Šéf nemocnice Havlíčkův Brod: Bezpečnost zvyšujeme, zabránit špatným lidem dělat špatné věci ale nelze

Největší problém havlíčkobrodské nemocnice je podle jejího šéfa Davida Rezničenka nedostatek specializovaných lékařů v některých oborech. Aby se situace zlepšila, je podle něj nutná změna vzdělávání. Foto: NHB

David Rezničenko vede havlíčkobrodskou nemocnici téměř pět let. Na postu ředitele zařízení, které vešlo ve známost jako působiště heparinového vraha Petra Zelenky, vystřídal současného poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). I když se nemocnice potýká s nedostatkem některých specialistů a úhradové vyhlášky ji ne vždy zajišťují tak, jak by bylo potřeba, má dlouhodobě vyrovnané hospodaření a jako první na Vysočině nastavila systém kontinuálního zvyšování kvality. Jak ovšem říká David Rezničenko, ani maximální bezpečnostní opatření neeliminují rizika na nulu. „Nelze pracovat ve zdravotnickém zařízení s tím, že budete a priori předpokládat, že by někdo z vašich kolegů mohl zneužít svoje kompetence k poškozování pacientů. Pracujete s lidmi a ve zdravotnictví stejně jako v jiných oblastech nezabráníte špatným lidem, aby dělali špatné věci,“ konstatuje ředitel Nemocnice Havlíčkův Brod.

Get Adobe Flash player

 

V současné době trápí velkou část zdravotnických zařízení nedostatek lékařů a sester. Potýká se i havlíčkobrodská nemocnice s tímto problémem? Jak by se měla podle vás situace systémově řešit?

Problémy s obsazováním volných lékařských míst jsou patrné zejména u některých odborností, jako je rehabilitace, plicní, urologie, ale v současnosti i například pediatrie. Sehnat lékaře se specializací je čím dál složitější. Prozatím nepociťujeme nedostatek nelékařského personálu, ale jsme si vědomi, že i v této oblasti již některé nemocnice mají problém, který se časem může dotýkat i nás. Problematika s nedostatkem lékařů má řešení v lepším systému vzdělávání. Myslím, že není diskuse o tom, že systém vzdělávání lékařů potřebuje změny. Dlouhodobě se totiž jeví jako zcela nevhodný. Nicméně i návrh chystané novely zákona o vzdělávání lékařů má řadu slabých míst a doprovází jej diskuse na všech možných úrovních. Novela obsahuje body, které skutečně přinesou zjednodušení systému – například redukce základních specializačních oborů. Na druhou stranu neřeší zcela některé důležité aspekty, jako je zodpovědnost školitele, financování a tak dále. Z mého pohledu je novela zákona a náprava nešťastně a neadekvátně nastaveného dosavadního systému specializačního vzdělávání lékařů jedním z velice důležitých kroků pro další fungování českého zdravotnictví.

Jak je na tom vaše nemocnice z ekonomického hlediska – podařilo se jí v loňském roce dosáhnout kladného hospodářského výsledku? Co na tom mělo největší podíl?

Nemocnice Havlíčkův Brod má dlouhodobě vyrovnané hospodaření. Nárůst mzdových nákladů se snažíme vyvážit hledáním úspor v oblasti nákupů energií, zdravotnického materiálu a podobně. Hospodářský výsledek za loňský rok je kladný.

Na jaké největší problémy při řízení nemocnice v současnosti narážíte?

Zmiňované změny v systému vzdělávání zdravotníků jsou jedním z hlavních problémů, který nám ztěžují práci. Těch problematických bodů v systému zdravotnictví je samozřejmě více. Neustále se potýkáme s úhradovou vyhláškou, která má velký vliv na příjem peněz do nemocnice a tím je pro nás velice riziková. Nicméně se snažíme vyjednávat se zdravotními pojišťovnami a musím říci, že v této oblasti se komunikace zlepšila, ale je zde stále prostor pro  další jednání.

Letos uplyne deset let od kauzy heparinového vraha. Jaké hlavní změny po této kauze nemocnice učinila – pokračuje ve zlepšování bezpečnosti i dnes, případně jakými kroky?

Předně bych chtěl zdůraznit, že svévolnému jednání Petra Zelenky se nedalo předcházet. Heparin nepatřil a stále nepatří k lékům, které by spadaly do kontrolovaných léčiv. Zneužití pozice zdravotníka se ve světě i v České republice bohužel dělo před kauzou Zelenka i po ní. Naši lékaři udělali maximum pro to, aby odhalili příčinu zvýšeného počtu krvácivých stavů u pacientů ARO a aby byl viník odhalen. Nelze pracovat ve zdravotnickém zařízení s tím, že budete a priori předpokládat, že by někdo z vašich kolegů mohl zneužít svoje kompetence k poškozování pacientů. Pracujete s lidmi a ve zdravotnictví stejně jako v jiných oblastech nezabráníte špatným lidem, aby dělali špatné věci.

