti na psychologii a marketing, se rozhodli tuto mezeru vyplnit a realizovali tři výzkumy na několika stovkách britských studentů.
Pokusné osoby rozdělili na čtyři skupiny a ty umístili do čtyř oddělených místností. Jedné skupině pouštěli americkou hudbu, druhá poslouchala čínské písně a třetí indické melodie.
Čtvrté skupině, která byla kontrolní, nepouštěli nic. Každý účastník dostal menu restaurantu obsahující 30 různých jídel, deset amerických, deset čínských a deset indických. Když si studenti vybrali jídlo, měli pět minut času na studium jídelníčku a pak se měli upamatovat na co nejvíce kulinářských specialit obsažených v menu.
Vliv hudby byl skutečně silný. Zatímco se studenti z kontrolní skupiny v drtivé většině rozhodli pro americká jídla, ti, kdo poslouchali indické nebo čínské melodie, se z 50 procent rozhodli pro pokrmy odpovídající tomu, co se jim hrálo.
Skupina, které vědci pouštěli americkou hudbu, Surfin’USA či California Girls, se z 90 procent rozhodli pro hamburgery. Každá skupina si rovněž lépe pamatovala jídla odpovídající zemi, z níž pocházela hudba, kterou poslouchali.
Další pokusy ukázaly, že pokusné osoby, jimž se pouštěla country hudba, nakupovaly přednostně užitečné předměty, jako zubní kartáčky, tužky či tekuté mýdlo.
Naopak ti, jimž vědci pouštěli Beethovenovu nebo Pucciniho hudbu, si spíše vybírali předměty vypovídající o jejich sociální identitě (náramky, parfémy). Ti, kdo naslouchali klasické hudbě, byli rovněž ochotni vydat za totéž zboží více než ostatní.
Vědeckou technologií roku se stalo editování genomu
Vědecký magazín Science prohlásil editování genů s genomovým editorem CRISPR vědeckou peckou roku 2015. Důvodem je zejména jeho ohromný potenciál k bouřlivému rozvoji medicíny.
Editování genů editorem CRISPR vyvolává kontroverze. Ozývaly se hlavně poté, když čínští vědci před pár měsíci ohlásili úspěšnou editaci genomu neživotaschopných lidských embryí.
Vědci se proto snaží rozptýlit obavy z editování DNA. Naléhají na své kolegy po celém světě, aby se prozatím vyhnuli editování lidských embryí určených k oplodnění.
Bez ohledu na kontroverze, které stejně doprovázejí každou významnou technologickou novinku, jsou ale mnozí genetici genomovým editorem CRISPR nadšeni. Přestože ještě není ideální, tak je přesnější, snadněji ovladatelný a hlavně levnější, než předcházející technologie schopné měnit DNA.
Editor časopisu Science John Travis k tomu podotýká, že badatelé v lékařském výzkumu už ve skutečnosti genomový editor CRISPR používají, například v léčebných postupech založených na úpravách tkání, pro léčbu rakoviny i dalších onemocnění. Genomový editor CRISPR by podle Travise také mohl oživit skomírající koncept xenotransplantací zvířecích orgánů lidem.
Jak uvádí Travis, v současné době už genomový editor CRISPR, který známe teprve pár let, využívají tisícovky laboratoří, univerzitní pracoviště, dokonce střední školy, čili spousta vědců i studentů. Podle Travise je jenom malou nadsázkou, když řekneme, že CRISPR je splněným divokým snem genetických inženýrů.
Autor digestu vám přeje šťastné Vánoce strávené nejlépe někde za kamny a těší se na setkání u silvestrovského vydání.
Ondřej Fér, Týden
