V Česku roste počet lékařů z ciziny. Vedle Slovenska hlavně z Ukrajiny a Ruska

Mezi mladými lékaři převládají ženy, které tvoří 70 procent absolventek. Mezi lékaři nově přijatými do ČLK také roste podíl cizinců, jichž je necelá třetina. Foto: Flickr

Narazit v české nemocnici na lékaře pocházejícího z východu je v posledních letech stále běžnější. Nejde přitom jen o doktory ze Slovenska, jichž jsou u nás téměř dva tisíce – stovky lékařů k nám přicházejí také z Ukrajiny a Ruska. Nahrazují tak české lékaře, kteří pro změnu dávají přednost práci v Německu, Rakousku či Británii. Například těch, jež se rozhodli léčit raději v sousedním Německu, za posledních pět let dvakrát přibylo. Zatímco ještě v roce 2010 tam působilo necelých pět set českých doktorů, o čtyři roky později jich bylo už 942.

 

Práci v cizině volí čím dál častěji mladí lékaři. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnila Česká lékařská komora. Zatímco počet doktorů, kteří alespoň nějaký čas působili v Česku a pak začali zvažovat práci v cizině, od roku 2008 kolísá zhruba mezi třemi až pěti sty (z nichž podle prezidenta ČLK Milana Kubka skutečně odejdou zhruba dvě třetiny), čerstvých absolventů, kteří odcházejí rovnou po škole, kontinuálně přibývá. Zatímco v roce 2008 požádalo ČLK o certifikát o nečlenství 50 mladých lékařů, loni jich bylo už 209.

Kolik lékařů chce ročně odejít za hranice - v prvním sloupečku lékaři, kteří již v českém zdravotnictví pracovali (skutečně jich pak odejdou zhruba dvě třetiny z uvedených čísel), v druhém sloupečku čerství absolventi. Zdroj: Registr ČLK
Kolik lékařů chce ročně odejít za hranice – v prvním sloupečku lékaři, kteří již v českém zdravotnictví pracovali (skutečně jich pak odejdou zhruba dvě třetiny z uvedených čísel), v druhém sloupečku čerství absolventi. Zdroj: Registr ČLK

„Když si srovnáte podmínky pro začínajícího lékaře v české nemocnici a v sousedním Německu, máte odpověď na otázku, proč lékaři odchází. Základním důvodem jsou peníze. Zatímco v roce 2013 byl nástupní plat v Německu v univerzitní nemocnici 4220 euro a v regionální nemocnici 4023 euro, v naší nemocnici je státní tarifní tabulkový plat 23 460 korun, tedy zhruba 835 euro – rozdíl téměř pětinásobný. K tomu je v České republice velice složité a pro lékaře nepřátelské specializační vzdělávání,“ poukazuje šéf ČLK Kubek. Zároveň se dle něj vrací jen minimum těch, kdo odešli. „Spíš se vrací kvalifikovaní lékaři, kteří odešli na dva tři roky vydělat peníze do zemí, jako je Saudská Arábie. Pokud se už ale někdo chytne v Německu, Rakousku či Británii, většinou se nevrací, pokud ho k tomu nevedou závažné rodinné důvody,“ dodává Milan Kubek.

Jazyk vydaných certifikátů o profesní bezúhonnosti. Zdroj: registr ČLK
Jazyk vydaných certifikátů o profesní bezúhonnosti. Zdroj: registr ČLK

Nejenže mladých lékařů v nemocnicích ubývá kvůli vyšším platům za hranicemi, ale klesá i jejich počet celkově. Podle Registru lékařů ČLK byly ještě v roce 2013 do dvou let po promoci čtyři tisíce lékařů, loni jich ale bylo o tisíc méně. Mezi absolventy navíc výrazně převládají ženy, jichž je v kategorii do 30 let 70 procent. Ty vzhledem k tomu, že většina plánuje rodinu, volí obory typu kožní či oční, zatímco chirurgie, ARO či interna jsou z tohoto hlediska méně atraktivní.

Nejpostiženější jsou velké obory

Kolik máme žen - lékařek. Zdroj: registr ČLK
Kolik máme žen – lékařek. Zdroj: registr ČLK

Výsledkem je rostoucí počet lékařek na mateřské a stoupající průměrný věk lékařů (48,8 roku; v roce 2004 to bylo 45,7 roku). Zatímco v roce 1995 tvořili doktoři starší 60 let jen něco málo přes deset procent, v roce 2013 to bylo už téměř 23 procent. Vůbec nejstarší jsou praktičtí lékaři pro děti a dorost, jimž je v průměru 56,3 roku. Podle komory by mělo být řešením problému sloučení oboru s dětským lékařstvím navrhované novelou zákona 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů, s čímž ovšem nesouhlasí Odborná společnost praktických dětských lékařů. Více o sporu jsme psali např. zde.

