Špatné financování sociálních služeb je třeba řešit, ale ne rušením regulací pojišťoven, shodly se dva výbory

Diskuse o tom, jak hradit péči v pobytových sociálních zařízeních, zejména její zdravotnickou část, pokračuje - ovšem bez valných výsledků. Zdravotní ani sociální výbor tento týden s žádným řešením nepřišly - jedině že je třeba politické rozhodnutí na vládní úrovni a navýšení peněz na zdravotnictví. Foto: koláž ZD

Financování sociálních služeb je problém, o němž se v posledních letech mluví často – zpravidla ovšem bez efektivního řešení. Jediné, čeho se zatím snahami o zlepšení povedlo dosáhnout, bylo zhoršení situace poté, co byla odbornost 913 (tedy zdravotní sestry v zařízeních sociálních služeb) zařazena do úhradové vyhlášky (což následně zrušil Ústavní soud, více zde). Najít smysluplné řešení se včera a předevčírem nepovedlo ani zdravotnímu a sociálnímu výboru. Zatímco na prvním z nich se debata zcela rozbředla a skončila u hospicové péče, druhý výbor došel k tomu, že s problémem vesměs nic moc dělat nemůže – stejně jako náměstci ministerstva zdravotnictví a MPSV či zdravotní pojišťovny, které na narovnání financování zdravotních služeb v zařízeních sociální péče zkrátka nemají dostatek prostředků. Uplatňují proto regulace, proti nimž poskytovatelé sociálních služeb protestují. V tomto směru jim však nedal za pravdu ani jeden z výborů, které neschválily bod navrženého usnesení týkající se omezení restrikcí. Jedinou možností, jakou by podle poslanců sociálního výboru šlo věc řešit, by bylo politické rozhodnutí na vládní úrovni. Pověřili proto svého šéfa Jaroslava Zavadila, aby o problému informoval premiéra.

 

Get Adobe Flash player

„V roce 2016 dalo ministerstvo zdravotnictví odbornost 913 do úhradové vyhlášky. Každá cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky. Kdyby to bylo tak, že by na tom odbornost 913 vydělala a podfinancovanost by se snížila, byli bychom všichni šťastní a nepodávali bychom ústavní stížnost. Před rokem a půl jsem ale tady na výboru upozorňoval, že naše data výpočtu vzorečku, který dalo ministerstvo zdravotnictví do úhradové vyhlášky, predikují, že zařízení spadnou v průměru o 15 procent na úhradě. Z jednotlivých dat od poskytovatelů máme informaci, že zatím nejhorší je 22 haléřů za bod místo 1,02 koruny, která zajišťuje úhradu zhruba 53 procent osobních nákladů sester v době, kdy pracují pro zdravotnictví. Takto je to 13 procent. To můžeme ošetřovatelské činnosti nechat na záchrance,“ řekl včera na sociálním výboru Petr Boťanský z odborné společnosti Garatia futurum 913.

Náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp ovšem poukazuje na to, že k nárůstu skutečně došlo – zatímco v roce 2013 šlo do segmentu 1,1 miliardy, letos by to mělo být 1,8 miliardy. K tomu ale šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková dodává, že mezi lety 2011 až 2013 úhrady kvůli krizi naopak klesly a až v roce 2014 se opět dostaly na úroveň roku 2010. Zároveň zdůrazňuje, že dnes padne na platy sester v sociálních zařízeních 3,2 miliardy, tedy podstatně více, než co dávají zdravotní pojišťovny. „Přestože jste tam přidali, tak musíte připustit, že seniorů přibývá – demografie je nezastavitelná,“ říká k tomu poslankyně Jana Hnyková (Úsvit).

Letos sice dochází k navýšení 26 procent, což je mnohem více než u jiných odborností, podle Boťanského jde ale 24 procent na navýšení režie. „Zaplaťpánbůh ji ministerstvo letos navýšilo na srovnatelnou hodnotu jako odbornost 925, tedy domácí péči. Režii jsme tedy narovnali, ale pouhá dvě procenta tak zůstávají na navýšení ošetřovatelských výkonů, a to za situace, kdy máme zdravotním sestrám zaplatit o deset procent více na základu. Na to nám ale ministerstvo nepřidalo ani na hodnotě bodu, ani co do jejich počtu. A to chce ještě ministerstvo přidat 2000 korun za směnnost sestrám u lůžka v nemocnicích, ale o sociálních službách se taktně mlčí,“ popisuje situaci Boťanský.