Kdybych měl popsat veškeré kroky, které jsme za tu dobu udělali v oblasti bezpečí a kvality péče, popsali bychom několik stran. Nemocnice Havlíčkův Brod byla první nemocnicí v Kraji Vysočina, která nastavila systém kontinuálního zvyšování kvality a akreditovala u Spojené akreditační komise. Díky akreditaci je nastaven systém standardizace, sledování, vyhodnocování všech procesů poskytované zdravotní péče. V naší nemocnici tedy byl vytvořen ucelený a fungující systém vnitřních norem, kterými sledujeme, kontrolujeme a pravidelně vyhodnocujeme veškerá rizika při poskytování péče, čímž se snažíme těmto rizikům účinně předcházet. Abych byl konkrétní – spadá do toho nakládání s léčivy, léčebné metody, bezpečnost zaměstnanců i pacientů a tak dále. Nemocnice také zřídila pozici psychologa pro zaměstnance i pacienty, věnujeme se problematice předcházení syndromu vyhoření u zdravotníků a podobně.

V současnosti je stále častějším tématem zlepšování kvality péče a propacientský přístup. Jaké kroky jsou podle vás na tomto poli nejdůležitější? Plánuje v této oblasti havlíčkobrodská nemocnice nějaké novinky?

Výše zmíněný proces akreditace a následné reakreditace každé tři roky, kdy jsou na nás vždy kladeny vyšší  a vyšší nároky v oblasti kvality péče a bezpečí našeho zdravotnického zařízení, vlastně zajišťuje, že stále musíme dělat něco víc a zlepšovat již nastavené. Proto se tomu říká kontinuální zvyšování kvality péče – je to totiž nikdy nekončící proces. Kromě toho se snažíme o certifikaci, získání ISO, u provozů jako je patologie, laboratoře, nově centrální sterilizace.

V areálu nemocnice by měl v budoucnu vzniknout domov pro seniory. Proč jste se rozhodli právě pro tento typ zařízení?

Pravdou je, že není zcela tradiční, aby v areálu nemocnice fungoval domov pro seniory. Budovy, které nemocnice využívá, patří našemu zřizovateli, Kraji Vysočina. Sociální odbor nás kdysi oslovil s nápadem, zda by nebylo možné jednu z našich budov, kterou jsme nevyužívali a neměli ani finance na její opravu, zrekonstruovat a využít jako domov pro seniory s dostupností lékařské péče pro seniory a zároveň s možností využívání našeho zázemí – prádelny a stravovacího provozu. Musím říci, že se ukázalo, že je to funkční a účelný systém. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku míst v domovech vznikl projekt dalšího rozšíření stávajícího domova pro seniory v našem areálu. Letošní rok tedy bude ve znamení stavebních aktivit. Jeden pavilon se bude demolovat a místo něj stavět nová budova domova důchodců. Zároveň bude rekonstruován bývalý pavilon ortopedie, který již několik let nevyužíváme a budou do něj přestěhovány dvě oddělení naší nemocnice – oddělení dlouhodobě nemocných a plicní oddělení. Rekonstrukce pavilonu přinese nejen zvýšení komfortu a zvýšení kapacity oddělení, ale i moderní zázemí pro ambulance.

Jaké další větší investice plánujete?

Každoročně investujeme do modernizace přístrojového vybavení, neboť medicína jde rychle kupředu a my musíme držet krok. Letos jsme již zainvestovali například do nové laparoskopické věže na centrálních operačních sálech, v plánu máme zakoupení nového přístroje pro plastickou chirurgii, přístroje pro léčbu hemoroidů, obnovu přístrojové techniky pro oddělení ARO nebo nákup nového ultrazvuku pro odhalování vývojových vad pro gynekologicko-porodnické oddělení. Investice se budou pohybovat kolem 12 milionů korun. Čeká nás také rozšíření stanice intermediální péče o novorozence, abychom mohli maminkám a jejich miminkům poskytnout komfortní a adekvátní prostor. Dále nás čeká například několikamilionová plánovaná investice do výměny zdroje chlazení.

Kraj Vysočina je v oblasti zdravotnictví velmi aktivní, v současnosti se podílí např. na projektech k transformaci psychiatrie nebo se chystá vytvořit síť paliativní péče. Zapojuje se havlíčkobrodská nemocnice do obdobných projektů? Napomáhá tento přístup kraje rozvoji nemocnice?

Kraj Vysočina jako zřizovatel pěti nemocnic je výborným partnerem, který se neustále snaží podporovat a udržovat vysokou kvalitu péče v našich zdravotnických zařízeních. Zároveň nás vede ke vzájemné spolupráci v celé řadě oblastí – například péče o onkologické pacienty atd. Psychiatrické nemocnice v Kraji Vysočina nespadají pod nemocnice, jsou to samostatné celky. V oblasti koncepce a problematiky paliativní péče se snažíme taktéž spolupracovat s naším zřizovatelem.

Reznicenko i

-mk-