Tato syrská holčička měla štěstí, dostala se hluboko do Evropy, než se začaly uzavírat hranice, na snímku ze září 2015 je na nádraží v Budapešti. Ti, kteří se dnes tísní za nepříznivých klimatických podmínek na hranicích jsou vystaveni nebezpečí onemocnění, včetně infekčních. Foto: Wikimedia

Mezi uprchlíky u řecko-makedonské hranice se objevila žloutenka typu A

Řecko stupňuje snahu dostat tisíce uprchlíků od hranice s Makedonií do přijímacích center. Běžence se vzhledem k nepříznivému počasí a šířícím se nemocem daří přesvědčovat k přesunu, ale není pro ně dostatek kapacit, řekla zvláštnímu zpravodaji ČTK v Aténách česká dobrovolná lékařka, která na místě působí. Ve stanovém městečku u hranice se vyskytla žloutenka. Řecká vláda dnes oznámila, že přijme turecké pozorovatele na ostrovy v Egejském moři v rámci dohody o uprchlících. Turecko má podle ní brát zpět běžence bez práva na azyl.

 

Na makedonské hranici u přechodu Idomeni se tísní asi 12.000 uprchlíků, kterým se zavřela dosud používaná trasa na cestě dál do Evropy, když Makedonie přestala tento týden uprchlíky pouštět na své území. Žijí ve stanech a podmínky jejich ubytování komplikuje déšť a špatné počasí.

Zdravotníci diagnostikovali žloutenku typu A už u dvou osob, včetně dívenky školního věku, kterou vyšetřila česká lékařka Markéta Horská. Mezi hospitalizovanými je devítiletá Syřanka, uvedly jiné zdroje. Hepatitis tohoto typu se šíří kontaminovanou vodou, zeleninou a dalšími potravinami a také přímým kontaktem s nakaženou osobou. Vyskytuje se hlavně v místech se špatnými hygienickými podmínkami.

Podle řeckého tisku propukají mezi uprchlíky potyčky kvůli jídlu a dříví na zátop, mnozí spí pod širým nebem. Řecké úřady několik dní rozdávají letáky s informacemi o uzavření balkánské cesty a s výzvami k dobrovolnému přesunu do přijímacích center jinde v Řecku. „Nejde nám jenom o to dostat lidi z Idomeni, ale zcela tamní tábor zlikvidovat,“ řekl agentuře Reuters zástupce vlády z krizového střediska pro uprchlíky. Letáky budou mezi uprchlíky distribuovány také na ostrovech a v přístavech, aby se lidé k Idomeni vůbec nevydávali. „Řecko vám nabídne ubytování, jídlo a zdravotní péči,“ stojí na nich v arabštině, paštó a perštině.

Podle náměstka řeckého ministra obrany Dimitrise Vitsase mnozí uprchlíci tvrdošíjně zůstávají u hranice, protože čekají na rozhodnutí summitu EU, který se bude konat příští týden. „Říkáme, že bez ohledu na to rozhodnutí jsou velmi blízko (hranice) tři tábory,“ řekl Vitsas v televizi.

Podle lékařky Horské se zejména rodiny s dětmi, mezi nimiž se šíří nemoci z nachlazení, sice přestávají bránit a nechaly by se přemístit, ale není pro ně ve zřizovaných táborech s většími vojenskými stany místo. Dotklo se to například devítičlenné syrské rodiny, která chtěla zůstat pohromadě. Celkem se podařilo v posledních 24 hodinách odvézt z Idomeni zhruba stovku lidí ve dvou autobusech. Množství uprchlíků přítomných v divokém tábořišti ale neubývá, protože přicházejí noví, zejména pěšky v hloučcích na hlavním tahu od Soluně.

„Podmínky v Idomeni se nedají popsat, je to močál vytvořený dešti,“ řekl šéf řeckého střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Thanasis Giannopoulos. Holčička, u níž byla diagnostikována žloutenka, je podle něj ve stabilním stavu. Až 400 lidí z Idomeni prý bude proti žloutence očkováno a do Idomeni byly poslány cisterny s nezávadnou vodou.

„Žloutenka typu A je v naprosté většině onemocnění lehčí, které nepřechází do chronicity, avšak je nepříjemné, protože nemocný musí být řadu dní izolován v nemocnici,“ přiblížila minulý rok toto jaterní onemocnění pro Zdravotnický deník Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, když jsme s ní hovořili o případných rizicích migrace pro zdraví obyvatel Česka. Primářka Roháčová doporučuje se nechat očkovat minimálně proti žloutence typu A. „Dosud jsme očkování doporučovali při cestě do Afriky, nyní by možná stálo za úvahu i pokud jde o Řecko. Po základním očkování proti hepatitidě A se vytvoří celoživotní imunita, čili není nutné se znovu přeočkovávat,“ dodává.

V uplynulých 24 hodinách dorazilo na řecké ostrovy z Turecka dalších 629 uprchlíků, v Řecku je jich nyní podle vládních údajů 41.000. Vláda oznámila, že přijme na ostrovy turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu. „Doufáme, že pozorovatelé dorazí na ostrovy, musíme nastolit pořádek v tom uprchlickém chaosu,“ řekl včera řecký ministr pro migrační politiku Jannis Muzalas.

Atény a Ankara nedávno aktivovaly starší dohodu o navracení uprchlíků bez práva na mezinárodní ochranu. Podle ní by migranti mohli být vraceni už 48 hodin po připlutí na ostrovy. Opatření se má dotknout imigrantů z takzvaných bezpečných zemí, což jsou africké a asijské státy kromě Sýrie a Iráku, kde se bojuje. Řecko už začalo některé uprchlíky vyhošťovat, začátkem března jich poslalo do Turecka několik set. Šlo o lidi hlavně z Maroka, Alžírska a Tuniska.

-čtk a red-