Legislativní rada vlády strhala novelu o obchodních korporacích, Pelikán ji raději stáhl

Návrh novely zákona o obchodních korporacích (ZOK), která se dotýkala celkem 11 dalších zákonů, už vláda Bohuslava Sobotky pravděpodobně neprojedná. Legislativní rada vlády (LRV) ji měla na programu zasedání tento čtvrtek, avšak v úterý MSp požádalo předsedu LRV a ministra pro legislativu Jana Chvojku (ČSSD) o její stažení. Jak zjistila Česká justice, jednotlivé komise LRV k ní zaujaly velmi kritická stanoviska, která se promítla i do návrhu konečného stanoviska LRV.

Původním záměrem MSp bylo novelou ZOK odstranit některé chyby a nedostatky, vyplývající z aplikační praxe. Samotné ministerstvo pak navržené změny shrnulo následovně:

  • Odstranění nepřesností či nejednoznačností (například problematika tzv. vypořádací smlouvy, druhů podílů a akcií aj.).
  • Snížení regulatorní zátěže pro podnikatele a posílení autonomie vůle tam, kde omezení nejsou nezbytná (například rozhodování per rollam, úprava zákazu konkurence, založení družstva aj.).
  • Zajištění větší transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev v situacích, kdy je členem jejich voleného orgánu (jiná) právnická osoba. U takové právnické osoby má být vždy dohledatelná fyzická osoba, která jménem právnické osoby jedná, a kterou lze případně volat k odpovědnosti.
  • Funkční a vůči zahraniční praxi konkurenceschopná úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti, vyhovující požadavkům transparentnosti.
  • Efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiku tzv. neaktivních společností.
  • Úprava některých ustanovení tak, aby byl naplněn jejich smysl a účel (například členství ve statutárním orgánu osobních společností, úprava protestu na valné hromadě aj.).
  • Odstranění nedostatků v transpozici některých ustanovení směrnic Evropské unie.
  • Realizace propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků a naplnění požadavků evropského práva,
  • Zajištění větší ochrany práv společníků, zvláště menšinových, a posílení jejich právní jistoty (například dovolání se neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu osobních společností či zakotvení předkupního práva společníků společnosti s ručením omezeným k vlastním podílům společnosti), jakož i třetích osob.
  • Odstranění legislativně-technických či terminologických chyb a duplicitních či jinak nadbytečných ustanovení.
V rámci připomínkového řízení, které skončilo na podzim minulého roku, se k novele ZOK sešly desítky nesouhlasných stanovisek a zásadních připomínek. Nejhlasitějšími kritiky byli zástupci družstevních asociací v čele se Svazem českých a moravských bytových družstev (SČMBD), jejichž připomínky si osvojil i premiér Sobotka a Úřad vlády je uplatnil i v připomínkovém řízení. Podle zástupců družstevních asociací novela ZOK vůbec neřeší problémy právní úpravy družstva a bytového družstva, na které upozorňovali, ale naopak novelizuje ustanovení, z nichž u většiny není důvod pro změny. Novela ZOK obsahuje podle nich ve vztahu k družstvům obecně, k bytovým družstvům a nájmu družstevního bytu zásadní změny, které nejsou…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(epa)