Zdravotní pojišťovny nebudou muset vést účty z komerčních činností u ČNB, jinak ano

Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska znamená navržená změna, že peníze na zdravotní pojistné už nebudou sloužit pouze na poskytování péče, ale že stát si je bude půjčovat na řízení dluhové služby. Na tyto účely je ale jako pojištěnec půjčovat nechce. Foto: koláž ZD

Zdravotní pojišťovny by měly převést do České národní banky jen ty bankovní účty, na nichž mají peníze ze zdravotního pojištění. Účty s penězi z komerčních činností, například prodeje cestovního pojištění, by mohly vést u běžných bank. Včera to ve vládní novele zákona o rozpočtových pravidlech schválila sněmovna, když přijala pozměňovací návrh zdravotnického výboru. Vláda původně navrhovala, aby zdravotní pojišťovny převedly k ČNB všechny účty, řadě poslanců se to ale nelíbilo.

Get Adobe Flash player

 

Zaměstnanecké pojišťovny varují před tím, že přijdou o peníze ve fondu prevence, tvořeného dosud i z úroků na bankovních vkladech. „Je to zhruba třetina fondu prevence, z něhož přispíváme klientům na podporu zdravého životního stylu a předcházení nemocem,“ řekl ČTK ředitel největší zaměstnanecké Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) David Kostka.

K přijatému pozměňovacímu návrhu upřesnil, že v celkovém objemu peněz, s nimiž pojišťovna hospodaří, jsou peníze z komerčních činnosti „naprostá marginálie“. U ZPMV jde o zhruba deset milionů korun z celkového ročního obratu 28 miliard Kč.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podle mluvčího Oldřicha Tichého fond prevence z úroků netvoří.

Preventivní fondy zaměstnaneckých pojišťoven tvoří ze zákona úroky z vkladů, pokuty a penále od neplatičů. VZP je zřizována podle odlišného zákona a tvoří fond prevence jen z pokut a penále.

Vládní novela rozšiřuje okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce, jejich dobrovolné svazky, regionální rady, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Do ČNB by si měla podle novely převést své účty i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Podřízením účtů dalších institucí státní pokladně chce vláda zejména zmírnit růst státního dluhu a také snížit výdaje na úroky z tohoto dluhu.

Podle některých poslanců by převod všech účtů pojišťovny poškodil. Zaznívaly i argumenty, že jde o postupné zestátňování systému zdravotního pojištění. Soňa Marková (KSČM) poukazovala na to, že pojišťovny by přišly o výnosy z úroků, které využívají na fondy prevence. Podle Petra Bendla (ODS) by tak ministr financí Andrej Babiš (ANO) získal víc moci. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska znamená navržená změna, že peníze na zdravotní pojistné už nebudou sloužit pouze na poskytování péče, ale že stát si je bude půjčovat na řízení dluhové služby. Na tyto účely je ale půjčovat nechce. „Já ty peníze rád půjčím, já vím, že se neztratí,“ reagoval místopředseda ANO Jan Volný.

Babiš řekl, že stát dotuje systém zdravotního pojištění z více než jedné čtvrtiny a pokaždé, když některá skupina ve zdravotnictví požaduje víc peněz, žádá současně zvýšení přísunu peněz ze státního rozpočtu. Záměrem ministerstva podle něj není, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze na platby. Poukazoval na to, že i běžné komerční banky stanovují podmínky na hotovostní i bezhotovostní operace. Ujistil, že peníze zůstanou ve vlastnictví pojišťoven a nehrozí, že by je pojišťovny nemohly použít na úhradu péče.

Nyní spadají pod státní pokladnu například peníze na výdajových a příjmových účtech státního rozpočtu, účtech pro spravování daňových příjmů, účty rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů nebo účty měst a krajů k příjmu dotací.

Novela také umožní ministerstvu financí přijímat úvěry od mezinárodních finančních institucí bez potřeby samostatného zákona.

-čtk-