VZP apeluje na řešení vstupu centrových léčiv, letos jí spolknou oproti loňsku 1,5 miliardy navíc

V současnosti není příchod nákladných léků nijak regulován. Některé přitom prodlužují život u onkologických pacientů v rámci maximálně pár týdnů, systém ale stojí miliony. VZP proto volá po tom, aby byl vstup nových preparátů posuzován s ohledem na efektivitu. Foto: koláž ZD

Stoupající počet pacientů, rostoucí množství biologických léků – a kontinuálně se zvyšující náklady na centrovou péči. To je problém, na který se v poslední době snaží upozornit Všeobecná zdravotní pojišťovna. Možností, jak se se situací vypořádat, by podle poslance a člena správní rady VZP Rostislava Vyzuly byla například agentura, která by rozhodovala, jaké nákladné léky na náš trh pustí. Pomoci by podle profesora Vyzuly i ředitele VZP Zdeňka Kabátka mohla také regulace cen generik a biosimilárních léků.

 

„Biologická léčba je ve středu pozornosti VZP a správní rady. Už před prázdninami jsme upozornili na to, že dochází k nebývalému nárůstu nákladů na vysoce specializovanou moderní léčbu. Problémy s náklady rostou – v současné době je u VZP přes 29 tisíc pacientů využívajících cílené léčby. Léčivých látek, které se k tomu využívají, je něco kolem 170. I do budoucnosti bude docházet k nárůstu nákladů na tuto léčbu. Chceme, aby ji pojišťovna byla schopna poskytnout všem pacientům, kterým byla indikovaná,“ říká člen správní rady VZP a předseda sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula.

Zatímco v roce 2010 šlo na centrovou léčbu 4,2 miliardy, v roce 2013 to bylo už 6,5 miliardy a rozpočet na letošní rok byl 8,3 miliardy. Přesto je nyní jasné, že ani nárůst daný zdravotně pojistným plánem potřeby nepokryje – předpokládá se, že celkově letos segment spolkne zhruba 9,47 miliardy. A to ještě ani nemluvíme o tom, že v nadcházejících letech k nám dorazí sedm desítek nových preparátů. Biologická léčba se přitom týká celého spektra diagnóz neurologických, gastroenterologických, revmatologických, onkologických či hematoonkologických.

Systém na hraně neefektivity

Tématu centrové léčby se nevěnovala pozornost pouze na posledních správních radách VZP, ale i na mimořádném sjezdu České lékařské komory, který se konal minulý čtvrtek. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek tam poukázal na to, že ze zhruba 13 miliard, které budou příští rok v celém systému navíc, zbude po navýšení odměn zdravotníků cca 5,5 miliardy – a z nich centrová péče spolkne 3,5 miliardy. „Je to odhad velmi dramatický, ale vzhledem k tomu, že jen naše pojišťovna letos počítá s navýšením o 1,5 miliardy a v příštím roce má přijít asi 26 nových molekul, tak si myslím, že je realistický,“ uvedl Kabátek.

Podle Kabátka se proto pojišťovna snaží ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví či ředitelem SÚKL Zdeňkem Blahutou hledat řešení tak, aby byla situace regulována. „Je několik cest. První, která zraje ve sněmovně, je vstup v oblasti generik centrové péče. Myslíme si, že je to jedna z cest, jak náklady snížit. Další je zvažovat efektivitu nasazení nových preparátů nebo u stávajících přípravků rozšiřování indikačních skupin. Vím, že těžko hovořit o efektivitě, pokud se jedná o zdraví, ale na druhou stranu je třeba se na úrovni odborných společností, SÚKL či odborníků na ministerstvu zdravotnictví začít zabývat tím, zda moderní preparáty vstupující do centrové péče neodčerpávají ze systému příliš mnoho financí a zda objem, který je segmentu věnován, není využíván na hranici efektivity až neefektivity. Za nás bude tlak na ministerstvo zdravotnictví, SÚKL i politiky, aby se udělala legislativní úprava, která by měla nekontrolovaný růst nákladů na centrovou péči zabrzdit,“ slibuje Kabátek.

V těchto krocích má Kabátek plnou podporu šéfa zdravotního výboru Vyzuly. „Je třeba vyvinout systémové řešení, které mají například v Německu. Tam existuje nezávislá agentura IQWiG, případně známější je FDA ve Spojených státech. Ty hodnotí, zda je léčivý přípravek natolik efektivní, aby byl proplácen z veřejných prostředků. My nic takového u nás ještě nemáme. Pojišťovna pochopitelně do jisté míry zasahuje do správního řízení na SÚKL, nicméně se jako správní rada domníváme – a pan předseda Jiří Běhounek na to již před prázdninami upozornil pana ministra, že je třeba udělat zásadní rozhodnutí, které umožní problematiku řešit do budoucnosti. Potřebujeme Health Technology Assessment (HTA) pro léky, což by byla podobná agentura, jako je IQWiG. Za tímto účelem tlačíme nyní na ministerstvo zdravotnictví, aby se v této záležitosti dále konstruktivně postupovalo,“ dodává Vyzula. Připomeňme, že kvůli neexistenci HTA se k nám mohou dostávat např. onkologické preparáty, které stojí závratné částky, ačkoliv prodlužují život o týdny, navíc ani nemusí ovlivňovat jeho kvalitu, více zde (o etickém problému, který se zdaleka netýká jen Česka, ale řeší ho odborníci po celém světě, jsme psali např. zde).

Pomohly by nižší maximální ceny?

Jak už bylo naznačeno výše, situaci by mohla napomoci také úprava lékového zákona, jehož novela zahrnující regulaci reexportů čeká na třetí čtení ve sněmovně. K ní proto podal Rostislav Vyzula pozměňovací návrh, který stanovuje maximální cenu generik o 40 procent níže než originál a u biosimilars o 30 procent níže (dnes jde o 32 a 15 procent); maximální cena by se zároveň rozšířila na všechny přípravky v referenční skupině (více jsme psali zde). Návrh sice podpořilo ministerstvo zdravotnictví, zdravotnický výbor k němu ale nepřijal stanovisko.

A jak je na tom v tuto chvíli největší česká zdravotní pojišťovna s hospodařením? Na konci srpna měla VZP na běžném účtu 3,3 miliardy, během září pak splatila poslední část finanční výpomoci státu ve výši 250 milionů korun. Na rezervním fondu má v tuto chvíli 1,545 miliardy. Příjmy se pohybují na 101 procentech zdravotně pojistného plánu, což činilo od ledna do srpna 106,4 miliardy. Výdaje se vyšplhaly na 103,3 miliardy, tedy sto procent zdravotně pojistného plánu. Z provozního fondu bylo za prvního osm měsíců vyčerpáno 55 procent.

Michaela Koubová