V posledních letech mělo každoročně 1600 chronicky nemocných dětí pojištěných u VZP možnost vyjet na ozdravný pobyt k moři. Nově budou moci vyjet místo jedné destinace do dvou až čtyř a bude jich moci být tři tisíce ročně. Foto: morsky-konik.cz

VZP v příštím roce odstartuje práci na novém IT systému a vybere dodavatele pobytů Mořský koník

Všeobecná zdravotní pojišťovna chce během nadcházejících čtyř let zcela inovovat svůj IT systém. Krok, který bude stát zhruba 700 až 800 milionů korun, včera schválila správní rada. Ta zároveň odsouhlasila další realizaci ozdravných dětských pobytů Mořský koník. Na ty by mezi lety 2018 až 2022 mělo jít zhruba 420 milionů korun včetně DPH. Díky programu by se přitom měly každý rok podívat k moři tři tisíce chronicky nemocných dětí, tedy téměř dvojnásobek než v současnosti.

 

„Před třemi lety začala diskuse o tom, jakým způsobem jednotlivé části informačního systému řešit přes výběrová řízení. Ukázalo se, že systém založený v roce 1993 toto neumožňuje,“ přibližuje předseda správní rady Jiří Běhounek (ČSSD) s tím, že by bylo na místě zapojení různých firem i programovacích jazyků. „Jedná se o to, aby byl systém mnohem otevřenější a mohly se soutěžit jednotlivé moduly. Jsou tady i další věci, které potřebujeme splnit a současný systém nám to příliš neumožňuje – to je zákon o kybernetické bezpečnosti a anonymizace dat – eHealth, eIDAS, eGovernment a všechny další věci. Nevíme také, co přinese vývoj jednotlivých záležitostí z Evropské unie, co se týče aplikace zákonných norem,“ dodává Běhounek.

„Měli jsme na stole materiál, který jasně popisoval důvody, proč se vydat cestou budování nového informačního systému, a to důvody praktické, technologické i byznysové. Doba se vyvíjí velmi rychle a my se nechceme dostat do konkurenční nevýhody tím, že nebudeme mít systém podporující všechny legislativní i obecné změny v oblasti poskytování zdravotních služeb a pojišťovnictví,“ vysvětluje ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Strategický materiál, který se probíral na třech seminářích, nakonec včera schválila správní rada. Ta tak doporučila managementu, aby se pustil do budování systému. Rozvržení je v tuto chvíli stanoveno na čtyři roky. Na zelené louce paralelně k systému současnému by postupně měl vznikat systém nový, jehož celky budou uváděny do provozu průběžně.

O rozpočtu je zatím podle Kabátka trochu předčasné mluvit. Stávající náklady na údržbu a rozvoj systému se přitom do doby, než je pojišťovna kvůli plánům na systém nový nepozastavila, pohybovaly na úrovni půl miliardy ročně. Nový systém pak odhadem během čtyř let přijde na 700 až 800 milionů navíc oproti tomu, co by bylo nutno investovat do systému stávajícího.

„Diference není tak dramatická, jak vypadá. Během jednoho, dvou, třech let jsou u IT technologií takové změny, že benefit, který to přinese, za to stojí. Systém musí reagovat na vývoj v oblasti IT technologií jako takových. To je také jeden z důvodů, proč se do toho jde,“ doplňuje místopředseda správní rady Jiří Skalický (TOP 09).

Mořský koník ve více lokalitách pro více dětí

Dalším bodem, kterým se včera správní rada VZP zabývala, byl preventivní program ozdravných pobytů pro děti Mořský koník. V příštím roce totiž doběhne smlouva s dodavatelem, který pobyty pro pojišťovnu zajišťoval na klíč od roku 2014, takže je třeba v otevřeném výběrovém řízení zvolit dodavatele nového. Již loni proto byla zřízena mezioborová komise, která se problematikou zabývala. Během tří zasedání pak dospěla mimo jiné k tomu, že by kontraindikací pobytu neměla být celiakie a že by každý rok mělo v rámci letních turnusů vycestovat na ozdravný třítýdenní pobyt na tři tisíce dětí, tedy oproti současným 1600 skoro dvojnásobek. Možnost zapojit se do Mořského koníka by měly mít děti ve věku 7 až 16 let s chronickým onemocněním kůže či dýchacích cest nebo katary dýchacích cest s opakováním minimálně pětkrát za rok.

Na jaře letošního roku pojišťovna uskutečnila tržní konzultace s deseti cestovními kancelářemi, načež jich pět potvrdilo účast. Na konci listopadu pak bylo vydiskutováno, že uchazeči budou předkládat nabídky na pět turnusů s tím, že nabídnutá cena spolu se splněním zdravotních hledisek budou tvořit v zadávací dokumentaci 80 procent, po deseti procentech pak budou hrát roli kritéria úrovně a místa ubytovací kapacity a kvalita sportovně kulturního programu.

Správní rada přitom včera schválila, že by celkově na ozdravné dětské pobyty v letech 2018 až 2022 mělo jít maximálně 630 milionů korun, zároveň se ovšem předpokládá finanční spoluúčast zákonných zástupců ve výši jedné třetiny sumy pobytu. Ve finále by tak výdaj pojišťovny za pět let neměl přesáhnout 420 milionů, tedy 84 milionů včetně DPH ročně. Turnusy by přitom měly probíhat ve dvou až čtyřem lokalitách oproti současné jedné na řeckém ostrově Chalkidiki.

Od ledna do listopadu hospodařila VZP se zůstatkem na běžném účtu ve výši 3,2 miliardy korun, základní fond zdravotního pojištění skončil ke konci minulého měsíce s pozitivním saldem ve výši 3,7 miliardy. „Příjmy jsou oproti zdravotně pojistnému plánu vyšší, a to na úrovni 102 procent. Během roku to bylo většinou zhruba o procento. Výdaje pořád držíme na sto procentech,“ přibližuje Jiří Skalický. Rezervní fond je naplněn do výše 1,7 miliardy a pojišťovna doufá, že během příštího roku dosáhne částka na něm uložená výše požadované zákonem. Z provozního fondu bylo doposud vyčerpáno 76 procent a předpokládá se, že se na něm letos bude šetřit. Minimální objem financí se pak čerpá z fondu reprodukce majetku, kde se použilo 26 procent (tj. 144 milionů korun) oproti zdravotně pojistnému plánu. Důvodem jsou mimo jiné právě nižší investice do IT systémů.

Michaela Koubová