Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se asi zvýší. Mohly by dosáhnout až 9500 korun měsíčně místo nynějších 8800 korun. Vládní novelu o zaměstnanosti, do níž by se úprava sociálního výboru dostat, včera poslala Sněmovna do závěrečného schvalování. Mohlo by se uskutečnit za dva týdny.
Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který zaměstnává na chráněných pracovních místech víc než polovinu lidí ze zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení této dotace má kompenzovat růst minimální mzdy na 11.000 korun měsíčně. Zaměstnavatelé s více než 50 procenty osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců by se bez změny výše příspěvku potýkali se zvýšením osobních nákladů na tyto pracovníky.
Minimální mzda vzrostla od ledna. Od stejného termínu by se měly zvýšit i příspěvky zaměstnavatelům navzdory tomu, že předloha nebude účinná včas. Zajistí to příslušné přechodné ustanovení.
Příspěvky zaměstnavatelům zákonodárci zvýšili v souvislosti s růstem minimální mzdy i loni, a to o 800 korun. Zaměstnavatelé můžou dostávat také dotaci až 2700 korun měsíčně na další náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky až 5000 korun na plat a až 1000 korun na další náklady.
Vládní norma přejímá dva roky starou evropskou směrnici a má omezit snahy firem snižovat si náklady zneužíváním institutu dočasného vysílání pracovníků za hranice. Týká se i nároku zaměstnance na minimální mzdu platnou v zemi, kde plní úkoly. Zákon taky zakotví ručení za úhradu dlužné odměny tím, ke komu byl zaměstnanec vyslán. Sociální výbor chce ručení omezit, poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová je chce z novely úplně vypustit. Podle ní by ručení zvýšilo administrativní zátěž podnikání v Česku a snížilo by konkurenceschopnost českých firem na evropském trhu.
Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají za účelem poskytování služeb jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Evropský parlament přijal v roce 2014 regulaci na základě dohody s jednotlivými členskými státy.
Navrhovaná novela má pomoct lépe identifikovat skutečného vysílatele pracovníka ze zahraničí. Inspekci práce se stanovují nové pravomoci při kontrole dodržování právních předpisů a nové pravomoci v oblasti přeshraniční komunikace a informování vysílaných zaměstnanců.
Opoziční Úsvit by chtěl do předlohy dostat novou pravomoc pracovníků úřadu práce. Mohli by kontrolovat, zda se uchazeči o zaměstnání nedostavili k výběrovému řízení na volné pracovní místo opilí nebo pod vlivem drog. V takovém případě by lidem hrozilo půlroční vyškrtnutí z evidence, a tedy ztráta podpory v nezaměstnanosti. Úsvit úpravu předložil už dřív v samostatné novele, vláda ji označila za nadbytečnou.
-čtk-
