Podle ministerstva není ohrožena kvalita péče o pacienty v Ústeckém kraji, podle usnesení Asociace zdravotnických záchranných služeb z 9. listopadu je tomu ale jinak. Foto: koláž ZD

ÚOHS se nezdá nízká cena za leteckou záchranku v Ústí. Kvalitu péče zdržení neovlivní, dušuje se MZ

Ať už bude situace okolo zajištění letecké záchranné služby v Ústeckém kraji jakákoliv, péče bude poskytována na stejné úrovni jako doposud. Alespoň to tvrdí ministerstvo zdravotnictví, které nyní čeká na definitivní stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten vyslovil pochybnosti ohledně výše ceny, kterou nabídla vítězná společnost, a zamítl podepsání smlouvy do doby, než se věc prověří. Asociace zdravotnických záchranných služeb už přitom nedávno varovala, že odpovídající kvalitu, rozsah a bezpečnost služby nebude schopna zajistit.

 

Ještě před dvěma týdny ministerstvo zdravotnictví věřilo, že touto dobou bude ohledně letecké záchranné služby jasno. 21. listopadu totiž uplynul termín, do něhož mělo čekat na rozhodnutí ÚOHS ve věci dvou základen v Jihlavě a Ústí. Jenže na konci minulého týdne hodil úřad ministerstvu do plánu vidle – podepsání smlouvy na ústeckou záchranku totiž prozatím zakázal.

„U stanice letecké záchranné služby v Ústí nad Labem vyjádřil ÚOHS pochybnosti o příliš nízké ceně. Domníváme se, že je to něco, za co se nemusíme stydět. Proběhlo transparentní výběrové řízení a teď je na nás, abychom uhájili, že cena, kterou jsme vysoutěžili, je správná a maximálně ekonomická,“ říká náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp.

Podle náměstka pro legislativu Radka Policara přitom ÚOHS nedal za pravdu většině stížností uvedených společností DSA, která zvítězila na dvou z šesti soutěžených základen, zatímco u zbylých čtyř se jí postup MZ nezdál (ovšem jen u dvou podala návrh na přezkumné řízení). Zatímco v Jihlavě úřad zamítl všechny stížnosti, v Ústí jednu vyslyšel.

Stížnosti na komisi i vybavení

„Argumentů, které uváděla společnost DSA, bylo několik. Nejprve si stěžovala na ministerstvo zdravotnictví v tom, že jsme údajně vypořádali námitky velmi obecně a stroze a neměli jsme snahu o objektivitu v rámci zabývání se těmito námitkami. Tam úřad jasně konstatoval, že se zadavatel, tedy ministerstvo, k námitkám navrhovatele vyjádřil věcně. Dále si DSA stěžovala na to, že hodnotící komise, která se věcí zabývala, nedisponovala požadovanou odborností ve vztahu k předmětu zakázky. Zpochybňovala například takové odborníky, jako je dnes již bývalý velitel Letecké záchranné služby Armády České republiky plukovník Mareček. Ve vztahu k těm lidem, kteří byli skuteční odborníci, argumentace zněla velmi pochybně a ÚOHS tuto námitku jasně odmítl. Vysvětlil, že ne vždy musí být členy hodnotící komise techničtí experti na věc, neboť zakázka nespočívala v technických záležitostech, ale v provozování letecké záchranné služby – a odborníci v komisi byli odborníky na tuto oblast. DSA si pak stěžovala také na to, že údajně nebylo prokázáno zajištění smluvních stavů s budoucími piloty záchranné služby. I v tomto případě ÚOHS konstatoval, že požadované doklady byly předloženy a nemá tedy pochybnost o porušení,“ vypočítává Policar.

Další stížnosti se týkaly nedoložení dostatečně přeložených příruček jednotlivých vrtulníků. Podle Policara ovšem ministerstvo požadovalo doložení českého překladu pouze u relevantních částí, které měly vztah k zadávacímu řízení, a ani v tomto bodě nedal ÚOHS stěžovateli zapravdu. DSA dále poukazovala na nesplnění požadavků na vybavenost vrtulníků pro leteckou službu. „I v daném případě musím říci, že uchazeč prokázal, co měl, a ÚOHS konstatoval, že nemá o splnění předmětného kvalifikačního předpokladu žádné pochybnosti a že důvody uvedené v návrhu DSA nesvědčí o nutnosti vydat předběžné opatření,“ uvádí náměstek Policar.

Připomeňme, že problematika vrtulníků se diskutovala také před dvěma týdny na sněmovním zdravotnickém výboru (více zde). Bývalý šéf liberecké záchranky a současný poslanec za KSČM Stanislav Mackovík upozornil, že slovenská Air Transport Europe, která vyhrála na základnách v Ústí a Olomouci, nesplnila certifikaci vrtulníků, kterou tendr požadoval.

Nejde o porušení, jen pochybnosti. A když, z Prahy do Ústí je to kousek

Podle ministerstva tak jediným bodem, ve kterém ÚOHS vyslovil pochybnosti, je cena. „U základny v Ústí úřad nezkonstatoval, že by ministerstvo cokoliv porušilo. Při zkoumání této složité záležitosti včetně komplikovaného rozložení dílčích nákladů, z nichž pak sestává celková cena, jen v rozhodnutí říká, že získal celkové pochybnosti v této záležitosti a bude věc šetřit dále. Vytváří si jen časový prostor, aby nemohlo dojít k pochybení spočívající v uzavření smlouvy. Není to ve věci žádný definitivní závěr, úřad bude věc dále šetřit a ministerstvo mu v tom bude maximálně nápomocno,“ ujišťuje Radek Policar.