Nerovné podmínky

Výsledek přístupu popisuje poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Velice často se stává, že klienti pobytových sociálních služeb se dostanou do hraničního zdravotního stavu, který by šlo vyřešit ambulantně v pobytovém zařízení, když lékař naordinuje určitou medikaci, dejme tomu infuzní terapii. Zařízení ale nakonec v řadě případů raději odvezou pacienta na interní oddělení, aby tam strávil pár dní na zajišťovací léčbě, protože se obávají toho, že jim úkony nebudou uhrazeny,“ uvádí Kaňkovský.

Za neúnosnou považuje situaci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Tu irituje zejména to, že každé zařízení má podmínky s pojišťovnami jiné a je jen na ředitelích, co si vyhádají.

Faktem každopádně je, že peníze na zaplacení zdravotních sester, které jsou vzhledem ke zhoršujícímu se stavu klientů v domovech stále více potřeba, musí zařízení sehnat někde jinde. „Jsme si vědomi, že zdravotní sestry nelze pokrýt z finančních prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny. Z čeho se ale mají pokrýt dál? Z dotací neboli vyrovnávací platby se nemohou pokrývat, z příspěvku na péči také ne, takže jediné, co poskytovatelům zbývá, je dotace z kraje. Když dotaci nedostanou, tak si tam sestru nebudou moci dovolit nebo nebude sloužit v noci,“ konstatuje Hnyková.

Zároveň jsou i rozdíly v podmínkách podle zřizovatelů. „Máme i jiné zřizovatele než kraje – obce, nestátní neziskové organizace, charity a podobně. Podmínky nejsou rovné, protože pokud je poskytovatel zároveň zřizovatelem a rozhoduje o přidělení dotace, tak si myslím, že je ve střetu zájmů,“ poukazuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Dodejme, že to nejsou jen zdravotní sestry, s jejichž zaplacením mají sociální zařízení problém. Kvůli velmi nízkému odměňování sociálních pracovníků (více zde) roste problém s nedostatkem personálu v přímé péči, kterého v současnosti chybí až devět procent. Problém proto chce poslankyně Hnyková příští týden přednést jako mimořádný bod ve sněmovně.

Neuplatňovat restrikce podle pojišťoven nyní není možné

Problému se špatným nastavením financování mezi zdravotním a sociálním sektorem jsou si vědomy i zdravotní pojišťovny. „Chtěl bych připomenout chybnou úvahu hned na počátku reformy, kdy ještě zdravotní pojišťovny financování zdravotní péče v sociálních ústavech neprováděly. V tu dobu se předpokládalo, že opatření bude rozpočtově neutrální, protože vzniknou sociální lůžka v ústavech dlouhodobé péče. Pokud se podíváme na analýzy roku 2016 a 2017, jsme v situaci, kdy zdravotní péče, která se poskytuje na sociálních lůžkách ve zdravotních zařízeních dlouhodobé péče, má hodnotu 50 milionů korun a roste polovičním tempem oproti hodnotě téměř dvě miliardy v zařízeních sociální péče. Tady se stala chyba, která nebyla rozpočtově vykryta a problém se v celkovém financování táhne,“ vysvětluje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Zástupci některých poskytovatelů sociálních služeb, respektive společnost Garatia futurum 913, přitom nyní v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu usilují o to, aby zdravotní pojišťovny za loňský rok neuplatňovaly regulace dle zrušeného bodu úhradové vyhlášky v případě, že zařízení nemají uzavřený úhradový dodatek. Podobný postup prosazuje Garatia futurum i pro letošní rok – úhradová vyhláška totiž byla vydána před prosincovým rozhodnutím Ústavního soudu, takže tam je odbornost 913 zařazena.

