Světová banka se rozhodla k netradičnímu způsobu, jak opatřit peníze pro hašení ohnisek epidemií vážných infekčních chorob, která se čas od času objeví převážně v rozvojových zemích. Za tímto účelem vydala dluhopisy a finanční deriváty v celkovém objemu 425 milionů dolarů (9,8 miliardy korun).
Částka ale dosáhne rovných 500 milionů dolarů (téměř 11,5 miliardy korun). Zbývajících 75 milionů zajistí Mezinárodní rozvojová asociace (IDA – International Development Association) a individuální dárci. Světová banka k tomuto účelu použije takzvaný Pandemický pohotovostní finanční nástroj (PEF – Pandemic Emergency Financing Facility).
Dvouciferný úrok
Shromážděné peníze pomohou podle Světové banky zachránit miliony životů. Poptávka po dluhopisech a derivátech dvojnásobně přesáhla jejich nabídku. To představitele Světové banky utvrzuje v tom, že šlo o správné rozhodnutí.
„S využitím nových finančních nástrojů jsme učinili významný krok, díky kterému jsme schopni ochránit nejen miliony životů, ale i celé státy a jejich hospodářství před jedním z největších rizik, kterým dnes čelíme,“ řekl prezident Světové banky Jim Yong Kim.
„Opouštíme kruh ´paniky a přehlížení´, který byl tak dlouho charakteristický pro přístup k epidemiím a pandemiím,“ dodal s tím, že si Světová banka vzala ponaučení z nedávné epidemie eboly v západních zemích Afriky. „Zvláštní poděkování patří také Světové zdravotnické organizaci a vládám Japonska a Německa, které pomohly celý finanční mechanismus nastartovat,“ řekl také prezident Světové banky.
Dluhopisy jsou úročeny dvěma sazbami. 6,5 procenta za rok ponesou obligace, jimiž bude financován boj proti SARS a chřipce typu A, zatímco cenné papíry určené pro krytí nákladů na boj s ebolou a dalšími typy horeček budou mít zhodnocení ve výši 11,1 procenta za rok.
Světová banka oznámila založení PEF loni v květnu na setkání ministrů financí skupiny G7 v japonském Sendai. PEF bude schopen rychle uvolnit peníze zemím, kde propukne epidemie vysoce infekční choroby s rizikem vzniku pandemie. Jde o unikátní finanční strukturu, která kombinuje shromažďování peněz skrze prodej dluhopisů a finančních derivátů a zároveň obsahuje prvek pojištění. PEF je navržen tak, aby přilákal širokou paletu investorů, nejen tradiční institucionální investory v podobě bankovních domů.
Pojistný princip
PEF stojí na dvou pilířích. První z nich tvoří takzvané „pojistné okno“, které je financováno právě pomocí dluhopisů a finančních derivátů. Druhý pilíř, „peněžní okno“, se bude plnit postupně z příspěvků dárců. Prvotní vklad do něj věnovala německá vláda v hodnotě 50 milionů eur (1,3 miliardy korun).
Model pojistného okna byl vytvořen experty Světové banky ve spolupráci s největšími světovými zajišťovnami Swiss Re a Munich Re a stojí mimo jiné také na předpovědi pandemického modelu, který dodala společnost AIR Worldwide.
Dluhopisy budou vydány v rámci programu rizikového kapitálu, jenž vytvořila Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD). Investoři totiž nesou riziko ztráty části svých investic v případě, že dojde k epidemii infekční nemoci a z fondu se tak budou vyplácet peníze nashromážděné prostřednictvím prodeje zmíněných dluhopisů.
Fond PEF kryje rizika propuknutí celkem šesti druhů virů, u nichž je pravděpodobnost změnit se v pandemii nejvyšší. Jde o chřipkový virus typu A, koronaviry (SARS a MERS), filoviry (ebola, marburg) a další infekční choroby, které se na lidi přenášejí ze zvířat (Krymsko-konžská krvácivá horečka, horečku údolí Rift, krvácivá horečka Lassa).
Peníze z fondu PEF budou vypláceny v případě, že epidemie dosáhne předem stanovené úrovně rozšíření, včetně například počtu úmrtí, rychlosti šíření nemoci nebo tehdy, když choroba překročí hranice států. Kritéria, na jejichž základě lze hovořit o epidemii, byla stanovena podle veřejně dostupných dat ve zprávě Světové zdravotnické organizace.
Poučení z eboly
Iniciativa Světové banky byla inspirována epidemií eboly, která vypukla na západě Afriky v roce 2014. Tenkrát padlo smrtelnému viru za oběť kolem 11 tisíc lidí, zejména v Guineji, Libérii a Sierra Leone. Zastavení epidemie a řešení jejích následků vyšlo na 7 miliard dolarů (160 miliard korun). List Financial Times s odkazem na odhady Světové banky uvádí, že kdyby měly zasažené země rychlý přístup k finančním zdrojům v prvních fázích epidemie, počet obětí by byl zhruba desetkrát menší.
Emise dluhopisů tohoto typu není první počin Světové banky. Ta již před časem vydala dluhopisy v objemu 1,6 miliardy dolarů (36,7 miliard korun) k financování následků přírodních katastrof, udržitelného rozvoje nebo k podpoře etického investování a projektů šetrných k životnímu prostředí.
Petr Musil
