Vláda tápe v tendru na leteckou záchranku. Pozor na ohrožení životů, varují záchranáři

Snaha jít s cenou za provozování letecké záchranné služby co nejníže vypadá velice chvályhodně, ale má své hranice přesně tam, kde už by nebyla zajištěna kvalita služby. Záchranáři se navíc obávají, že protahování tendru může skončit tím, že se nestihne uzavřít do konce roku. Pak by také nemusely 1. ledna 2017 vzlétnout žádné vrtulníky, což by mohlo ohrozit zdraví a životy lidí. Foto: Koláž ZD

Jaká má být celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky? Neměla by soukromníky nahradit armáda a policie? Vláda si stále neumí odpovědět na základní otázky tendru na leteckou záchranku. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) argumentuje nízkou cenou, k níž dospěl posudek pořízený pro potřeby policie, která vyšetřovala minulý tendr. Jak zjistil Zdravotnický deník, samotný posudek ale ministerstvo financí nemá a tedy neví, zda vůbec odpovídá zadání nového tendru a potřebám letecké záchranky. Druhý místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chce tendr zastavit a více zapojit do provozování záchranky armádu a policii, v podobném duchu se vyjadřuje i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jak jsme si ale ověřili, stálé provozování letecké záchranky „silovými složkami“ státu je v rozporu s českými zákony i evropskými předpisy. Vláda 7. února vyjádření k tendru odložila a chce do příštího zasedání, které proběhne 17. února, podrobnější odpovědi na výše položené otázky. A mezitím běží čas. Trpělivost ztrácejí záchranáři, kteří v otevřeném dopise varují, že protahováním tendru „může dojít k zásadnímu ohrožení zdraví nebo života pacientů, kteří mohou zásah vrtulníků HEMS potřebovat“.

 

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) vládě na jednání 7. února předložil informaci o výběrovém řízení se dvěma cenami ze dvou posudků – které se navzájem diametrálně liší.  Jeden vypracovali lidé z Institutu pro oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (VŠE) pro potřeby policie, která vyšetřovala přecházející tendr. S tímto posudkem argumentuje Andrej Babiš. Druhý posudek pak na zadání ministerstva zdravotnictví pro potřeby nového tendru vypracovali experti Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).  Genezi současné pasti, v níž se výběrové řízení ocitlo, popsal Zdravotnickému deníku ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) v rámci obsáhlého rozhovoru, který jsme zveřejnili zde.

„V rámci připomínkového řízení přišla z ministerstva financí připomínka, že existuje policejní usnesení z 30. 11. 2015 ohledně obnovení šetření ve věci výběrového řízení z roku 2008 a že mají posudek, že to mělo být o polovinu levnější. My jsme o něj požádali a překvapivě ho od policie dostali. Nyní jsme v situaci, kdy je tu stávající plnění končící k 31. 12. letošního roku, což je kontrakt na 3,12 miliardy bez DPH. To je jediná reálná cena, která tu byla vysoutěžená v otevřeném výběrovém řízení. K tomu je tu posudek, který jsme si loni nechali zpracovat Dopravní fakultou ČVÚT, podle něhož by měl být kontrakt na další období ve výši zhruba 3,7 miliardy bez DPH. Policejní posudek ale říká, že v roce 2008 měl být kontrakt na 1,7 miliardy,“ řekl nám Svatopluk Němeček s tím, že si ministerstvo zadá ještě jeden nový posudek. „Chtěli jsme požádat zpracovatele policejního posudku, Vysokou školu ekonomickou, aby nám udělali nový posudek vztahující se k roku 2016, a oni řekli, že nám ho neudělají,“ dodal ovšem ministr.

MF posudek nezná, přesto jím argumentuje

Zdravotnický deník se zajímal o to, jak se vůbec dostalo k „policejnímu“ posudku VŠE ministerstvo financí (MF). „Ministerstvo financí nemá daný posudek k dispozici,“ překvapila nás svou odpovědí Gabriela Štěpanyová z Oddělení Vnějších vztahů a komunikace MF. Andrej Babiš tedy v připomínkovém řízení argumentoval materiálem, který nikdy neviděl. „Ministerstvo financí získalo informace o dané věci v rámci své úřední činnosti. Navíc byla tato otázka opakovaně předmětem veřejného jednání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Při znalosti takovýchto závažných informací nemohlo ministerstvo financí na Vámi uváděné skutečnosti v rámci neveřejného mezirezortního připomínkového řízení neupozornit,“ vysvětluje Gabriela Štěpanyová.

