Popravčí četa, elektrické křeslo, plynová komora – tak by opět mohl vypadat trest smrti v USA. Vážně už to zvažují některé státy, které nemají složky potřebné pro smrtící injekci. Arkansas se chystá v dubnu provést nejrychlejší sérii poprav v historii – během deseti dnů chce trest smrti vykonat u osmi odsouzenců. Důvodem je to, že farmaceutické firmy odmítly dodávat přípravky, které jsou do smrtících injekcí třeba. Jednotlivé státy si tak buď obstarávají potřebné chemikálie víceméně pokoutně, nebo fungují z dosluhujících zásob, případně popravy odkládají a přemýšlejí o tom, jakým způsobem problém vyřešit. Jak se přitom ukázalo v posledních letech na případech několika zpackaných poprav, kdy odsouzenec lapal po vzduchu i dvě hodiny, nemusí být usmrcení injekcí zdaleka tak humánní, jak se myslelo – a experimentovat s jejími složkami může mít velmi neblahé následky.
Loni bylo v celé Americe provedeno celkem 20 poprav. Teď jich ale má být od 17. do 27. dubna vykonáno jen ve státě Arkansas osm, a to navíc po jedenácti letech, kdy se v něm žádné popravy neprováděly. Takové množství výkonů trestů smrti v tak krátkém časovém intervalu přitom nemá v posledních padesáti letech ve Spojených státech obdoby.
K neobvyklému rozhodnutí přistoupil Arkansas kvůli prekérní situaci na poli přípravků, které jsou potřeba do smrtící injekce. Ta obvykle obsahuje tři složky: thiopental sodný, což je barbiturát, který by měl způsobit bezvědomí, dále přípravek způsobující paralýzu s ochabnutím dýchacích svalů (pankuronium bromid) a nakonec chlorid draselný, který zastaví srdce.
Komplikace začaly už v roce 2009, kdy z technických důvodů skončila provoz továrna vyrábějící pro stát thiopental sodný. K tomu se v roce 2010 přidaly v Evropě přísné kontroly na vývoz léků, které se používají při popravách. Zároveň tak byly vytyčeny hranice pro farmaceutické firmy, které postupně začaly odmítat dodávat složky do smrtících injekcí. Jako poslední se přidal loni v květnu Pfizer, který následoval Hospiru a zařadil se tak po bok dvacítky společností blokujících prodej ingrediencí potřebných k výkonu trestu smrti.
„Pfizer vyrábí své produkty, aby zachraňoval nebo zkvalitňoval životy pacientů, kterým sloužíme,“ uvedla tehdy společnost v prohlášení s tím, že silně nesouhlasí s využitím svých produktů k výkonu trestu smrti. Přestala proto vybraným velkoobchodníkům inkriminované přípravky prodávat a distributoři navíc musí potvrzovat, že výrobky nepřeprodají nápravným zařízením. „S oznámením Pfizer všichni FDA schválení výrobci léků s potenciálním využitím při popravách blokují prodej pro tento účel. Státy vykonávající popravy nyní budou muset jednat ilegálně, pokud budou chtít léky pro použití ve smrtících infekcích,“ řekla podle New York Times loni v květnu Maya Foa z Reprieve, společnosti pro lidská práva.
Popravy se konají dál. Byť někdy s problémy
Zcela tak zatnout tipec popravám injekcí se ale nepodařilo. Některé státy už se pokusily dovézt přípravky ze zahraničí od společností, které nemají povolení FDA, další skrytě nakoupily zásoby od lékáren, které míchají na míru vyráběné léky. Obvykle pak odmítly sdělit, odkud vlastně látky pocházejí. Někdy se také státy uchýlily k experimentům se složením injekce, které ovšem nedopadly dobře.
Netransparentní postupy a získávání léků pochopitelně vyvolávají stížnosti právníků odsouzených, kteří poukazují na pochyby kolem standardů kvality. Obavy někdy bývají oprávněné, což dokazuje několik poprav, které rozhodně neproběhly tak, jak by měly. Neblahým příkladem je Joseph Wood, popravený v Arizoně v roce 2014, kdy byl při výkonu trestu smrti v injekci použit midazolam a hydromorfon. Místo aby Wood deset minut po injekci zemřel, ještě další dvě hodiny lapal po dechu. K něčemu podobnému došlo v Oklahomě při popravě Claytona Locketta, který měl křeče ještě tři čtvrtě hodiny po podání injekce.
Po této zkušenosti Arizona přistoupila k odkladům poprav, stejně jako Ohio a později Oklahoma, kde úřady při výkonu trestu smrti navíc použily špatný přípravek. Arizona ovšem nyní přistoupila k nevídanému opatření – v lednu vydaném manuálu poprav umožňuje, aby si odsouzený přinesl vlastní thiopental sodný či pentobarbital. To pochopitelně opět rozlítilo právníky odsouzených. Například Dale Baich, právník popraveného Josepha Wooda, nechápe, proč by měl pomáhat svého klienta zabít, když léta usiloval o to, aby popraven nebyl. „To, co stát dělá, je přesouvání odpovědnosti na odsouzeného nebo jeho právníka. Když chce stát trest smrti, je jeho povinností přijít na to, jak to provést ústavně,“ uvedl podle Washington Post Dale.
