Kanadský Valeant se chce zbavit Salixu a o prodeji jedná s japonskou jedničkou Takeda. Tržby irského Allerganu zůstaly za očekáváním a malé biotechnologické firmy zažily rozporuplný týden na londýnské burze.
Výrobce žaludečních léků Salix, který patří do kanadské skupiny Valeant je podle listu Financial Times na prodej. Valeant vstoupil do jednání s největší japonskou a současně asijskou farmaceutickou firmou Takeda. Ve hře je podle dobře obeznámených zdrojů transakce za 10 miliard dolarů (243,6 miliard korun). Bližší informace zatím nejsou k dispozici a nakrásně se může stát i to, že z prodeje sejde.
Zástupci Valeantu nicméně potvrdili, že o prodeji Salixu uvažují. „Momentálně vedeme jednání s třetími stranami o různých možnostech prodeje našeho majetku. Nejde ale jen o Salix,“ tvrdí podle Financial Times Valeant. „Jednání mohou, ale nemusí, vést k definitivnímu rozhodnutí,“ dodal údajně Valeant.
Takeda na nákupech
Japonská Takeda také potvrdila, že je na nákupech. Podle Financial Times již nějakou dobu hledá vhodnou investiční příležitost, za niž je ochotna utratit až 15 miliard dolarů. Jednou ze zvažovaných možností je právě akvizice společnosti, která se soustředí na produkci gastroenterologických léků. Je to prý v souladu s její strategií – chce se zaměřit na gastroenterologickou onkologii a centrální nervový systém. Takeda již dříve neoficiálně oznámila záměr koupit některou ze severoamerických farmaceutických firem, které vyvíjejí léky na rakovinu, žaludeční nemoci a onemocnění nervového systému, jako například Alzheimerovu chorobu.
Akcie Valeantu na zprávu zareagovaly posílením o bezmála 34 procent, což je jeden z nejvyšších jednodenních růstů v historii newyorské burzy. Tržní cena Takedy naopak o 2,1 procent klesla. Pokud k prodeji Salixu skutečně dojde, bude to podstatný krok k umoření jeho dluhu. Přesto ale Valeant na transakci prodělá. V minulém roce totiž za Salix zaplatil o 4,5 miliardy dolarů více, než kolik za něj letos utrží.
Že Valeant o prodeji Salixu uvažuje, vyšlo najevo jen den poté, co američtí žalobci začali údajně firmu vyšetřovat pro podezření z účetních podvodů. Z tohoto důvodu se také shánějí po bývalém šéfovi Valeantu Michaelu Pearsonovi a bývalém finančním řediteli Howardu Schillerovi. Pearson do čela Valeantu přišel v roce 2008 a společnost změnil z nevýznamného výrobce léků v jednu z největších farmaceutických skupin světa. Ovšem jen za cenu obrovského nárůstu zadlužení, jehož výše dosahuje kolem 30 miliard dolarů (731 miliard korun).
Výsledky Allerganu za očekáváním
Irský farmaceutický gigant Allergan již druhé čtvrtletí v řadě nedělá radost investorům. Jeho tržby totiž zůstávají za očekáváním trhu. Jsou sice meziročně o více než 4 procenta vyšší, ale to analytiky zklamalo. Ti očekávali tržby ve výši 3,68 miliardy dolarů (90,5 miliardy korun), ale skutečnost byla o 60 milionů dolarů níže. Financial Times upozorňují i na to, že se zisk v přepočtu na jednu akcii propadl o téměř 4 procenta.
Za slabším růstem tržeb podle Financial Times stojí několik faktorů. Allergan v dosavadním průběhu roku utratil přes 7 miliard dolarů (172,2 miliardy korun) za akvizice a licenční řízení. Jen ve třetím kvartále se Allegan angažoval v šesti akvizicích.
Za nižší než očekávané tržby může také slábnoucí prodej takzvaných „starších léků“. To prý přirozeně vzbuzuje otázky, zda je management schopen dostatečně rychle reagovat na vývoj na farmaceutickém trhu. „Pravdou je, že jsme pokles zájmu o starší léky neočekávali,“ řekl listu Financial Times šéf Allerganu Brent Saunders. Současně ale připomněl, že „společnost má diverzifikované portfolio produktů s mnoha tahouny.“
Saunders výsledky hájí také tím, že tržby z klíčových produktů Allerganu jsou po celé tři letošní kvartály v souladu nebo dokonce mírně nad očekáváním trhů. Prodeje Botoxu vzrostly o 14 procent, podobně jako přípravku na péči o suché oči Restasis. Lék na zánět střev, Linzess, se dokonce prodával o 42 procent více, než před rokem.
Jenže ani to na finanční trhy nepůsobí dostatečně přesvědčivě. Akcie Allerganu jsou o více než 15 procent níž od doby, co administrativa Barracka Obamy letos v dubnu zavedla daňové změny, které fakticky zhatily plány Allerganu na prodej Pfizeru.
Biotechnologie ve stínu
Podobně jako Allerganu, se na finančních trzích v uplynulém týdnu dařilo malým biotechnologickým firmám. Index londýnské burzy FTSE 350 Pharmaceuticals & Biotechnology totiž podle Financial Times oslabil o více než 5 procent. Mezi britskými společnostmi Abzena a Proteome Sciences se tak z růstu mohla těšit pouze Avacta.
Abzena vznikla v roce 2014 sloučením tří biotechnologických firem. Společnost, která sídlí v Cambridge a disponuje dvěma pobočkami ve Spojených státech, se soustředí především na vývoj látek, které odhalí přítomnost bakterií a virů v lidském těle. Její akcie sice soustavně oslabují od června 2015, kdy koupila dvě americké společnosti PacificGMP a TCRS, pokles se však tento týden ještě zrychlil. Příčinou je oznámení americké biofarmaceutické firmy Gilead Sciences, která už nadále nehodlá při vývoji svých produktů využívat technologii, kterou vlastní právě Abzena. Akcie Abzeny tak jen během středy ztratily skoro 14 procent, a tak bylo jejich obchodování ve čtvrtek a v pátek pozastaveno.
Nepříliš úspěšný týden má za sebou také Proteome Sciences, která vyvíjí proteinová a peptidová řešení pro různé typy chorob. Společnost oznámila svůj záměr navýšit kapitál za účelem urychlení vývoje svých léků. Vydala proto přes 66 milionů nových akcií při ceně 5 pencí za kus. Přitom tržní cena akcií, které již na burze obchodovány jsou, je o 3,75 pencí vyšší. Je proto přirozené, že ty poté zamířily dolů.
Naproti tomu akcie společnosti Avacta získaly bezmála 7 procent poté, co oznámila začátek spolupráce s nemocnicí a výzkumným centrem Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku. Naděje se tak upínají ke zdokonalení léčby rakoviny pomocí pacientova imunitního systému, jenž by měl být schopen ničit rakovinné buňky.
Petr Musil
