Hlavním tématem včerejšího zdravotního podvýboru pro ekonomiku byly přímo řízené organizace, hlavně Homolka s třímiliardovou sankcí finančního úřadu a Královské Vinohrady, kde se táhne výběrové řízení na ředitele. Foto: koláž ZD

Ředitel Vinohrad by měl být vybrán tento týden, nastoupí snad do dvou měsíců

Kontroverzní rozhodnutí finančního úřadu ohledně nákupů Nemocnice Na Homolce v letech 2011 až 2013, výběr ředitele FN Královské Vinohrady a budoucnost stavby vinohradského traumacentra, kterou schválila vláda před šesti lety. To byla témata, kterými se včera zabýval sněmovní podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku. Podle ministerstva zdravotnictví by měl být ředitel vinohradské nemocnice vybrán ještě tento týden a do dvou měsíců by tam mohl nahradit provizorní ředitelku Andreu Vrbovskou. Poslanci přitom ministerstvo zkritizovali za to, že se výběrové řízení táhne už řadu měsíců.

 

Hlavním tématem, kterým se podvýbor v rámci projednávání přímo řízených organizací zabýval, byla Nemocnice Na Homolce a obří pokuta, kterou má zaplatit podle finančního úřadu pro Prahu. Ten kontroloval nákupy zdravotních prostředků a materiálů v období 2011 až 2013, které zajišťovala dceřiná společnost Holte Medical. Postup přitom finanční úřad zpochybnil ve vztahu k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Závěrem bylo, že všechny nákupy a dodávky materiálu v celkovém objemu za 2,99 miliardy byly označeny za neoprávněné použití rozpočtových prostředků a byl vyměřen odvod této částky.

„Nemocnice i ministerstvo zdravotnictví považují tento postup za absurdní. Je k tomu i řada právních posouzení, které vycházejí z toho, že i ÚHOS uznal, že nemocnice zákon neporušila, protože použila výjimku, kdy je možné nakupovat přes stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost. Přesto finanční úřad v prvním stupni rozhodl tímto způsobem. Proti tomu bylo podáno odvolání ze strany nemocnice a zatím o něm nebylo rozhodnuto. Máme tedy nepravomocný nález, proti němuž se nemocnice bude bránit všemi dostupnými prostředky. Ve chvíli, kdy jsou zpochybňovány všechny dodávky, to i my považujeme za absurdní výklad. Je jisté, že kdyby nemocnice nakupovala jiným způsobem a soutěžila, mohla by dosáhnout nějaké procentní úspory z celkového objemu, ale rozhodující část šla na potřebné zajištění provozované činnosti. Tady se tedy ještě strhne právní bitva,“ říká ministerský náměstek pro přímo řízené organizace Petr Landa. Pokud nemocnice neuspěje ani s odvoláním, využije i další prostředky v podobě správních žalob.

Landa zároveň upozorňuje na to, že ke třem miliardám by ještě bylo připočteno penále, takže ve finále by nemocnice neměla zaplatit „jen“ tři, ale dokonce šest miliard. „To je snad mimo rozumné uvažování kohokoliv. Každá sankce by měla být uměřená prohřešku – kdybychom se tu bavili o deseti procentech z celkové částky, kterou by nemocnice mohla či nemohla ušetřit, pokud by nakupovala, jak měla, stála by věc jinak,“ dodává Petr Landa. V nemocnici už zároveň dochází přes rok k nápravám a dceřiné společnosti se postupně ruší, takže by postih dopadl na jiné vedení, které naopak kritizovaná pochybení minulého managementu dává do pořádku.

Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) ovšem upozorňuje, že podle některých právních názorů argumentace Homolky neobstojí. „Pokud by se nemocnice vyvinila z toho, že nemusí zadávat veřejné zakázky tím, že tuto záležitost převedla na svou dceřinou firmu, musela by soutěžit dceřiná firma, přestože je obchodní společností,“ podotýká Hovorka. „Tento názor jsem slyšel. Nejsem právník, ale slyšel jsem i protinázor, že toto přesně z toho zákona nevyplývá. Je to tedy otázka výkladu a budeme si muset počkat na konečné rozhodnutí,“ reaguje Landa.

Devět měsíců bez stabilního vedení

Další projednávanou přímo řízenou organizací byla FN Královské Vinohrady, kde je po březnovém odvolání bývalého ředitele Marka Zemana provizorní vedení. Nejdříve vedl nemocnici Jan Šturma, který v červenci rezignoval, a nahradila ho ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská. Ani po téměř devíti měsících tak nemocnice nemá stálého ředitele.

„Probíhá výběrové řízení. Vzhledem k 17 přihlášeným účastníkům bylo rozhodnuto, že řízení proběhne dvoukolově. První kolo proběhlo před měsícem, druhé je naplánováno na tento pátek. Předpokládám, že z tohoto kola vyjde jméno na vhodného kandidáta na místo ředitele, kterého posléze bude pan ministr jmenovat v takovém režimu, aby byl schopen ukončit stávající pracovní poměr. Reálné to tedy je během dvou měsíců,“ přibližuje náměstek Landa s tím, že k výběru byla jmenována 35 členná komise.