„Ten protokol v sobě má nádech zoufalství, spíše než aby hledal smysluplnou alternativu,“ souhlasí Robert Dunham, výkonný ředitel Death Penalty Information Center, který navíc dodává, že je věc technicky nelegální. Pouze lékaři nebo lékárníci totiž legálně mohou získat smrtící přípravek potřebný k popravě. A i kdyby se právník k thiopentalu sodnému či pentobarbitalu dostal, předat ho někomu dalšímu by byl zločin.
Kamenem úrazu je midazolam
Vraťme se ale k plánované arkansaské sérii poprav. Ta vedle bezprecedentní rychlosti, s jakou má být provedena, vyvolává odpor právníků zejména proto, že při ní má být použit výše zmíněný midazolam. Ten by měl odsouzeného uspat a zařídit, že nic nebude cítit – což se ale evidentně přinejmenším v některých případech neděje.
„Pokud není vězeň v bezvědomí, druhé dvě látky (tj. pankuronium bromid a chlorid draselný, pozn. red.) způsobí utrpení – tedy mučivý trest, což je porušení osmého dodatku. Stát by měl garantovat, že trest nebude krutý a neobvyklý,“ zdůrazňuje podle CNN Jeffrey Rosenzweig, právník tří odsouzených, který poukazuje na několik poprav zpackaných kvůli užití midazolamu, z nichž poslední proběhla v prosinci v Alabamě (loni byly za pomoci midazolamu provedeny tři popravy, druhé dvě bezproblémově). „Midazolam vás nejdřív může uspat, ale nezajistí necitlivost,“ upozorňuje Dunham, podle něhož je poprava hned osmi lidí za využití tohoto přípravku neslýchaná a bezohledná.
Midazolam, což je krátkodobě působící lék z třídy benzodiazepinů, se běžně používá pro léčbu křečí či vyvolání amnézie a sedace při lékařských zákrocích. Jenže jak ukazují výše uvedené případy, při nichž dokonce došlo k tomu, že se odsouzený pokoušel zvednout hlavu z lehátka a mluvit, nefunguje přípravek při popravách tak, jak by měl. Metodu proto napadli u soudu tři odsouzení k trestu smrti s tím, že nepůsobí dostatečně ani při operacích, natož při popravách. V polovině roku 2015 však americký Nejvyšší soud rozhodl, že způsob popravy není v rozporu se zmíněným osmým dodatkem ústavy.
Je to ovšem zřejmě právě midazolam, kvůli kterému Arkansas tak spěchá s výkonem poprav. V dubnu totiž vyprší expirační lhůta jeho zásob. „Spotřební lhůta je přímo spjata s tím, že stát chce tak urgentně popravit osm lidí v deseti dnech,“ uvádí arkansaská koalice usilující o zrušení trestu smrti. Zásoby chloridu draselného, kterými stát disponuje, už vypršely minulý měsíc, nicméně to vypadá, že sehnat jiné není zásadní problém – i když jde o informaci tajnou.
Vrátí se některé státy k popravám elektrickým proudem?
Aby toho všeho nebylo málo, státy, kterým se daří přípravky do smrtící injekce shánět, by za ně měly vydávat horentní sumy. Podle loňské zprávy z Kalifornie například vyšlo najevo, že pouze pořízení pentobarbitalu pro 18 vězňů by stálo více než milion dolarů.
Pokud bude kritická situace kolem smrtících injekcí pokračovat, není vyloučeno, že se v některých státech začnou znovu vykonávat popravy jinými způsoby. Vedle injekce je v USA možné oběšení, elektrické křeslo/usmrcení elektrickým proudem, plynová komora a popravčí četa. Například inkriminovaný Arkansas povoluje v případě nemožnosti použít injekci elektrické křeslo. Pár států pak už kvůli komplikacím přijalo možnost alternativní popravy popravčí četou, na elektrickém křesle či v plynové komoře.
Situaci musel na začátku března začít řešit také senát Jižní Karolíny, v níž je 38 odsouzenců na smrt – stát je ovšem nemá jak popravit. Spotřební doba přípravků, které jsou třeba pro smrtící injekci, totiž vypršela už v roce 2013 – a nepodařilo se prosadit zákon, který by společnostem dodávajícím některé ze složek zajistil anonymitu. Jedinou možností tak v tuto chvíli je, že by si sami vězni vybrali smrt elektrickým proudem.
Možnost popravy popravčí četou, v plynové komoře nebo elektrickým proudem nyní zvažuje také Mississippi. Proti státu je totiž veden proces právě kvůli přípravkům ve smrtící injekci. V případě, že Mississippi prohraje, chce sáhnout po jiných metodách výkonu trestu smrti. Koneckonců, není to tak dávno, kdy se v USA prováděly i jiné druhy poprav – poslední trest smrti elektrickým proudem se uskutečnil na začátku roku 2013 ve Virginii.
V Americe má trest smrti zavedeno 31 států, vzhledem ke klesající popularitě tématu ovšem počet poprav klesá. Loni bylo vykonáno 20 poprav v pěti státech (9 v Georgii, 7 v Texasu, 2 v Alabamě a po jednom na Floridě a v Missouri), letos se jich zatím uskutečnilo pět (tři v Texasu, po jedné ve Virginii a Missouri). Na tento rok je pak v tuto chvíli plánováno ještě 35 poprav, již teď je ale 14 přeplánováno nebo odloženo. Tresty smrti by se v tomto roce měly konat v Ohiu, Texasu, Pennsylvánii, Virginii, Arkansasu a Missouri.
-mk-
