Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) zaznamenala loni druhý nejvyšší přírůstek pojištěnců mezi všemi zdravotními pojišťovnami, zároveň si udržela kladné saldo hospodaření. Na základním fondu jí tak ke konci roku zbyl ekvivalent 19denních výdajů za zdravotní služby, což je ale lehce pod průměrem zaměstnaneckých pojišťoven. Uvádí to hodnocení výročních zpráv zdravotních pojišťoven, které vypracovalo ministerstvo financí a zdravotnictví.
„Kladné saldo hospodaření činilo 121 milionů korun. Jako jediná zaměstnanecká zdravotní pojišťovna dosáhla kladného salda. Přitom zdravotně pojistný plán 2015 počítal se záporným saldem 97 milionů korun. Meziročně se pak jedná o výrazné zhoršení, ale rok 2014 byl svým hospodářským výsledkem mimořádný. Růst příjmů v roce 2015 byl oproti roku 2014 nižší než růst výdajů o 1,7 procenta. Do zlepšení salda proti plánu se výrazně odrazily mimo jiné nižší než plánované výdaje na vlastní činnost, a to o 48 milionů korun,“ uvádí hodnocení.
Sama pojišťovna pak loňský rok považuje za mimořádně úspěšný. „Cíle stanovené ve zdravotně pojistném plánu na rok 2015 OZP splnila ve všech významných parametrech. Zejména dosažení kladné bilance příjmů a výdajů základního fondu zdravotního pojištění vytvořilo předpoklady pro postupné uvolňování restriktivní politiky v oblasti úhrad poskytovatelům zdravotních služeb, která byla v minulých letech, kdy se OZP vyrovnávala s tvrdými dopady změny přerozdělování příjmů, nezbytná,“ píše pojišťovna v návrhu výroční zprávy za uplynulý rok.
Jediná pojišťovna se záporným výsledkem z přerozdělení
„Nejenom kladná bilance příjmů a výdajů základního fondu zdravotního pojištění, ale i celková kladná bilance a zůstatek finančních prostředků základního fondu zdravotního pojištění ve výši 759 milionů korun v souvislosti s úspěšným obdobím posledních let dokládají, že OZP prokázala svoji schopnost vyrovnat se s obtížemi, kterými prochází české zdravotnictví a systém veřejného zdravotního pojištění. Rizikem pro další roky je však skutečnost, že na výdajové straně zesilují faktory ovlivňující růst objemu produkce služeb a současně pokračuje tlak na navyšování úhrad s cílem navýšit mzdové ohodnocení lékařů a zdravotnického personálu. Na příjmové straně se OZP musí dlouhodobě vypořádávat s absencí kompenzace rizika nerovnoměrného regionálního rozložení nákladů v systému přerozdělování příjmů mezi zdravotními pojišťovnami. Tato skutečnost vzhledem k tomu, že OZP má většinu kmene pojištěnců v nákladově nejzatíženějších regionech, výrazně negativně ovlivňuje výši příjmů a snižuje konkurenceschopnost v oblasti úhrad poskytovatelů zdravotních služeb,“ dodává výroční zpráva.
Na zmíněný problém ohledně přerozdělování upozorňuje i hodnotící zpráva ministerstev. OZP totiž jako jediná zdravotní pojišťovna vykazovala záporný výsledek z přerozdělení, když i po započtení platby ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění obdržela o 1,6 miliardy méně, než kolik vybrala na pojistném. „Mezi důvody tohoto dlouhodobě záporného výsledku patří nejvyšší výběr pojistného na jednoho pojištěnce mezi všemi pojišťovnami (ročně 23,2 tisíc korun, průměr za všechny zdravotní pojišťovny 18,1 tisíc korun) a struktura pojistného kmene spolu se systémem vysoce solidárního přerozdělování pojistného. Ten zohledňuje pouze pohlaví a věk pojištěnců a část nákladů na extrémně nákladné pojištěnce,“ vysvětluje hodnotící zpráva.
OZP láká na elektronický bonusový systém
Pojišťovna loni zaznamenala meziroční navýšení počtu pojištěnců o 8841, tedy přes procento, na celkem 737 563 klientů. Šlo o druhý největší nárůst mezi zdravotními pojišťovnami. „Jedním z důvodů dlouhodobě se zvyšujícího zájmu občanů o služby OZP jsou i doplňkové zdravotně preventivní programy. Mimo dnes již běžné celoplošné preventivní aktivity a ozdravné pobyty, které nabízí většina zdravotních pojišťoven, nabídla OZP svým klientům moderní formu čerpání benefitů prostřednictvím elektronického bonusového systému VITAKONTO, který je součástí portálu VITAKARTA ONLINE. Této nabídky v roce 2015 využilo více než 50 tisíc klientů OZP a z důvodu vysokého zájmu byly náklady na tyto preventivní aktivity v roce 2015 meziročně navýšeny o více než 70 procent,“ popisuje výroční zpráva.
