Způsobuje hormonální antikoncepce depresi? Nová studie ukazuje na možnou souvislost

„Nejsem toho názoru, že by přímo podaná hormonální antikoncepce vyvolala depresivní onemocnění, ale může být pomyslným posledním závažím…,“ míní psychiatr docent Anders. Jsou dokonce popisovány pozitivní účinky některých konkrétních druhů hormonální antikoncepce u poruch nálady doprovázejících menstruační cyklus. Namísto antidepresiv pak žena může užít hormonální antikoncepci. Foto: Pixabay

„Pilulky“ proti početí mohou ovlivňovat psychický stav žen, které je užívají. Nová rozsáhlá studie ukazuje na to, že užívání hormonální antikoncepce může zvyšovat pravděpodobnost, že ženy budou užívat také antidepresiva. Znamená to snad, že je lepší zvolit jinou metodu antikoncepce právě kvůli svému psychickému zdraví?

 

Užívání pilulek proti početí je spojeno s celou řadou obav, které jsou více či méně opodstatněné. Právě obavy z možného negativního vlivu na psychický stav jsou jedním z důvodů, proč ženy odmítají tento způsob antikoncepce. Navíc změny nálad jsou uváděny v příbalových letácích různých antikoncepčních tablet jako jeden z možných nežádoucích vedlejších účinků. Podle závěrů nové dánské studie, která zahrnovala více než 1 milion žen, je u žen užívajících kombinovanou hormonální antikoncepci až o 23 % vyšší pravděpodobnost, že jim budou předepsána antidepresiva. U hormonální antikoncepce obsahující pouze progesteron pak bylo toto riziko vyšší o 34 % ve srovnání se ženami, které nepoužívaly hormonální antikoncepci. Studie byla publikována v Journal of the American Medical Association Psychiatry.

Nejvíce užívají antidepresiva ženy, které používají antikoncepční kroužek

Cílem dánského vědeckého týmu bylo zjistit, zda je užívání hormonální antikoncepce spojeno s následným nasazením antidepresiv a případně potvrzením diagnózy deprese. Celkem bylo do prospektivní kohortové studie, která probíhala od roku 1995 do roku 2015, zahrnuto 1 061 997 žen ve věku od 15 do 34 let. Průměrný věk zkoumaných žen byl 24,4 let. Ze studie byly vyjmuty ženy s předchozí psychiatrickou diagnózou, včetně deprese, s onkologickým onemocněním, chorobami žil či s léčbou neplodnosti. Studie pak zkoumala dopady různých typů hormonální antikoncepce, jako je kombinovaná hormonální antikoncepce, pouze gestagenní hormonální antikoncepce, vaginální kroužek a hormonální nitroděložní systém (tělísko). Podle závěrů studie bylo u žen užívajících některou z forem hormonální studie častější užívání antidepresiv. Relativní riziko, že ženě budou předepsána antidepresiva, pak klesalo s věkem. Nejvyšší tedy bylo u dospívajících dívek. „Užívání hormonální antikoncepce, zejména u dospívajících žen, bylo spojeno s následným užíváním antidepresiv a diagnózou deprese, což ukazuje na depresi jako na nepříznivý účinek hormonální antikoncepce,“ konstatuje autorský tým.

Již předchozí studie ukázaly na depresi jako na možný vedlejší účinek užívání hormonální antikoncepce, byť jejich výsledky nebyly zcela jednoznačné. „Takto komplexní studie na toto téma nebyla v minulosti provedena,“ uvedl pro agenturu Reuters Ojvind Lidegaard, vedoucí výzkumného týmu. Podle něj by měli být lékaři, ženy samotné i poradci v oblasti antikoncepce informováni o tom, že deprese je potenciálně možným nežádoucím účinkem hormonální antikoncepce. Z celkového počtu 1 061 997 zkoumaných žen 55 % používalo některou z forem hormonální antikoncepce, 133 178 z nich byla během doby sledování předepsána antidepresiva a 23 077 ženám byla diagnostikována deprese. Ve srovnání s ženami, které hormonální antikoncepci neužívaly, byla u žen, které braly kombinovanou antikoncepci v tabletách o 23 % vyšší pravděpodobnost, že jim během sledovaného období budou předepsána antidepresiva. U žen užívajících gestagenní antikoncepci v tabletách byl pravděpodobnost předepsání antidepresiv o 34 % vyšší. U žen, které používaly jako antikoncepci vaginální kroužek, byla tato pravděpodobnost o 60 % vyšší. Vůbec nejvyšší pravděpodobnost předepsání antidepresiv byla u dívek ve věku mezi 15 až 19 lety, které současně užívaly hormonální antikoncepci.