Podle náměstka Philippa by už ale opatření týkající se letoška beztak na většinu zařízení neměla dopad – 550 z 630 subjektů má totiž podepsané úhradové dodatky. Ministerstvo navíc do vztahů mezi poskytovatelem a pojišťovnou nemůže zasahovat.

Zdravotní pojišťovny na tomto místě upozorňují, že neuplatňování restrikcí v tuto chvíli není možné. „Nebudeme se vzpírat aplikovat plně výkonovou úhradu v hodnotě bodu 1,14 koruny za předpokladu, že kalkulace bude zavzata do zdravotně-pojistných plánů, které umožní financování tohoto typu. My jsme velmi poctivě pro rok 2017 zaplánovali 220, posléze 250 milionů cenového navýšení a dalších 200 milionů na růst objemu vykazované zdravotní péče. 450 milionů tam tedy máme k dispozici, ale pokud bychom měli rezignovat na regulační opatření, na jejichž základě byly úhrady kalkulovány, byl by nárůst podstatně větší. Jednání tohoto typu je obrovské množství – týkají se biologické léčby, stomatologie, ambulantních specialistů… Jednotlivé segmenty nedostávají výkonovou úhradu a jsou podrobovány regulacím. Chtěl bych vás poprosit, abyste vzali v úvahu, že každý jednotlivý ředitel zdravotní pojišťovny musí dostát v jednoduché větě, která říká, že zdravotní pojišťovna může uzavřít jiný způsob úhrady se zdravotnickým zařízením za předpokladu, že dodrží zdravotně-pojistný plán. Ten je nastaven tak, aby beze zbytku vyčerpal všechny finanční prostředky, které jsou k dispozici. Ředitel pojišťovny, který by rezignoval na jakékoliv regulace, plně proplácel výkonovou úhradu a překročil zdravotně-pojistný plán, by porušil zákon a pravděpodobně by vůči němu byla vyvozena osobní zodpovědnost. Můžeme tedy diskutovat o tempu navyšování úhrad pro rok 2018 a jaké zdroje do segmentu vložíme, ale nemůžeme diskutovat o tom, aby zdravotní pojišťovny v této situaci, jak jsou dokumenty schváleny a jsou závazné, rezignovaly na regulační opatření,“ vysvětluje Friedrich.

K tomu náměstek Philipp dodává, že sedm procent HDP, které u nás dáváme na zdravotnictví, zkrátka nezvládne pokrýt všechny potřeby. Ve vyspělých státech jde o osm až deset procent, navíc z naprosto jiných částek. Zatímco tam v Česku tak dáváme ročně za pacienta zhruba tisíc euro, Německo či Francie dávají tři až pět tisíc euro.

Změnový zákon o sociálně-zdravotním pomezí se nestihne

Každá strana tak má ve finále argument, proč momentálně sociálním službám nemůže situaci příliš usnadnit. „Ministerstvo práce a sociálních věcí řeklo, že za situaci může ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo zdravotnictví řeklo, že udělalo, co udělat mohlo, a zdravotní pojišťovny říkají, že udělají velmi rády cokoliv, ale nemají v ruce nástroj. Takže kdo ten nástroj má? Celý problém může řešit jedině vláda, protože je to o politickém rozhodnutí,“ shrnuje Žitníková.

S tímto přístupem se vesměs ztotožnili i poslanci sociálního výboru. Ti, stejně jako zdravotnický výbor, neodsouhlasili návrh poslankyně Hnykové na to, aby pojišťovny bez kontroly neuplatňovaly vůči poskytovatelům restrikce a proplácely bod v hodnotě 1,02 koruny. Pověřili ovšem předsedu výboru Jaroslava Zavadila (nutno podotknout, že proti jeho vůli), aby se obrátil na premiéra, že má problém řešit na vládní úrovni.

Na závěr ještě dodejme, že už je vesměs definitivně jasný osud takzvaného změnového zákona. Ten měl zavádět ošetřovatelské domy, zdravotně-sociální lůžka a novou odbornost 923. Ačkoliv měla jít úprava na přelomu roku do vlády, zasekla se na legislativní radě, kde je dodnes. Její šance na schválení se tak blíží nule.

Michaela Koubová