Dánská skupina Novo Nordisk vnímá Donalda Trumpa jako riziko pro svůj byznys v USA. AstraZeneca hlásí nižší tržby, Mercku se daří díky Keytrudě.
Akcie dánské skupiny Novo Nordisk tento týden propadly o osm procent. Důvodem bylo oznámení aktuálních výsledků hospodaření a zhoršeného výhledu tržeb i zisku pro tento rok. Novo Nordisk se totiž obává, že nový americký prezident Donald Trump představuje riziko pro jeho byznys ve Spojených státech.
„V USA se momentálně pohybujeme ve velmi nestabilním prostředí. Rostoucí politické riziko nás nutí pracovat s daleko větším rozpětím v predikcích našeho hospodaření,“ řekl listu Financial Times nový šéf společnosti Lars Fruergaard Jorgensen. Největší světový výrobce inzulínu se totiž obává možné cenové regulace, kterou tento týden pohrozil Donald Trump. Čerstvý šéf Bílého domu totiž prohlásil, že ceny léků „jsou astronomické“ a již dříve farmaceutické společnosti obvinil z chování, které hraničí s kriminálním.
Cenová regulace u léků by na Novo Nordisk dopadla poměrně tvrdě. Dánská skupina zajišťuje téměř polovinu světové produkce inzulínu a americký trh se na jejích tržbách podílí ze sedmatřiceti procent. Jen prodeje samotného inzulínu přinášejí firmě 80 procent z celkových tržeb. Analytik banky UBS Michael Leuchten hovoří o tom, že je to poprvé, co nové vedení firmy připouští, že se společnosti bude dařit hůř než doposud.
Fruergaardův předchůdce Lars Rebien Sorensen vedl Novo Nordisk téměř 16 let. Během této doby se zisky společnosti zvýšily jedenáctkrát a tržní cena jejích akcií vzrostly o téměř 900 procent. Svůj výhled byl Novo Nordisk nucen přehodnotit již v polovině minulého roku, když upravil předpověď růstu svého obratu i zisku směrem dolů. Ale až nyní se otevřeně hovoří o poklesu.
AstraZeneca ve šlépějích Novo Nordisku
To britsko-švédská skupina AstraZeneca svůj propad již zažívá. Její tržby za loňský rok klesly o pět procent, když její nové léky nebyly schopny vykompenzovat nižší prodeje bestselleru – přípravku Crestor na snižování hladiny cholesterolu. Ty klesly o 57 procent.
Farmaceutický gigant pod vedením Pascala Soriota jen přihlížel tomu, jak Crestoru roste konkurence v podobě generických léčiv. AstraZeneca se tak zmohla pouze na omezování provozních nákladů a výdajů na investice do výzkumu a vývoje, a to včetně takových oblastí jako je imunoonkologie.
AstraZenece se ale dařilo v zemích rozvíjejících se ekonomik a také v Japonsku. Tam poměrně slušně rostl její byznys s léky proti respiračním onemocněním. Zde byly její tržby naopak o pět procent meziročně vyšší a přinesly tak firmě téměř dvě třetiny z celkového obratu. Ten mimochodem dosáhl 23 miliard dolarů (578,5 miliard korun), přičemž analytici očekávali obrat o 100 milionů dolarů vyšší. Akcie zareagovaly poklesem na londýnské burze o 1,7 procenta.
„Výsledky jsou odrazem toho, že se naše společnost připravuje na zásadní transformaci,“ řekl listu Financial Times Pascal Soriot s tím, že „tento rok přivede firmu na rozcestí.“ A podobně jako šéf Novo Nordisku hovoří Soriot o rizicích spojených s americkým trhem, která se týkají možné cenové regulace léků. „Nemůžeme předvídat nepředvídatelné,“ vysvětlil šéf AstraZeneky.
Merck míří vzhůru
Důvod k jistému optimismu tak má tento týden pouze americký Merck. Zvýšil se totiž počet pacientů s rakovinou plic, kteří jsou ochotni podstoupit testování imunoterapeutického léku Keytruda. Odborníci tak očekávají, že Merck letos rekordně zvýší svůj obrat. Nejedná se o testování přímo Keytrudy, ale pouze o zjištění, zda je příslušný pacient vhodným kandidátem pro tento medikament. Tím se stanou v případě, že testy prokáží vysokou hladinu proteinu PD-L1 v těle nemocného.
Imunoterapie je zcela novým druhem léčby, která nastartuje imunitní systém pacienta tak, aby se dokázal bránit vzniku a rozvoji tumorů. Merck se poměrně nedávno stal první farmaceutickou firmou, která získala úřední souhlas imunoterapii provádět u pacientů, jež ještě neabsolvovali chemoterapeutickou léčbu. Získal tak určitý náskok před svými konkurenty, americkým Bristol-Myers Squibb a švýcarským Rochem.
„Toto je pouze začátek velké příležitosti pro Keytrudu,“ řekl listu Financial Times Adam Schechter, ředitel divize Mercku pro výzkum lidského zdraví. „Cítíme se být zavázáni k tomu, abychom se stali lídrem v léčbě rakoviny plic,“ dodal.
Merck pro letošní rok počítá s obratem někde mezi 38,6 a 40,1 miliardami dolarů (970 až 1008 miliard korun), a to i přesto, že již nějakou dobu pociťuje negativní dopad sílícího dolaru nebo ztráty patentové ochrany u několika svých nejlépe prodávaných produktů. Akcie na příznivé zprávy zareagovaly na newyorské burze zpevněním o 3 procenta.
Petr Musil