Za jak dlouho ÚOHS ve věci rozhodne, ovšem zůstává nejasné. Podle Policara si totiž úřad může lhůty prodloužit. Přesto podle dosavadního tempa ÚOHS ministerstvo soudí, že i když se úřad věcí zabývá velmi podrobně, je si vědom závažnosti situace a postupuje rychle. Beztak ale ministerstvo nechce věc ponechat náhodě. Jak již Zdravotnický deník informoval, připravuje se i na varianta, že se věc na ÚOHS protáhne a nebude tedy do konce roku jasno. Ministerstvo proto jedná s Policií ČR, která provozuje základnu v Praze, aby odtud v případě neuzavření smlouvy od ledna zajišťovala i Ústecký kraj.

„Z Prahy do Ústí nad Labem je to vzduchem 68 kilometrů, pro vrtulník je to tedy relativně malá vzdálenost. Vrtulník ji beztak překonává minimálně v noci, protože ústecká základna nedisponuje prostředky pro noční vidění. Ještě bych dodal, že Zlínský kraj, který nemá vlastní základnu, je zajišťován z Brna – a z Brna do Zlína je to 77 kilometrů. Toto řešení tedy nebude nijak snižovat kvalitu služby a pacienti z ústeckého kraje nebudou nijak ohroženi,“ uvádí náměstek pro přímo řízené organizace Petr Landa. Ten už dle svých slov dostal od policie ujištění, že takto systém fungovat může a ani pacienti z Prahy by na péči neměli být sdílením letecké záchranky s Ústím (o Středočeském kraji nemluvě) nijak kráceni. Ministerstvo přitom doufá, že i v tomto případě by nešlo o stav delší než několik měsíců.

DSA má na ústeckou základnu šanci minimální

Pokud nakonec ÚOHS nedá za pravdu ministerstvu a zruší jeho definitivní rozhodnutí, dostane ministerstvo věc k dalšímu rozhodování. „V ten moment bychom v rámci původního řízení učinili další kroky, ale vzhledem k tomu, jak známe nabídky, nepředpokládáme, že bychom ve věci postupovali jinak. Jsme přesvědčeni o správnosti našeho rozhodnutí,“ dodává Policar s tím, že se do tendru v Ústeckém kraji hlásila vedle vítězné společnosti pouze stěžující si DSA.

Ať už ale bude na začátku roku obsluhovat Ústecký kraj kdokoliv, lze v každém případě pochybovat o tom, že bude zachována dosavadní kvalita a dostupnost péče. Záchranáři už dříve avizovali, že na bezpečné předání základny a nastavení spolupráce mezi poskytovatelem letecké záchranky a krajskou zdravotnickou záchrannou službou jsou třeba minimálně tři měsíce. V současné situaci ovšem půjde maximálně o pár týdnů. Ani v případě, že bude přechodně obsluhovat Ústecký kraj policie, se asi nelze domnívat, že všechno bude přesně tak, jako doposud – to by asi Ústecký kraj, podobně jako ten Zlínský, vlastní základnu mít nemusel. Situaci pak rozhodně neulehčí ani náročné lednové počasí.

„Členská schůze Asociace zdravotnických záchranných služeb na základě vyhodnocení nejaktuálnějších informací o situaci na jednotlivých základnách letecké záchranné služby a informací obdržených od MZ ČR jako zadavatele veřejné zakázky na provozovatele vrtulníků pro LZS v letech 2017-2020 konstatuje, že na základě výsledku veřejné zakázky k výměně provozovatele nebude možné díky neukončenému tendru zajistit od 1. ledna 2017 odpovídající bezpečnost, kvalitu a rozsah této služby. V některých krajích hrozí i přechodné přerušení poskytování LZS,“ píše se v prohlášení, které vydala 9. listopadu asociace záchranek.

Babiš kritizuje za pozdní vypsání tendru, který se zpozdil jeho vinou

Postup ministerstva minulý týden hned po zveřejnění kroku ÚOHS kritizoval také ministr financí Andrej Babiš (Ano). Právě on měl přitom hlavní podíl na tom, že se hodilo pod stůl půl roku připravované zadání tendru, které kromě ceny zohledňovalo i kvalitativní kritéria (více zde, o Babišově postupu zde). Následovala příprava nového zadání, které ovšem místo osmi základen na osm let zahrnovalo jen šest základen na čtyři roky. V reakci na to jeden z dosavadních poskytovatelů, společnost Alfa-Helicopter, ohlásil ukončení činnosti. Ve chvíli, kdy vláda na začátku května schvalovala maximální nepodkročitelnou cenu tendru, si pak Babiš umyl ruce a spolu s většinou ministrů za Ano návrh neodkývl. Nyní kritizuje dosluhujícího Svatopluka Němečka (ČSSD) za to, že zakázku vypsal pozdě.

„Měli jsme harmonogram, který byl dostatečně volný, aby se všechno splnilo. Je i na poskytovatelích, kteří nezvítězili, aby se zamysleli nad tím, jestli má smysl napadat výběrová řízení, smířit se s výsledkem a nechat volný průběh tomu, aby mohla být letecká záchranná služba poskytnuta bez problémů. Předávání jednotlivých stanic může být problematické, pokud jednotliví uchazeči, kteří nezvítězili, budou dělat problémy. Já to ale nepředpokládám a doufám, že se budou chovat seriózně,“ říká k tomu náměstek Philipp.

Michaela Koubová