Městská nemocnice Ostrava už nechce dále provozovat lékařskou pohotovostní službu (LPS) v krajském městě. Předčasně chce ukončit smlouvu o jejím zajištění. Nemocnice poskytovala lékařskou pohotovostní službu, včetně dětské a zubní, od loňského května. Smlouvu měla podepsanou až do konce letošního roku. Nyní ji s tříměsíční výpovědní lhůtou Moravskoslezskému kraji vypověděla.
Jen do května
„Důvodem výpovědi zajištění poskytování lékařské pohotovostní služby a pohotovostní služby v oboru zubního lékařství je zvýšená nákladovost především v oblasti navyšování mzdových prostředků a dále, zejména v nočních hodinách, tato služba není po dvaadvacáté hodině plně vytížena, kdy počet ošetřených pacientů je průměrně čtyři,“ tak zní oficiální vyjádření ředitele městské nemocnice Petra Uhliga. Mluvčí kraje Miroslava Chlebounová však tvrdí, že nemocnice smlouvu vypověděla kraji bez udání důvodu a ona nemá informace o tom, že by její management jednal s vedením kraje o finančních problémech s provozováním LPS spojenými.
„Krajští radní vzali rozhodnutí managementu nemocnice na vědomí a podnikli další kroky k tomu, aby mohlo být co nejdříve vypsáno výběrové řízení na nového poskytovatele této služby,“ uvedla Chlebounová s tím, že jsou přesvědčeni, že se nový provozovatel včas vybere a nenastane situace, že by Ostrava zůstala bez pohotovosti. „Musí se vybrat. Pokud by přece teoreticky taková situace nastala, budeme ji řešit,“ říká Chlebounová a dodává, že krizový scénář proto nemají.
V červených číslech
Lékařská pohotovostní služba poskytuje občanům ambulantní zdravotní péči v nezbytném rozsahu v případě náhlého onemocnění nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu, které však pacienta neohrožuje na životě a nevyžaduje neodkladný zásah zdravotnické záchranné služby. V rámci Moravskoslezského kraje je pohotovostní služba poskytována většinou v nemocnicích zřizovaných krajem, a to v pracovních dnech po ukončení ordinačních hodin praktických lékařů, o víkendech a o svátcích. A tam problémy nejsou. V Ostravě je ale situace jiná. Kraj není zřizovatelem ani jedné ze tří zdejších nemocnic. Proto byla na provozovatele LPS vypsána veřejná soutěž, z níž vzešla jako vítěz právě městská nemocnice. „Jednotlivé zdravotní výkony pohotovosti jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Ty však nekryjí celkové náklady provozu LPS, proto kraj hradí tuto ztrátu,“ vysvětlila Chlebounová s tím, že kraj vyčlenil na zajištění pohotovosti v Ostravě od května 2016 do konce roku 2017 pro Městskou nemocnici Ostrava ze svého rozpočtu 10 milionů korun, včetně DPH.
„Financování LPS je skutečně hrazeno ze zdravotního pojištění, rozdíl skutečných nákladů částečně dokrývá kraj, ale ne v plné výši. Tedy i po těchto dotacích je provoz v červených číslech. Dalším atributem je nízká návštěvnost po 22. hodině večerní do 5. hodiny ranní. V průměru máme návštěvnost 4 až 5 osob. Naopak od 17. do 22. hodiny je to zhruba 25 až 30 osob,“ shrnuje důvody výpovědi ze strany městské nemocnice její mluvčí David Račák.
Nejsou první
Současné problémy s lékařskou pohotovostní službou v Ostravě ale nejsou první. Dlouhá léta ji provozovala prostřednictvím městské nemocnice sama Ostrava a také ze svého rozpočtu hradila její provoz. Kolem 10 milionů korun ročně. Až nové vedení města v roce 2015 zjistilo, že za organizaci a zajištění lékařské pohotovostní služby odpovídá kraj. Tato povinnost mu vyplývá ze Zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
Kraj poté navíc narazil na neochotu místních lékařů na pohotovosti, zejména pro dospělé, sloužit a větší část nocí a víkendů zde museli trávit opět lékaři městské nemocnice. Vedení proto v této souvislosti loni vyzvalo 190 všeobecných praktických lékařů pro dospělé, 66 praktických lékařů pro děti a dorost a 227 zubních lékařů působících na území Ostravy, aby se na službách v rámci lékařské pohotovostní služby podíleli. „Z celkového počtu oslovených lékařů jich reagovalo 167,“ shrnula vedoucí odboru zdravotnictví na krajském úřadu Vratislava Krnáčová. Ale ani tak nebylo vyhráno. Vedení kraje tehdy narazilo zejména na finanční požadavky lékařů. Podle bývalého náměstka pro zdravotnictví Jiřího Martinka si lékaři představovali adekvátní částku kolem 800 korun na hodinu, někteří ale v násobcích vyšší. Kraj proto nakonec situaci řešil i na ministerstvu zdravotnictví.
„Nedostatek lékařů ochotných sloužit na LPS, po navýšení hodinových sazeb, v tuto chvíli nepociťujeme. Jejich počet je saturován. Lékaři městské nemocnice na lékařské pohotovostní službě prakticky neslouží, někteří sloužící lékaři mají uzavřeny smlouvy na částečný úvazek,“ popsal aktuální situaci Račák.
-ova-