Poslanec David Kasal (ANO) má ale k postupu ministerstva připomínky. „Byli jsme obesláni někdy v červenci a zdravotní výbor musel do tří dnů dát nominanty. Do toho se pak promítly prázdniny, takže když jsem si volal na ministerstvo, abych se seznámil s dokumenty, nebylo možné nikoho sehnat. Zkrátka tři měsíce se mi zdají dost dlouho, zvlášť když jde o takto výrazný subjekt, který potřebuje stabilizovat vedení,“ kritizuje Kasal.

Otazníky ohledně personálního obsazení

Poslanec Hovorka také – stejně jako při interpelacích minulý čtvrtek – poukázal na to, že Vrbovská jmenovala do vedení odboru veřejných zakázek René Tůmu, předsedu firmy Prokonzult advisory, která administrovala soudem prošetřované zakázky pro Krajskou zdravotní. (Navzdory širší diskusi o státem řízených nemocnicích včetně Thomayerovy nemocnice se už ale Hovorka nezmínil a nezeptal se na náměstky v Thomayerově nemocnici, konkrétně na náměstka pro techniku a provoz Jaroslava Gacka, který dříve jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti podepisoval kontroverzní tendry bez vědomí ministryně, a ekonomického náměstka Pavla Šebka taktéž známého svým působením na ministerstvu spravedlnosti. „Údajně od ledna plánují další restrukturalizaci nemocnice. Zřejmě vyházejí všechny nepohodlné lidi a pak se zpětnou platností písemně předělají strukturu nemocnice, kterou nově vydá ředitel. V nemocnici zrušili transparentní e-mailovou a písemnou komunikaci. Údajně připravují pronájem části nemocnice firmě Meditrans. Všechny pokyny podřízeným jsou jenom ústní nebo telefonické, neponechávají žádnou stopu,“ řekl Hovorka minulý týden při interpelacích. Najednou je ale i z jeho strany ticho po pěšině.)

Ministerstvo zdravotnictví ovšem je s krizovou intervencí Vrbovské spokojeno. Zatímco na začátku roku a ještě v pololetí byla avizována ztráta 250 milionů korun, nyní se předpokládá, že do konce roku bude ztráta na polovině. „Ekonomicky se povedlo procesy zastavit. Je pravda, že paní ředitelka dělá kroky a personální změny, které se nemusí uvnitř nemocnice líbit. Zjišťovali jsme si situaci kolem pracovníků na útvaru veřejných zakázek. Fakt je ten, že ti pracovníci možná mají nějakou minulost, ale současně jsou to lidé, kteří jsou kvalifikováni v této oblasti a vykonávají de facto úřednické pozice, připravují veřejné zakázky a podklady k nim. Nemají rozhodovací kompetence, ty si paní ředitelka stáhla se svým nástupem na sebe. I to bylo předmětem nějakých kritik, ale ono to jinak nejde. Pokud chce mít ředitel takto velké organizace procesy pod kontrolou, není nic lepšího než podepisovat všechno včetně faktur. Jedině tak můžete zjistit, co všechno se v nemocnici nakupuje,“ obhajuje kroky Vrbovské Landa.

Velké traumaceentrum nebude, nic dalšího dost možná také ne

V souvislosti s vinohradskou nemocnicí se neprobíraly pouze personálie, ale také investice do traumacentra. Tu schválila v listopadu 2009 vláda, která odsouhlasila, že je možné začít připravovat stavební dokumentaci. Projekt byl původně plánován v hodnotě tři miliardy korun, vláda mu ale v další fázi investiční prostředky neschválila. „Protože stavba dodnes nebyla zahájena, všechna stavební povolení, která byla vydána, skončí příští nebo přespříští rok. V případě, že se nezačne stavět, povolení propadnou a nebude ani šance dokumenty využít k alternativě a modifikaci stavby, dojde ke zmařené investici, kterou bude třeba odepsat. To už ale na hospodaření nemocnice v následujících letech nebude mít žádný dopad, protože peníze už byly vynaloženy. Tady ale nedošlo k pochybení v nemocnici, postupovalo se podle rozhodnutí vlády, které v realizační fázi nebylo naplněno,“ vysvětluje Petr Landa.

Ministerstvo už má zpracovaný nový plán investic (více jsme psali zde). Podle Landy se řešilo, jak na Vinohradech pokračovat, stavba se ale oproti původního předpokladu rozrostla na pět miliard. Limitem pro zařazení do strategického plánu byly investice do výše dvě miliardy, do kterého se projekt traumacentra nevešel. „V současnosti jsou úvahy, jestli by projekt nešel redukovat a alespoň částečně využít,“ dodává náměstek.

Michaela Koubová