V Registru lékařů ČLK je 52 218 členů, z toho je 41 698 aktivních lékařů včetně těch, kteří pracují v zahraničí. Zdroj: registr ČLK
V Registru lékařů ČLK je 52 218 členů, z toho je 41 698 aktivních lékařů včetně těch, kteří pracují v zahraničí. Zdroj: registr ČLK

„Jednotlivé nemocnice se snaží sehnat lékaře, ale berte chlup na dlani, když tam není. Udělali jsme rešerši z inzerátů a spočítali jsme, kolik lékařů shání krajské a regionální nemocnice – bez Prahy je to 826. Skutečná potřeba lékařů je ale mnohem vyšší, protože v nemocnicích je porušován zákoník práce. Kdyby lékaři po službách odcházeli, tak jak mají, domů, byla by skutečná potřeba mnohem vyšší. Nedostatek se pohybuje mezi 2500 až 3000 lékaři, pokud bychom chtěli dodržovat zákoník práce a platnou vyhlášku o personálním zajištění,“ domnívá se Kubek. Podle něj jsou v nemocnicích nejpostiženější velké obory, jako je chirurgie, interna, gynekologie a porodnictví, chybí také anesteziologové a rentgenologové.

A jak je to s destinacemi, kam lékaři odcházejí? Nejvíce, celkem 1266, je jich dle ČLK ve Velké Británii, 942 v Německu a 106 v Rakousku. „Alarmující je ale dynamika. Když se podíváme na sousední Německo, tak v roce 2010 tam pracovalo 471 našich lékařů, v roce 2014 již 942. Bohužel jsem nedostal z Německé spolkové komory údaje za rok 2015, ale odhadujeme, že v současnosti více než tisíc našich lékařů pracuje v Německu,“ popisuje doktor Kubek.

MZ umožňuje dělat část zkoušek v ruštině

Kolik u nás pracuje lékařů z ciziny. Zdroj: registr ČLK
Kolik u nás pracuje lékařů z ciziny. Zdroj: registr ČLK

Zatímco počet Čechů v zahraničních nemocnicích roste, stoupá také množství doktorů z ciziny v zařízeních českých. V současnosti jich tu působí 2557, což je pětkrát více oproti roku 1993. Téměř dva tisíce z nich jsou Slováci, ke konci loňského roku u nás ale léčilo také 246 Ukrajinců a 133 Rusů. Zároveň roste podíl cizinců mezi lékaři, kteří byli loni přijati do ČLK. Z celkem 1363 jich byly rovné čtyři stovky ze zahraničí (258 Slováků, 58 Ukrajinců, 27 Rusů, ostatní byli rovněž z východních zemí, jako je Bělorusko či Kazachstán).

„Řada nemocnic je v současnosti zcela závislá na práci lékařů – cizinců, a navzdory cizincům se zavírají klíčová oddělení v nemocnicích, jako jsou interny či lůžkové pediatrie,“ poukazuje Kubek. Doplňovat stavy z řad cizinců se dle jeho slov nedaří hlavně v oborech, kde je třeba špičková komunikační schopnost. Snáz se tak nahradí anesteziolog či chirurg než internista, porodník či psychiatr. Znalost češtiny navíc leckdy nemusí být na takové úrovni, na jaké by být měla – ministerstvo zdravotnictví totiž umožňuje dělat část zkoušek v ruštině.

Odkud k mám zahraniční lékaři přicházejí. Zdroj: registr ČLK
Odkud k mám zahraniční lékaři přicházejí. Zdroj: registr ČLK

„Problém také je, že pro řadu lékařů z ciziny je Česká republika jen první záchytný bod. Pokud jsou z Ukrajiny, Ruska či Kazachstánu, nemohou pracovat v rámci EU, ale musí udělat aprobační zkoušky, aby se ověřilo, že jejich vzdělání je srovnatelné s tím, co vyžaduje EU. U nás mohou pracovat dva roky, aniž by zkoušky měli, a pokud pak zkoušku neudělají, tak buď odejdou na chvíli a za měsíc tu budou znova, aby takto mohli další dva roky pracovat, anebo pokud zkoušku udělají, často odcházejí do Británie či Německa. Není to pracovní síla, na které by se dala stavět budoucnost našeho zdravotnictví, protože je to velmi nejisté – kdo jednou odešel za prací do ciziny, ten klidně popojde o kus dál,“ uzavírá šéf ČLK.

Michaela Koubová