Po nedávné rekordní pokutě pro Pfizer se britský antimonopolní úřad pustil do Actavisu za předražené léky. Reckitt Benckiser, výrobce Nurofenu, čelí pokutě v Austrálii.
Jen deset dní uplynulo od rekordní pokuty pro amerického farmaceutického obra Pfizer a britský antimonopolní úřad (CMA – Comptetition and Markets Authority) má v hledáčku americký Actavis. Výrobce Botoxu byl obviněn z astronomického navýšení ceny léků. CMA tvrdí, že Actavis navýšil ceny hydrokortizonu o 12 tisíc procent. Jedno balení tablet stálo v roce 2008 pouhých 70 pencí, zatímco letos v březnu už 88 liber.
Na tom by nejspíš nebylo nic divného, pokud by nešlo o lék, který je ve Velké Británii hrazen státem. Navíc se jedná o generický produkt a ty na rozdíl od značkových nepodléhají cenové regulaci, neboť se předpokládá, že díky konkurenci ceny budou snižovat sami výrobci.
Zneužití se trestá
„Na tento život zachraňující lék u nás spoléhají tisíce pacientů a Národní zdravotní služba nemá na výběr jinou alternativu, než jej nakupovat,“ řekl listu Financial Times úředník z CMA Andrew Groves. Hydrokortizol užívají lidé, jimž nadledvinky neprodukují dostatečné množství steroidních hormonů. Podle listu The Guardian byl jen v uplynulém roce předepsán téměř jeden milion balení tohoto léku.
„Máme důvodné podezření, že Actavis této situace, kdy lék nepodléhá cenové regulaci, zkrátka využil,“ dodal Groves. Díky astronomickému zdražení tak výdaje Národní zdravotní služby na hydrokortizol vzrostly z 522 tisíc liber v roce 2008 na loňských 70 milionů. To představuje v přepočtu 2,25 miliardy korun.
Antimonopolní úřad se nyní bude rozhodovat, zda s Actavisem formálně zahájí správní řízení. „CMA bude pečlivě posuzovat výsledky zjištění předtím, než dojde k závěru, zda bylo porušeno soutěžní právo,“ řekl Groves. Současný vlastník Actavisu, izraelská skupina Teva, se proti obviněním ohradila s tím, že si počká na důkazy, které CMA na podporu svých tvrzení předloží.
Actavis ani Pfizer nejsou zdaleka první, kdo se v letošním roce ocitl ve spárech britského CMA. Už v únoru dostaly pokutu GlaxoSmithKline a další výrobci léků v celkové výši 45 milionů liber (1,45 miliardy korun). Společnost GSK se mezi lety 2001 a 2004 domlouvala s výrobci generik na tom, aby pozdrželi uvedení na trh levnější alternativy vůči antidepresivu Seroxat.
Pokuta za Nurofen
Britský antimonopolní úřad však není jediný, který před Vánocemi naděloval pokuty. Jeho australský protějšek (ACCC – Australian Competition and Consumer Commission) zvýšil pokutu britské společnosti Reckitt Benckiser z 1,7 na 6 milionů australských dolarů (114 milionů korun). ACCC tvrdí, že firma významně vydělávala na klamání spotřebitelů, kteří užívají lék na tlumení teploty a bolesti Nurofen.
Klamné informování spotřebitelů spočívalo v tom, že Reckit Benckiser stáhl z trhu Nurofen na všechny typy bolesti a nahradil jej specifickými „druhy“ Nurofenu na konkrétní bolesti. Spotřebitelé tak namísto „obyčejného“ Nurofenu mohli od určitého dne koupit už jen různé Nurofeny s označením Back Pain, Period Pain, Migraine Pain nebo Tension Headache, ačkoli obsahovaly stejné množství účinné látky (ibuprofen lysin) jako jejich předchůdce, ale byly dvakrát dražší než jiné obdobné léky na trhu.
Původní pokuta ve výši 1,7 milionů australských dolarů se zástupcům ACCC zdála neadekvátně nízká, a tak se proti rozhodnutí federálního soudu v Novém Jižním Walesu odvolali. Odvolací soud mínění australského antimonopolního úřadu vyhověl a pokutu zvýšil na více než trojnásobek.
Je třeba změnit legislativu
Jedno ze spotřebitelských sdružení – Consumer Group Choice – rozhodnutí vítá, ale požaduje, aby se legislativa, která spotřebitele chrání, změnila. „Tyto společnosti vydělávají obrovské peníze na tom, že spotřebitelům dávají zavádějící nebo neúplné informace, ale soudy mívají často svázané ruce, má-li dojít na udělení adekvátní pokuty,“ řekla listu The Guardian mluvčí spotřebitelského sdružení Nicky Breenová.
Podle Breenové je zapotřebí legislativu upravit tak, aby „firmy z udělených pokut skutečně rozbolela hlava.“ Reckitt Benckiser těžil ze zavádějícího informování spotřebitelů několik let, a tak se zdá být i zvýšená pokuta stále příliš malá. „Jako spotřebitelé jsme platili cenu jako za značkový produkt, ačkoli jeho účinnost byla stejná, jako nepoměrně levnější generika,“ uzavřela Breenová.
Petr Musil
