Orgány vypěstované in vitro jsou zlomem v medicíně, přinášejí ale i etické otazníky

Orgánové modely očí, mozku, ledvin i střev začnou měnit medicínu i vývoj léků, předem je ale třeba odpovědět na některé etické otázky. Foto: Flickr

Řešení orgánových transplantací, urychlení výzkumu léků či snížení množství pokusů na zvířatech – to jsou některé z přínosů, které lze očekávat od orgánových modelů, tzv. organoidů. Spolu s nadšením z nejnovějších možností ovšem přicházejí etické otazníky a také fakt, že si tyto novinky vyžádají úpravy i v oblasti biobank či informovaných souhlasů. Dopady i otázkami, které orgánové modely přinášejí, se zabývali odborníci v review publikovaném v lednovém časopise Science.

 

„Schopnost vytvořit lidské tkáně in vitro z kmenových buněk vzbudila ohromné očekávání v biomedicínské výzkumné komunitě, mezi pacienty i širokou veřejností. Organoidy umožňují studovat normální vývoj i onemocnění a dovolují testovat látky přímo na lidských tkáních. Slibují dopad na celý cyklus inovací v biomedicínském výzkumu. Ovlivňují oblasti, které byly předmětem intenzivních etických debat – od experimentů na zvířatech a využití embryonálních či fetálních tkání až po precizní medicínu, orgánové transplantace a genovou terapii. Přesto však výzkum za pomoci organoidů vyvolává další etické otázky, které vyžadují přezkoumání a možné přenastavení etické i právní politiky,“ píší mezinárodní odborníci na problematiku Annelien Bredenoordová, Hans Clevers a Jürgen Knoblich v abstraktu review, které vyšlo v časopise Science.

Organoidy jsou struktury vytvořené díky kmenovým buňkám in vitro, které mají trojrozměrnou stavbu a fyziologii intaktních orgánů. Tyto orgánové modely jsou jedním z nejdůležitějších vědeckých objevů posledních let. Mnozí si od nich slibují v medicíně i výzkumu velké věci – dovolují totiž studovat komplexně vývoj orgánů i průběh nemoci a také provádět patogenetické analýzy přímo na lidské tkáni. Nové látky a terapie tak díky této technologii mohou být testovány na lidských materiálech mnohem rychleji. Regenerativní medicína by také mohla vypěstovat z kmenových buněk pacienta požadované tkáně v laboratoři, což by vedlo ke snížení závislosti na dárcovství orgánů. Využití organoidů by mělo výrazně snížit počty experimentů na zvířatech, i když si biologové myslí, že jejich úplné vypuštění nebude v dohledné budoucnosti možné.

Je třeba zamezit zkresleným informacím i nadměrným očekáváním

Vědci ovšem upozorňují na druhou stranu mince. „Většina společností vytvořila veřejné politiky, aby vybalancovala pokroky biomedicínské vědy v souvislosti s různými obavami ohledně využití zvířat a lidských embryí i tkání k výzkumu. Organoidy si mohou vyžádat přehodnocení těchto etických a právních politik. Přesto by neměly být prezentovány jako jednoduché řešení, které zruší kontroverzní technologie. Navrhujeme, aby organoidy doplňovaly, ne soupeřily s klasickými výzkumnými metodologiemi,“ uvádějí autoři v abstraktu.

„Organoidy by neměly být vnímány jako morálně neutrální alternativa. Jsou vypěstované z buněk a tkání získaných od lidí a vznik morálního a právního statusu organoidu vyžaduje etickou diskusi a empirický výzkum, zvláště pak v citlivých případech, jako jsou mozkové organoidy. Skladování a užívání organoidů v tzv. živých biobankách přináší etické i správní výzvy – např. otázky ohledně typu dárcovského souhlasu, etických hodnocení vyžadovaných pro dlouhodobé skladování a užívání i zpětné vazby ohledně klinicky relevantních poznatků pro pacienta. Personalizované testování léků na organoidech může uzavřít mezeru mezi preklinickým vývojem léku a klinickým testováním. Dál bude stírat hranici mezi výzkumem a péčí a bude znamenat výzvu pro postup při úhradách léků zdravotními pojišťovnami. Při prvních transplantacích organoidů bude třeba opatrný etický přístup, zvláště pokud bude technologie spojena také s editováním genů. A konečně i velký zájem veřejnosti spolu s nevyvinutými znalostmi na tomto poli vyžadují zvláštní pozornost v komunikaci s veřejností (médii) tak, aby nedocházelo k nepřesnému nebo neúplnému popisu a nadměrným očekáváním,“ zdůrazňují Bredenoordová, Clevers a Knoblich.

Jürgen Knoblich přitom zdůrazňuje, že vývoj organoidů je doposud neprozkoumanou vědeckou oblastí. „Jako výzkumník jsem fascinován obrovským potenciálem technologie. Přesto také věřím, že je moje práce aktivně prosazovat dialog ohledně odpovědného výzkumu a zapojit do diskuse i širší veřejnost,“ říká Knoblich, zástupce ředitele Institutu molekulární biotechnologie rakouské Akademie věd.

V roce 2013 se tento rakouský odborník na kmenové buňky dostal na titulní stránky novin po celém světě díky tomu, že v laboratoři kultivoval modely mozku. Spolu s imunologem a genetikem Hansem Cleversem a bioetičkou a členkou holandského parlamentu Annelien Bredenoordovou nyní vydal Knoblich prohlášení, že se odborníci vůbec poprvé zaměřili na ty nejdůležitější etické rozměry výzkumu organoidů. „Doufáme, že naše práce vytvořila solidní základ pro tvorbu rámcových podmínek odpovědného nakládání s touto novou technologií,“ dodává Jürgen Knoblich.

-mk-