Počet poskytovatelů zdravotních služeb, s nimiž má pojišťovna smlouvu, se v minulém roce příliš neměnil. Ke snížení došlo pouze u praktiků pro dospělé i děti a dorost, a to hlavně kvůli pomalejší generační obměně. „V poslední době se v některých regionech nepodařilo ani při opakovaných výběrových řízeních zajistit převzetí končících praxí. Dostupnost daných zdravotních služeb pro pojištěnce OZP to však neohrožuje, neboť v daných regionech je jen minimální podíl pojištěnců OZP,“ konstatuje ministerské hodnocení.
Plánované náklady byly nejvíce překročeny v následné péči
Náklady na zdravotní služby ze základního fondu zdravotního pojištění činily 15, 083 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 936 milionů (6,6 procenta). Stojí za ním hlavně kompenzace výpadku regulačních poplatků, vydání novely Seznamu výkonů či předpokládané zařazování nových, finančně velmi nákladných léčiv do hrazené péče. Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce činily 20 450 korun, což je o 1036 korun (5,3 procenta) více než v roce předcházejícím.
Objemově si loni nejvíce polepšil segment lůžkové péče, který dostal meziročně navíc 521 milionů korun (růst o 7,3 procenta) a celkové náklady tak činily 7,67 miliardy. Ambulantní sektor si pak polepšil o 6,5 procenta na celkem 4,76 miliardy.
„Jedno z nejvyšších překročení plánovaných nákladů bylo v následné péči a u zařízení s pobytovými službami. Nárůst nákladů oproti plánovanému předpokladu zaznamenala OZP i v komplementární péči a zdravotnické záchranné službě. Plánované prostředky nedočerpala OZP v lázeňské a ozdravenské péči, kde předpokládala po změně podmínek násobně vyšší objem čerpaných služeb. I když náklady na komplexní léčebně rehabilitační péči vzrostly meziročně o téměř 45 procent, předpokládala OZP nárůst dvojnásobný. Nedočerpané prostředky v této komoditě tak mohla OZP použít na překročení nákladů v jiných segmentech,“ stojí ve výroční zprávě.
Náklady na preventivní zdravotní péči z fondu prevence byly čerpány v celkové výši 67 milionů, což je meziroční zvýšení nákladů o 30 procent (tj. o 15,6 milionu). Vedle klasických preventivních programů a výše zmíněné možnosti čerpat benefity pomocí elektronického bonusového systému VITAKONTO se OZP zaměřovala také na spolupráci se zaměstnavateli. Nabídka prevence je přitom řešena individuálně na základě specifik a požadavků jednotlivých zaměstnavatelů v závislosti na věkové struktuře zaměstnanců a jejich pracovním zatížení. „S velkým ohlasem se setkalo také organizování Dnů zdraví – zdravotně preventivních akcí konaných přímo na pracovišti u příslušného zaměstnavatele,“ doplňuje výroční zpráva.
S revizemi pomohli i pojištěnci
Co se týče revizní činnosti, díky automatizované kontrole prováděné Centrálním informačním systémem OZP bylo vyřazeno 1,7 procenta nepříslušných dokladů v hodnotě 109 milionů korun. Revizní lékaři a pracovníci pak neuznali zdravotní služby za celkem 411 milionů. S revizemi pomohli i sami pojištěnci. V rámci akce Víte, kolik stojí zdraví bylo prostřednictvím portálu VITAKARTA ONLINE provedeno více než 115 tisíc kontrol vykázané zdravotní péče za téměř 700 milionů. Pojištěnci tak upozornili na nesrovnalosti ve vykázané péči za téměř tři miliony korun.
Oborové pojišťovně ovšem loni vzrostly pohledávky za plátci pojistného. „Celkové pohledávky za plátci pojistného vzrosty meziročně o 118,8 milionu na celkovou výši 2,97 miliardy. Nárůst pohledávek, který je z rozhodující části tvořen z pohledávek ve lhůtě splatnosti, souvisí především se zvýšením minimální mzdy v roce 2015 a tudíž i sazby pojistného, oživením ekonomiky a růstem mezd a zvýšením počtu pojištěnců. Pro srovnání, nárůst pohledávek za rok 2014 činil 42 milionů,“ informuje výroční zpráva OZP.
Pojištěnci OZP loni zaplatili za regulační poplatky ve výši 90 korun 15,1 milionu korun, za započitatelné doplatky na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely to bylo 155,8 milionu (celkem tak šlo o necelých 171 milionů, zatímco o rok dříve to bylo 383,6 milionu).
Náklady na léčení cizinců, kteří si jako výpomocnou zdravotní pojišťovnu zvolili OZP, činily 38 milionů, což je meziroční nárůst o 40 procent. Počet ošetřených cizinců přitom vzrostl o 13 procent a průměrný náklad na jednoho ošetřeného o 24 procent na 14 316 korun. Zahraniční pojišťovny zaplatily péči za 32 milionů, o šest milionů se tak snížil konečný zůstatek na základním fondu zdravotního pojištění OZP.
Michaela Koubová
