Souboj mezi farmaceutickými giganty je ostrý zejména v onkologii na poli monoklonálních protilátek, avšak utkávají se i v dalších oblastech, jako je revmatologie, nebo léčba astmatu. Vlády by je rády vybídly k zájmu o vývoj antibiotik. Foto z výzkumu léků proti rakovině: AstraZeneca

Britské farmafirmy se složí na výzkum antibiotik a Pfizer kupuje Anacor

Týden ve farmabyznysu byl bohatý na události. Britské farmafirmy se budu skládat na výzkum antibiotik. Pfizer chce koupit biotechnologickou společnost Anacor a AstraZeneca soupeří s GSK o prvenství v nových lécích na astma.

Podle návrhu britského ministra financí Jima O´Neilla má vzniknout plán na financování výzkumu antibiotik, která by si dovedla poradit se stále odolnějšími bakteriemi. Bývalý ekonom banky Goldman Sachs počítá s tím, že by firma, která se do výzkumu zapojí, mohla získat až 1,3 miliardy dolarů ze společného fondu. Ten by byl financován farmaceutickými společnostmi pomocí dodatečného zdanění. Hlavním argumentem je skutečnost, že tržní síly nedokáží výrobce léčiv motivovat k dostatečným investicím do takového výzkumu.

„Pro ty společnosti, které jsou připraveny se do dlouhodobého a poměrně nákladného projektu zapojit, je připravena možnost, jak své do výzkumu investované peníze dostat zpět,“ řekl listu Financial Times britský ministr financí. „Peníze budou pocházet z nepatrného dodatečného zdanění zbývajících farmafirem, které se do výzkumu nezapojí,“ dodal.

Jim O´Neill oznámil, že takto získaný objem financí by mohl dosáhnout kolem 40 miliard dolarů v průběhu příštích 10 let. Jedná o kapku v moři, neboť celosvětové investice do této oblasti se do roku 2050 odhadují ve výši 100 bilionů dolarů.

V posledních letech se na trh dostal jen malý počet nových druhů antibiotik, zároveň se ale bakterie těm existujícím postupně přizpůsobují a jsou vůči nim odolnější. Odhaduje se, že ročně zemře kolem 700 tisíc lidí jen proto, že jejich tělo ani antibiotika nedokáží nad infekčními nemocemi zvítězit. Jde například o tuberkulózu nebo bakterii Clostridium difficile, která způsobuje onemocnění trávicího traktu. Hrozba odolných bakterií se opět připomněla loni, kdy se v Číně objevily bakterie odolné colistinu. To je antibiotikum, které se často používá jako poslední instance v momentě, kdy všechna ostatní selžou.

Pfizer kupuje Anacor

Americký výrobce léčiv Pfizer je po nedávném krachu fúze s irským Allerganem opět při nákupní chuti. V úterý oznámil, že koupí biotechnologickou společnost Anacor, sídlící v Silicon Valley. Cílem investice v objemu více než 5 miliard dolarů je dále rozvinout inovativní divizi předtím, než možná dojde příští rok k rozdělení Pfizeru na dvě části. Krátce poté, co Pfizer svůj záměr oznámil, akcie Anacoru na burze vyletěly vzhůru o 54 procent. Příčinou je fakt, že Pfizer za Anacor nabízí 99,25 dolarů za akcii, což je o 55 procent více, než byla úroveň aktuální tržní ceny. Podle agentury Reuters se však jedná o překvapivou informaci, neboť analytici očekávali, že na Anacor má zálusk právě Allergan.

Anacor, založený v roce 2002 se zaměřuje na vývoj léků, založených na boru, zatímco tradiční léčiva pracují spíše s uhlíkovými komponenty. Mast Crisaborole je momentálně ve schvalovacím řízení amerického Úřadu pro potraviny a léky (FDA). Jedná se o přípravek, kterým by se mohly léčit ty druhy ekzémů, na něž jsou ostatní prostředky zatím krátké. Očekává se, že mast by se na trh mohla dostat v lednu a mohla by Pfizeru přinést až 2 miliardy dolarů na tržbách ročně.

„Akvizice Anacoru představuje atraktivní příležitost jak pomoci mnoha pacientům, kteří dosud marně čekají na účinnou léčbu atopických ekzémů, která by zároveň byla vůči jejich tělu šetrná,“ řekl listu Financial Times Albert Bourla, šéf inovativní divize Pfizeru. Transakci chce americký farmaceutický obr financovat ze svých zdrojů.

Atopickým ekzémem v současné době trpí ve Spojených státech 18 až 25 milionů lidí. Podle Pfizeru je tato oblast medicíny „poddiagnostikovaná“ kvůli limitům současné úrovně léčby. Zástupci farmaceutické společnosti připomínají, že už celých 15 let se podmínky pro léčení atopického ekzému nikterak neposunuly.

AstraZeneca bojuje o prvenství v léčbě astmatu

Zatímco ostatní přemýšlejí nad financováním výzkumu antibiotik nebo nakupují své konkurenty, britská AstraZeneca se soustředí na souboj s GlaxoSmithKline o prvenství v léčbě astmatu. Obě společnosti vyvíjejí zcela novou generaci léků tohoto druhu. Zatímco doposud jsme byli zvyklí, že léky na astma se inhalují, nyní se zdá, že se na trhu objeví injekce.

GlaxoSmithKline se stal lídrem v minulém roce, když jeho nový produkt s názvem Nucala dostal zelenou od příslušných úřadů. Tento týden však AstraZeneca oznámila, že se chystá požádat regulátory v USA i Evropě o povolení k uvedení na trh konkurenčního léku, založeného na benralizumabu. Má se tak stát ještě ve druhé polovině tohoto roku. Dosavadní výzkumy ukazují, že by se nová zbraň proti astmatu z dílny AstraZeneca mohla stát špičkou ve své třídě.

Tom Keith-Roach, šéf respiračního byznysu AstraZeneca řekl, že příchod léků na astma v podobě injekcí na bázi biomedicíny, jako je právě benralizumab, představuje v této oblasti revoluci. „Staré léky léčily pouze příznaky astmatu, zatímco ty nové se soustředí na odstranění příčin,“ řekl Keith-Roach listu Financial Times.

AstraZeneca tvrdí, že její převratný produkt dokázal ve dvou klíčových testech astma výrazně potlačit. Benralizumab tak učinil poslední důležitý krok k tomu, aby měl šanci schvalovacím procesem projít. Detailnější výsledky prý budou publikovány v následujících měsících.

Petr Musil