Podle ní se ministerstvo financí nedovolává obsahu znaleckého posudku, „nýbrž pouze jeho závěru o zjištěné maximální možné ceně za předmětné služby v čase a místě“.  Jenže obsah je rozhodující a také zadání, s nímž údajní experti pracovali. O tom ostatně svědčí fakt, že existuje druhý posudek, který došel k ceně dvakrát vyšší a přitom jej také zpracovávali odborníci, tentokráte z Dopravní fakulty ČVÚT. U druhého posudku je známo z jakého zadání vycházel, u policejního to zatím veřejnou věcí není.

Ministr zdravotnictví ale od policie posudek dostal a také pro ZD uvedl, v čem zřejmě spočívá hlavní rozdíl mezi oběma posudky. „Dopravní fakulta ČVÚT počítá s tím, že aniž by se vrtulník nějak zásadně generálkoval, měl by létat asi deset lat. Podle odpisů u výrazně nižšího posudku ale vyšlo, že by měl vrtulník létat 50 let,“ řekl nám ministr zdravotnictví a dodal, že třetí posudek se proto zaměří na reálnou životnost strojů.

„Nicméně ministerstvo financí vychází z toho, že znalecký posudek byl zpracován renomovaným akademickým pracovištěm Vysoké školy ekonomické v Praze na základě zadání orgánů činných v trestním řízení, tudíž nemá pochybnosti o jeho relevanci a kvalitě odborného zpracování,“ zdůraznila pracovnice oddělení vnějších vztahů MF.

Lze pochybovat, že by další posudek vznikl do nejbližšího zasedání vlády 17. února, kde je letecká záchranka znovu zařazena na jednání. Tendr ale může pokračovat. Vláda totiž má za úkol schválit pouze odůvodnění zakázky a na tomto základě bude zahájeno zadávací řízení.  Ministerstvo počká na znalecký posudek a podle toho pak stanoví maximální výši nabídkové ceny.

Armáda a vnitro létají na výjimku a bez licence

Dalším sporným bodem je zapojení armády a policie do činnosti letecké záchranné služby. Bylo řešen jak při minulém (za ministra Tomáše Julínka v roce 2008) i nynějším tendru (za ministra Němečka nyní) a na dotazy ministerstva zdravotnictví se jak armáda, tak policie, respektive ministerstva obrany i vnitra, opakovaně vyjadřovaly v tom smyslu, že nehodlají rozšiřovat své angažmá v letecké záchrance nad současnou mez. Aktuálně si každá z těchto silových složek drží jedno stanoviště a podílí se na službě pouze částečně (armáda v Plzni a policie v Praze). Na rozšiřování nemají ani kapacity, ani zájem, protože plní především jiné úkoly.

V rámci připomínkového řízení ovšem do hry armádu a policii vrátil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který vyzval rovnou k zastavení tendru, snad proto, že si obě silové složky budou pořizovat nové vrtulníky. Podle ČTK dokonce i premiér  Bohuslav Sobotka po jednání vlády 7. února novinářům řekl, že je podle něj „ideální, aby službu poskytovaly všude policie a armáda“.

Na jednání sněmovního zdravotního výboru v polovině ledna ovšem poslanec Milan Brázdil  (ANO), který je sám původní profesí záchranář, přišel se závažnými argumenty, které zpochybňují řešení, které by se líbilo premiérovi a vicepremiérovi. „Armáda a policie na to nemá od Úřadu pro civilní letectví povolení pro obchodní letovou dopravu. Nemohou létat HEMS (Helicopter Emergency Medical Service, tj. letecká záchranná služba, pozn. red.), protože létají podle armádních a policejních papírů. Proč by to nedělala armáda jinde v Evropě, jak to, že jsme jediní? Protože něco porušujeme. Já jen upozorňuji, že možná přijde nějaké upozornění na to, že je to zakázka proti zákonům Evropy,“ prohlásil.