Studie ale současně nepotvrdila, že by užívání hormonální antikoncepce zvyšovalo pravděpodobnost rozvoje deprese. Mezi ženami, které užívaly hormonální antikoncepci, a těmi, co nikoliv, se neukázaly rozdíly v počtu depresivních onemocnění. Stejně tak se neprokázal nárůst výskytu deprese u žen, které začaly užívat hormonální antikoncepci. Autorský tým současně upozorňuje na omezení závěrů své studie. Například antidepresiva mohou být a také mnohdy jsou předepisována z jiných důvodů, než je deprese. Celoživotní prevalence deprese je také u žen vyšší než u mužů, s tím, že k tomuto rozdílu dochází po nástupu puberty. Ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron jsou pak považovány za jednu z příčin tohoto rozdílu.

Není důvod k obavám, ale k dalšímu výzkumu

Ačkoliv se jedná o rozsáhlou studii, která zahrnuje velký soubor zkoumaných žen, neprokazuje kauzální souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a rozvojem deprese. „Vzhledem k enormnímu rozsahu studie, je třeba provést další práce, abychom zjistili, zda tyto výsledky mohou být opakovány i u jiných populací, a také stanovili možné biologické mechanismy, které mohou vysvětlit jakoukoliv možnou souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a depresí,“ uvedl pro britský deník The Guardian Channa Jayasena, specialista na reprodukční endokrinologii působící na Imperial College London. Podle něj by závěry studie neměly vést k tomu, že ženy přestanou užívat hormonální antikoncepci. „Tato studie neprokazuje a ani netvrdí, že hormonální antikoncepce vede nějakou roli v rozvoji deprese. Víme však, že hormony hrají důležitou roli v lidském chování,“ dodal.

Také gynekolog Ali Kubba, který působí v nemocnici London Bridge Hospital a specializuje se právě na problematiku antikoncepce, se nedomnívá, že by ženy měly mít obavy z užívání hormonální antikoncepce. Studie neprokazuje příčinnou souvislost mezi hormonální antikoncepcí a rozvojem deprese, a proto je třeba další výzkum této problematiky. „Ženy by neměly být znepokojeny výsledky této studie, protože různé ženy reagují na různé antikoncepční metody různě. Existuje celá řada antikoncepčních metod, které jsou k dispozici, včetně pilulek, implantátů, nitroděložních tělísek a vaginálního kroužku, a proto radím ženám, aby diskutovaly o těchto možnostech se svým lékařem, a také spolu mluvili o možných vedlejších účincích a společně zvolili nejvhodnější antikoncepční metodu,“ popsal britskému deníku The Telegraph.

Rozhodnutí je na konkrétní ženě

Klinická praxe ukazuje, že se při užívání hormonální antikoncepce mohou objevit poruchy nálady nebo dokonce depresivní stavy, to však neznamená, že metody hormonální antikoncepce byly pro všechny ženy nevhodné. „Víme, že mnoho žen užívá hormonální antikoncepci bez problémů. Nechceme vidět ženy, které v obavách z této studie přestanou s používáním své hormonální metody antikoncepce a vystaví se tak riziku neplánovaného těhotenství,“ upozorňuje Natika H. Halil, ředitelka britské neziskové organizace FPA, která se věnuje sexuálnímu zdraví. Podle ní je důležité, aby ženy dělaly informovanou volbu ohledně antikoncepce a to s ohledem na svou konkrétní situaci.

„Každá léčba má své nežádoucí účinky. Při užívání hormonální antikoncepce si musí žena stanovit priority. Hormonální antikoncepce má svá pozitiva i negativa a dotyčná žena musí vědět, jakou prioritu má pro ni právě kontracepční účinek,“ vysvětluje Erik Dosedla, primář Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Košice-Šaca. Podle něj v případě rozvoje poruch nálady nebo až depresí je třeba ukončit užívání konkrétní hormonální antikoncepce a zvolit jinou antikoncepční metodu. Například čistě gestagenní hormonální antikoncepce je spojena s vyšším rizikem než kombinované přípravky, které obsahují progesteron i estrogen.

Podle předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP docenta Martina Anderse, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nepřináší dánská studie překvapivé závěry. „Nejsem toho názoru, že by přímo podaná hormonální antikoncepce vyvolala depresivní onemocnění, ale může být spoluspouštějícím nebo kumulujícím se spolufaktorem, tedy pomyslným posledním závažím, které stav nakonec překlopí do deprese u žen, jež mají k tomuto dispozice,“ popisuje psychiatr. Sám se během své praxe setkal s několika pacientkami, které vyhledaly léčbu pro depresivní stavy právě v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce a z těchto důvodu volily jinou antikoncepci či tablety s jinou skladbou hormonů. „Z pohledu vědy se hovoří o narušení spojení osy estrogeny–hypotalamus–hypofýza, přičemž estrogenům jsou připisovány antidepresivní účinky a vliv na zvýšení serotoninergní aktivity neuronů,“ vysvětluje s tím, že jsou ale také popisované pozitivní účinky některých konkrétních druhů hormonální antikoncepce u poruch nálady doprovázejících menstruační cyklus. „Žena pak nemusí užívat například antidepresiva, ale její potíže řeší hormonální antikoncepce,“ dodává.

Ludmila Hamplová