Jsou špinaví, nedodržují hygienická pravidla a ještě se od nich můžete nakazit, i to si veřejnost myslí o lidech, kteří trpí akné. Často ani netuší, jak hodně mohou předsudky nemocným komplikovat život. Naráží na nepochopení a odsouzení, ať už třeba hledají zaměstnání nebo partnera. Jak ukazuje studie American Academy of Dermatology, která byla před pár dny zveřejněna na její 74. výroční konferenci, mýty o akné jsou až překvapivě časté a hluboce zakořeněné.
Je to zvláštní paradox. Ačkoliv je akné jedním z vůbec nejrozšířenějších onemocnění kůže, které postihuje stovky milionů lidí na celém světě, stále je spojeno s mnoha nesmyslnými mýty. Přetrvávající předsudky jsou pro pacienty s akné velkým problémem. Nejen, že kvalitu jejich života snižuje nemoc samotná, ale ještě musí bojovat s celou řadou potíží spojených právě s předsudky okolí. „Vnímání druhých a jejich reakce na kožní onemocnění může mít významný dopad na pacienty,“ popsala portálu Sciencedaily.com profesorka Alexa Boer Kimball, která působí na Harvard Medical School v Bostonu a zároveň je ředitelkou Clinical Unit for Research Trials and Outcomes in Skin. Profesorka Kimball se proto rozhodla svůj výzkumný zájem zaměřit na společenské stigma spojené s chorobami kůže.
Opravdu se myjete? A necpete se moc čokoládou?
Zjizvený obličej plný boláků provází pacienty s akné nejen pubertou, ale často i dospělostí. Akné často zasahuje nejen obličej, ale i ramena, záda či hrudník, a může se objevit v různě závažných formách od několika drobných pupínků až po velká obtížně se hojící ložiska, která následně vytváří hluboké jizvy. Navzdory rozšířenosti akné, jen v USA je každý rok zaznamenáno asi 50 milionů nemocných, stále mnoho lidí věří nepravdivým informacím o tomto onemocnění. Jak ukazuje výzkum profesorky Kimball, tyto mýty ale mají zcela konkrétní negativní dopad na kvalitu života nemocných.
Vědkyně a její tým promítali zdravým dobrovolníkům fotografie pacientů s různými kožními onemocněními, která se běžně vyskytují v populaci, a následně pomocí dotazníků analyzovali jejich reakce. Konkrétně se jednalo o akné, lupénku, opary na rtech, herpetickou vyrážku na rukou, ekzém, bradavice, rosaceu (chronické zánětlivé onemocnění projevující se zčervenáním, popraskanými žilkami a vřídky v obličeji), vitiligo (nedostatek pigmentu vedoucí ke vzniku bílých skvrn na kůži) a tineu versicolor (chronické onemocnění projevující se vznikem bílých či hnědých skvrn na kůži). Pro více než dvě třetiny účastníků by osobně bylo akné důvodem ke studu a také k tomu, že by si připadali neatraktivní. Navíc pro 41 % by bylo nepříjemné, pokud by byli na veřejnosti vidět s někým, kdo má akné a pro 45 % účastníku by bylo nepříjemné dotýkat se takového člověka.
„Byli jsme z našich výsledků velmi překvapeni. Vzhledem k tomu, kolik lidí akné trpí, očekávali jsme vyšší míru empatie vůči pacientům s tímto onemocněním,“ shrnula Kimball. Většinu účastníků studie pohled na fotografie pacientů s akné rozrušil, tyto emoce byly právě u akné vyvolány častěji než u ostatních kožních onemocnění. Více než polovina, přesněji 55 %, respondentů, uvedlo, že je akné způsobeno špatnou hygienou a 38 % dotazovaných pak bylo přesvědčeno o tom, že příčinou akné je špatné stravování. Dokonce polovina lidí si pak myslela, že akné je nakažlivé. „Je zcela zřejmé, že existuje celá řada mylných představ o akné. Lidé vychází ze špatných předpokladů, pokud jde o pacienty s akné a to jak je vnímají,“ dodala dermatoložka.
Mýty zhoršují život pacientů a komplikují léčbu
Tyto nesmyslné informace, kterým však mnoho lidí věří, zcela konkrétně ovlivňují život pacientů s akné. Mnohdy sami sebe obviňují za to, že jsou pro okolí oškliví, trpí snížením sebehodnocením a je pro ně obtížné fungovat ve společnosti. „Pokud si myslíte, že akné souvisí s hygienou, možná si začnete tvář silně drhnout, jen abyste svou kůži očistili, což ale může vést ke zhoršení vašeho stavu. Když si budete myslet, že akné souvisí s vaším jídelníčkem, možná se zbytečně rozhodnete vyřadit některé potraviny, aniž byste měli vědecké důkazy pro toto rozhodnutí,“ vysvětlila profesorka Kimball, která se chce i nadále věnovat problematice vnímání akné a dopady rozšířených představ o tomto onemocnění na životy pacientů. „Akné je velmi běžné, ale jak se zdá, mnozí lidé o něm nemají dostatečné znalosti. Tyto rozšířené mylné představy mohou přispět k negativnímu vnímání akné, které může mít dopad na životy pacientů a jejich sociální interakce,“ dodala.
Podle profesorky Kimball by lidé měli vědět, že nemusí s akné bojovat jen svými silami, ale mohou se obrátit na dermatologa, který jim nabídne odpovídající léčbu. Možností účinné léčby je celá řada a to jak pro dospívající, tak pro dospělé. Podle nových guidelines pro léčbu akné, publikovaných v Journal of the American Academy of Dermatology letos v únoru, je k dispozici celá řada léčebných metod, a tak je možné pacientům nabídnout odpovídající péči, s tím, že většina z nich může profitovat z toho, že se zkombinují dva nebo tři způsoby léčby. „Doporučená léčba zahrnuje lokální terapii, antibiotika, isotretinoin (pozn. redakce: syntetický derivát vitamínu A, který se podává ve vysokých dávkách) a hormonální antikoncepce,“ vysvětlila dermatoložka Andrea Zaenglein, která se podílela na přípravě guidelines.
V případě, že je pacient léčen celkovými antibiotiky, měla by mu být současně podávána lokální léčba, ve které by měl pokračovat i v případě, že antibiotická léčba bude ukončena. Při podání lokálních retionidů či benzyl peroxidu je také možná jejich vzájemná kombinace, případně je možné současně nabídnout také hormonální antikoncepci a další léčebné postupy. U léčby středně těžkého nebo těžkého akné, které nereaguje na jinou léčbu, je pak vhodné podání isotretinoinu. Tato léčba je však spojena se značným rizikem vzniku vrozených vývojových vad u plodu, a proto ženy, které terapii podstupují, musí užívat spolehlivou antikoncepci. Některé studie pak ukazují na možnou souvislost mezi rozvojem deprese či střevních zánětů a užívání isotretinoinu, byť se nejedná o nezvratné důkazy, což by ale podle odborné společnosti American Academy of Dermatology mělo být důvodem ke sledování možných vedlejších účinků ze strany ošetřujícího lékaře.
Dostatečné důkazy nejsou pro souvislost mezi akné a konzumací některých potravin, zejména mléka a pokrmů s vysokým obsahem sacharidů, proto podle nových guidelines není nezbytné upravovat jídelníček jako součást léčby. Dostatek údajů není ani pro plošné nasazení chemického peelingu a laserového ošetření u všech pacientů jako rutinní součást léčby. Data pak chybí pro použití „alternativních léčebných metod“, jako například tee tree oleje.
Ludmila Hamplová
