Přední zástupci evropského farmaceutického průmyslu varují, že pokud mezi Velkou Británií a zbytkem Evropské unie znovu vyrostou celní hranice, může to pro Britské ostrovy znamenat vážný problém. Minulý týden proto poslali Michelu Barnierovi, hlavnímu vyjednavači o brexitu za Evropskou unii, a jeho britskému protějšku Davidu Davisovi dopis. V něm zdůrazňují „důležitost vzájemné spolupráce obou stran na poli farmaceutického průmyslu i po odchodu Velké Británie z Evropské unie,“ píší Financial Times.
Nezpřetrhat vazby
Podle nich je farmaceutický trh v rámci Evropské unie vysoce integrovaný a podléhající jejímu právu. Britský ministr zdravotnictví Jeremy Hunt a ministr podnikání, energetiky a průmyslové strategie Greg Clark se přimlouvají za pokračování spolupráce s Evropskou lékovou agenturou i po brexitu. A stejně tak za udržení spolupráce v oblasti zdravotnického výzkumu i veřejného zdraví.
Ve stejném duchu se vyjádřili také lídři evropského farmaceutického průmyslu, kteří chtějí „prozkoumat možnost udržení blízkých regulatorních vazeb mezi Evropskou unií a Velkou Británií a na dané téma debatu zahájit okamžitě.“
Dopis podepsali přední šéfové Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, Evropské asociace biotechnologického průmyslu (EuropaBio), Asociace britského farmaceutického průmyslu a Biotechnologické asociace. K výzvě se připojili také přední zástupci výrobců generických léků, jak britští, tak unijní.
Signatáři se také vyslovují za to, aby si obě strany po odchodu Británie z EU i nadále vzájemně uznávaly již získané autorizace pro uvedení léků na trh. „Farmaceutický průmysl potřebuje co nejvíce jistoty a co nejdříve, jak je to jen možné,“ píše se mimo jiné v dopise.
Zdržení na celnicích
„Jestliže nedojde k dobré dohodě, existuje riziko, že veškeré zboží, které se bude mezi Velkou Británií a zbytkem Evropské unie pohybovat, bude muset být nějakou dobu zadrženo v celních skladech a stane se předmětem dlouhého zkoumání, zda může vstoupit na ten či onen trh,“ citují Financial Times z uvedeného dopisu.
Výkonný ředitel Asociace britského farmaceutického průmyslu Mike Thompson upozornil, že by v takovém případě došlo k narušení zásobovacích řetězců mnoha společností. „Potenciálně by to mohlo znamenat nedostatek životně důležitých léků na trhu,“ řekl listu Financial Times. Zdůraznil také, že farmaceutický průmysl má eminentní zájem na pokračování hladkého obchodu i po brexitu.
Nejde však jen o dovoz a vývoz již hotových farmaceutických produktů. Jejich výroba je ve skutečnosti velmi komplexní a často zahrnuje mnoho pohybů meziproduktů přes hranice ještě předtím, než finální lék vstoupí na trh. A to jak ve Velké Británii, tak kdekoli jinde v Evropě. To všechno by se mohlo po brexitu výrazně zkomplikovat.
Režim WTO nemusí stačit
Thompson také připomněl, že na léky, které byly uvedeny na trh v roce 2010 či dříve, by se vztahovala reciproční dohoda, jež byla v dané oblasti dojednána v rámci Světové obchodní organizace. To by znamenalo, že i kdyby došlo k takzvanému tvrdému brexitu, cla by byla nulová. Jenže na léků vyrobených po tomto datu se už žádná taková dohoda netýká.
Stejně tak mimo dohodu sjednanou pod WTO stojí také komponenty pro výrobu léků nebo pro výzkum a vývoj, jako například placebo. „Myslím, že je každému jasné, že pravidla WTO jsou pro hladké fungování farmaceutického průmyslu po brexitu nedostatečná,“ řekl také Mike Thompson.
Podle Thompsona lze reakci na výzvu lídrů farmaceutického průmyslu i britských ministrů Hunta a Clarka očekávat do letošního podzimu. Poté bude o něco jasnější, s čím mají britští i evropští pacienti počítat.
Petr Musil