Zdravotnický deník zjistil, že námitky poslance Brázdila mají své opodstatnění, dokonce nejen v evropských předpisech, ale i v českých zákonech. Jak u armády, tak policie jejich speciální zákony říkají, že se mohou účastnit na letecké záchranné službě pouze při současném splnění dvou podmínek: 1. musí hrozit prodlení a 2. nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel (rozuměj vrtulníků).  Zákony tedy definují pouze výjimečné situace a v podstatě nepřipouštějí nějakou pravidelnou činnost (viz rastr na konci článku).

Pokud jde o evropské předpisy, tak Commission Regulation (EU) No 965/2012  definuje technické požadavky i úřední postupy, které se týkají letectví. Podkapitola označená písmenem J řeší právě HEMS. Z tohoto evropského předpisu vyplývá, že kdo chce létat leteckou záchranku, musí projít schválením národního leteckého úřadu. Podmínkou je vlastnit licenci k obchodní letecké dopravě a prokázat soulad s požadavky předpisu. Podle zjištění Zdravotnického deníku tuto podmínku nesplňuje ani policie, ani armáda. Oprávnění k letům LZS mají v Česku od Úřadu pro civilní letectví pouze  soukromí provozovatelé Alfa-Helicopter, s.r.o. a DSA a.s.

Protahování tendru může ohrozit životy

Zakázka se dostává do skluzu. Jakékoliv další zpoždění by mohlo ohrozit nezbytný cíl – uzavřít smlouvu s provozovateli do konce roku, protože jinak by se od 1. ledna 2017 ocitla letecká záchranka ve vzduchoprázdnu. Podle původního harmonogramu měla vláda zakázku schválit do 10. února. Pokud tak učiní alespoň tento týden 17. února, začne běžet 30 pracovních dnů, kdy musí být zveřejněno Oznámení předběžných informací. Další lhůty navazují, jak jsme již popsali.

Diskuse ministrů nad tendrem, která znovu otvírá již zodpovězené otázky, znervóznila i Asociaci zdravotnických záchranných služeb České republiky (AZZS ČR), která „s velikým znepokojením sleduje současný vývoj při přípravě zadávací dokumentace a samotné zakázky na provozování vrtulníků pro leteckou záchrannou službu.“ Její prezident Marek Slabý napsal Svatoplukovi Němečkovi 1. února dopis, v němž vyslovuje obavu s protahování tendru s dopadem na životy a zdraví pacientů.

„Jako odborníci, zodpovědní za udržování nejvyšší úrovně poskytování kvalitní přednemocniční neodkladné péče (jejíž nejen letecká, ale i pozemní podoba patří v České republice k světové špičce) považujeme za zásadní, důrazně žádat nejen Ministerstvo zdravotnictví, ale všechny orgány státní správy, které se podílí na vyhlášení a jsou zodpovědné za zdárnou realizaci této významné veřejné zakázky o co nejrychlejší schválení a vyhlášení korektního a transparentního výběrového řízení na provozovatele vrtulníků HEMS. Z procesní povahy a charakteru této veřejné zakázky na služby jednoznačně vyplývá, že posun jejího vyhlášení v řádu týdnu neumožní již zadavateli celý proces realizovat v letošním roce a od ledna 2017 tak může dojít k zásadnímu ohrožení zdraví nebo života pacientů, kteří mohou zásah vrtulníků HEMS potřebovat,“ uvádí se v dopise záchranářské asociace ministru Němečkovi, který má redakce k dispozici.

Tomáš Cikrt

Předpisy pro armádu a policii, které upravují LZS

ARMÁDA

Zákon č. 219/1999, o ozbrojených silách České republiky

§ 21

Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy

Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky pro zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, podílí se armáda na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.

 

POLICIE

Zákon č. 273/2008, o Policii České republiky

§ 116

Použití policejní letecké techniky

….

(4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, může se policie podílet na zabezpečování letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.