Ministerstvo práce chce prosadit, aby posudkoví lékaři mohli ve státní službě zůstat i po 70. roce věku stejně jako diplomaté. Chce tak řešit jejich nedostatek, který se prohloubil po zavedení služebního zákona. Vedení resortu plánuje také změny v odměňování posudkových lékařů, převedení části jejich úkolů na ošetřující lékaře, náborové příspěvky či příplatky za zátěž. Záměry představili včera poslancům sociálního výboru zástupci ministerstva práce.
„Situace se vystupňovala s přijetím zákona o státní službě. Připravili jsme soubor opatření. S ministerstvem zdravotnictví jsme se shodli, že budeme postupovat ruku v ruce,“ uvedla náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová (KDU-ČSL).
Pravidla služebního zákona platí od loňského července. Pracovníci posudkové služby jsou státní zaměstnanci. Musí procházet výběrovým řízením, skládat úřednické zkoušky a ve službě mohou být do 70 let. Pro posudkovou službu České správy sociálního zabezpečení pracovalo loni 448 lékařů, někteří na částečný úvazek. Z nich 144 ale do státní služby nevstoupilo, a to právě kvůli věku. Zbývá tak 304 posudkových lékařů. Služba má celkem 398 lékařských míst z celkem 803 služebních. Loni vypracovala kolem 430.000 posudků.
„Do roku 2020 bude muset skončit dalších 51 lékařů, pokud zůstane limit 70 let a nepodaří se ho prolomit jako u diplomatů v zahraniční službě,“ uvedl šéf odboru výkonu posudkové služby ministerstva práce Jiří Veselý. Posudkáře má i ministerstvo práce. Celkem je v úřadu 90 míst, lékařům připadá polovina. Do státní služby nevstoupili čtyři doktoři, dalších šest má skončit kvůli věku.
Ministerstvo práce chce s vnitrem jednat o změně služebního zákona. Stejně jako u diplomatů v zahraničí chce pro posudkové lékaře prolomení věkové hranice 70 let, aby mohli v práci pokračovat. Podle Veselého není zatím jasné, zda by se omezení mělo stanovit na 75 let.
Situaci komplikuje i to, že po přijetí nový lékař začne s dvouletou atestační přípravou. Podle služebního zákona dostane ale smlouvu na rok, v němž si má udělat „úřednické“ zkoušky. Ministerstvo práce by dobu tedy rádo prodloužilo. Upravit chce i odměňování. Lékař v přípravě totiž dostává výplatu podle nejnižšího platového stupně ve své třídě. „Je to velký platový rozdíl. Na to nám žádný lékař nepřistoupí, za takových podmínek nebude chtít nastoupit. Navrhujeme snížení (v době přípravy na atestaci) jen o jeden platový stupeň, ne na ten nejnižší,“ řekl Veselý. Návrh počítá i s příplatky za psychickou zátěž a s náborovými příspěvky.
Část rozhodování by se navíc mohla přesunout na ošetřující lékaře. Posudkovým lékařům by tak ubylo asi 90.000 posudků. „Praktici se k tomu staví chladně. Nemůžeme jim to přikázat,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal (za ANO). Dodal, že velmi podporuje návrhy, na nichž se resorty práce a zdravotnictví shodly. Podle Vymazala by bylo vhodné, kdyby ošetřující doktoři začali s posuzováním pro získání průkazů zdravotně postiženým.
Posudkoví lékaři sociálních správ posuzují stav lidí kvůli přidělení invalidního důchodu, zdravotnímu znevýhodnění v práci, příspěvku na péči, průkazům pro postižené, nemocenským či pomůckám pro handicapované. Ministerstvo práce pak řeší odvolání, má posudkové komise.
-čtk-
