Chcete co možná nejvíce předejít tomu, aby vás po čtyřicítce trápily bolesti zad či častá nachlazení? Můžete tomu napomoci tím, že budete mít zaměstnání, do něhož budete chodit rádi. Jak totiž zjistili odborníci z ohijské univerzity, přináší nespokojenost s prací vedle toho, že je problém sama o sobě, také zdravotní následky. Těm jde ovšem zabránit, pokud v mládí včas člověk vymění zaměstnání, v němž není šťastný, za takové, kde bude spokojen.
Mít práci, která nás naplňuje a do níž chodíme s chutí, chce mít asi většina lidí. Samozřejmě, zdaleka ne vždycky se to povede. Podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění bylo se svou prací nespokojeno osm procent Čechů a přes třicet procent jich bylo na hranici nespokojenosti; o změně povolání uvažovalo 13 procent dotazovaných. Toto číslo je ovšem o dost vyšší ve zdravotnictví, kde má podle letošního průzkumu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče v plánu změnit pracoviště 21 procent zdravotníků, dalších 25 procent pak uvažuje o tom, že z oboru odejde úplně.
Pro některé pracovníky, kteří nejsou ve svém zaměstnání šťastní, by mohla být poslední kapkou v rozhodování o změně informace, že se nespokojenost v práci může výrazně podepsat na jejich budoucím zdraví. Studie vedená Jonathanem Dirlamem z Ohio State University se zaměřila na souvislost mezi pracovní spokojeností a dlouhodobými dopady na zdraví. Proto spolu s Hui Zhengem, docentem sociologie na ohijské univerzitě, analyzovali dala 6432 Američanů týkající se jejich spokojenosti s prací od roku 1979, kdy bylo zapojeným 14 až 22 let. Účastníci přitom měli obodovat svou práci od jedné do čtyř, kde jednička znamenala velkou nespokojenost, zatímco čtyřka úplnou spokojenost. Dlouhodobě nespokojeno se svou prací bylo 45 procent zapojených, dlouhodobě spokojených bylo 15 procent. Těch, kdo byli zpočátku spokojeni, ale časem se situace zhoršila, bylo 23 procent, opačný trend ve smyslu zlepšení situace zaznamenalo 17 procent analyzovaných.
Hrozí vyšší riziko kardiovaskulárních obtíží, rakoviny naštěstí ne
Když lidé zapojení do průzkumu dosáhli čtyřicítky, všichni hlásili některé zdravotní problémy. Jako kontrolní skupinu pak výzkumníci použili ty účastníky, kteří byli s prací dlouhodobě spokojeni. Při porovnání zdravotních problémů se ukázalo, že lidé dlouhodobě nespokojení se svou prací si více stěžovali na deprese, problémy se spánkem a nadměrné obavy, zároveň na tom byli hůře, co se týče duševního zdraví. Ti, kdo měli zpočátku uspokojující práci, ale časem se situace zhoršila, pak častěji než trvale spokojení pracovníci vykazovali problémy se spánkem, více obav a horší duševní zdraví. Nebyli na tom ale hůře, co se týče depresí a emočních problémů. Skupina, která začala s tím, že v práci spokojena nebyla, ale pak se situace obrátila k lepšímu, neměla v porovnání s kontrolní skupinou více zdravotních potíží.
Vedle dopadu na duševní zdraví ovšem měli lidé nespokojení v práci také některé fyzické problémy – trpěli například častěji nachlazením a měli více problémů se zády. Žádný rozdíl ale nebyl v diagnózách, jako je rakovina. „Větší míra duševních problémů u těch, kdo nebyli v práci spokojeni, může být předzvěstí budoucích fyzických obtíží. Větší úzkost a deprese mohou vést ke kardiovaskulárním nebo jiným problémům, které se objeví až ve vyšším věku,“ upozorňuje Hui Zheng.
Velký vliv na budoucí zdraví má také trend spokojenosti v práci, tedy zda se zlepšuje či zhoršuje. Lidé, u nichž se spokojenost zlepšila, neměli po čtyřicítce zdravotní obtíže jako pracovníci dlouhodobě nespokojení a ti, u nichž se spokojenost zhoršila. „Zjistili jsme, že v otázce spokojenosti v práci se objevuje kumulativní efekt, který se objeví po 40. roce,“ říká Jonathan Dirlam. Dopady na zdraví se tak mohou objevit dlouho před koncem pracovní kariéry. Nutno také podotknout, že na zdraví se může podepsat také krize, která způsobuje nejistotu ohledně zaměstnání.
-mk-
