Aspirin je dnes osvědčenou první pomocí při nachlazení či bolestech. Jeho použití by se ovšem mohlo rozšířit – ukazuje se totiž, že má preventivní účinky u kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Vědcům z Oregonu se přitom nyní podařilo zjistit, jakým mechanismem lék před onkologickými chorobami ochraňuje. Výsledky publikovali v časopise AJP-Cell Physiology.
Rakovinou každoročně onemocní 80 tisíc Čechů, celkem se jich s tímto onemocněním léčí už půl milionu. Jde o druhou nejčastější příčinu smrti, která v roce 2015 stála za 27 procenty úmrtí u mužů a 22 procenty u žen. K radám, které bývají doporučovány v rámci prevence onkologických chorob, patří tradičně nekouřit, vyhýbat se alkoholu, hýbat se a jíst hodně ovoce a zeleniny. Jak ale ukazuje nová studie, mohl by se tento seznam rozšířit ještě o užívání malé dávky aspirinu.
Myšlenka to ovšem není zcela nová. V září 2015 United States Preventive Services Task Force doporučila denní užívání malé dávky aspirinu, která by měla fungovat jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny tlustého střeva. Nový výzkum k tomu ale navíc vysvětluje, jakým způsobem může malá dávka aspirinu bránit rakovinným buňkám, aby se rychle množily a metastazovaly.
„Přínos aspirinu může být dán vlivem na krevní destičky, spíše než že by cílil přímo na nádorové buňky samotné,“ říká jeden z autorů Owen McCarty, profesor na Department of Biomedical Engineering při Oregon Health and Science University, která se spolu s Oregon State University na výzkumu podílela.
Krevní destičky ve zdravém organizmu pomáhají tvořit sraženiny, které v případě potřeby zastavují krvácení. Zároveň se ovšem zdá, že destičky zvyšují hladinu proteinu c-MYC, který pak zřejmě podporuje nádorové buňky a pomáhá jim se šířit. Funkcí tohoto proteinu v organizmu za normálních okolností je regulovat expresi více než 15 procent všech genů v lidském těle – kontroluje například buněčný cyklus života a smrti, syntézu bílkovin či buněčný metabolismus. Jenže u mnoha druhů nádorů, jako je rakovina tlustého střeva, slinivky, plic, prsu či prostaty, je hladina tohoto proteinu zvýšená. V rámci nové studie ale vědci přišli na to, že aspirin snižuje schopnost krevních destiček zvyšovat hladinu c-MYC proteinu.
Nízká dávka má na destičky stejný efekt jako vysoká
„Naše práce přichází s tím, že protinádorový účinek aspirinu může být následující: při průniku do krve interagují cirkulující nádorové buňky s destičkami, které podporují přežití těchto buněk aktivací onkoproteinů, jako je c-MYC. Inhibice destiček aspirinovou terapií omezuje signalizaci mezi destičkami a nádorovými buňkami, což nepřímo redukuje růst nádorových buněk,“ vysvětluje Owen McCarty.
„Rané nádorové buňky žijí v hodně nepřátelském prostředí, kde je imunitní systém pravidelně napadá a zkouší je eliminovat. Krevní destičky mohou mít u těchto raných nádorových buněk ochrannou roli a podporovat metastazi. Jak se zdá, inhibice aspirinem do tohoto procesu zasahuje a bílkovina c-MYC může část tohoto mechanismu vysvětlovat,“ dodává spoluautor studie Craig Williams, profesor na OSU/OHSU College of Pharmacy.
Studie jako vůbec první ukazuje schopnost destiček regulovat expresi bílkoviny c-MYC u rakovinných buněk. Výzkumníci přitom poukazují na to, že skoro třetina pacientů s rakovinou tlustého střeva a 42 procent lidí s rakovinou slinivky měli zvýšenou expresi onkoproteinu c-MYC. Dodávají také, že účinek aspirinu na destičky je stejný jak u vysokých, tak nízkých dávek.
Autoři studie zároveň podtrhují potřebu konzultace s lékařem i u malých dávek aspirinu, a to kvůli zvažování přínosů a rizik. Nízké dávkování ovšem minimalizuje riziko krvácení, které je nežádoucí komplikací každé protidestičkové léčby. „Protože se předpokládá, že k interakci destiček a nádorových buněk dochází brzy, mohou protidestičkové dávky aspirinu sloužit jako bezpečné a účinné opatření pro pacienty v riziku rakoviny,“ uzavírají autoři.
-mk-
