Energetické firmy se bouří proti tomu, jak Lesy ČR vyčíslují škody na porostech

Krajský soud v Praze dnes rozhodl, že společnost Ško-Energo nemusí Lesům ČR platit za imisní poškození lesa v roce 2014 zhruba pětadvacet tisíc korun. Nadále však akceptuje způsob výpočtu škod správcem státních lesů, což energetické firmy rozporují. Dnešní očekávaný verdikt tedy zlom v posuzování případů nepřinesl.

Velké průmyslové podniky kromě jiných poplatků za svůj provoz platí také tzv. imisní škody státnímu podniku Lesy ČR za poškození lesních porostů. Nelíbí se jim, jakým způsobem Lesy ČR újmu vypočítávají a tyto výpočty zpochybňují u soudu. Dnes jeden spor skončil u Krajského soudu v Praze, s výší škody nesouhlasil podnik Ško-Energo, závodní energetika mladoboleslavské automobilky ŠKODA AUTO. Senát Krajského soudu v Praze rozhodl, že Ško-Energo nemusí nárokovanou škodu platit. Neuznal názor státního podniku Lesy ČR, že firma provozuje zvlášť nebezpečný zdroj znečištění. Zároveň však potvrdil správnost metodiky, podle níž Lesy ČR vypočítávají škody na lesním porostu, které pak nárokují po průmyslových podnicích.

Případ se týkal znečištění z roku 2014 a byl precedentní tím, že právě od tohoto roku lze znečištění posuzovat podle Nového občanského zákoníku a soudy mohou připustit tzv. liberaci – tedy dokazování, že provozovatel znečišťujícího zdroje udělal vše pro to, aby zabránil většímu znečištění. „Jedná se o liberaci, která je přípustná v případě, že žalovaný prokáže, že učinil všechna opatření, aby minimalizoval škodu. Jsme toho názoru, že žalovaný tak činí například spalováním pelet, přidáváním vápence apod.,“ uvedla soudkyně zpravodajka Klára Hrobská.

Soudní líčení však nepřineslo průlom v přípustnosti způsobu výpočtu imisních škoda na lesích ve správě Lesů ČR. Jde o precedens a o stovky milionů korun, které dosud Lesy ČR inkasovaly nejen od nejrůznějších průmyslových podniků, ale i výtopen, městských tepláren, vodáren a skláren za údajné imisní poškozování lesů, které spravují a jejich následné chřadnutí a tím pádem i škody v podnikání státního lesnického gigantu. Jenže: jsou tyto škody opravdové, nebo vlastně vůbec neexistují?

Správce státních lesů při vypočítávání částek, které účtuje nejen elektrárnám, teplárnám, drobným výtopnám a ostatním průmyslovým podnikům, ale i některým vodárenským společnostem vychází z Vyhlášky ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí v níž jsou stanovena tzv. pásma ohrožení lesů vlivem znečištění životního prostředí. Pásma jsou čtyři (A-D) přičemž nejvíce ohrožené lesní porosty jsou v pásmu A. „Do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů,“ uvádí se ve vyhlášce z roku 1996.

„Podnik náhradu imisních škod uplatňuje na základě skutečných zjištění škodlivého působení imisí na konkrétní lesní porosty ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro LČR bez ohledu na stanovená pásma ohrožení,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová na dotaz Ekonomického deníku. Doplnila, že Lesy ČR náhradu škody uplatňují po všech emitentech emisí NOx a SO₂ registrovaných v oficiální databázi MŽP.

Jednotlivé podniky produkující imise však dlouhodobě napadají způsoby výpočtu škod. Argumentují například tím, že lesy, které by podle výpočtů dle vyhlášek vzniklých v osmdesátých letech minulého století prakticky neexistovaly, prosperují a žádná škoda o které hovoří státní podnik Lesy České republiky na nich není vidět.

Jejich právní zástupci poukazují na to, že výše uvedené prohlášení tiskové mluvčí LČR odporuje tomu, co sami LČR uvádí u soudu a argumentují citacemi ze spisu k případu, kde se mimo jiné píše: „K pásmům ohrožení imisemi žalobce (Lesy ČR -pozn. red.) uvádí, že tento údaj slouží mimo jiné k určení koeficientu K1 podle kterého se pak určuje výše škody…“  Dále pak: „Pásma ohrožení imisemi žalobce přebírá z lesní hospodářské knihy, která je součástí lesního hospodářského plánu…“.

Ke kritice vykazování škod se připojuje i Teplárenské sdružení ČR, jehož členové vedou několik sporů s Lesy ČR o výši škod. „Podle našeho názoru však existují velké pochybnosti o tom, že společnosti LČR vzniká škoda na jejích porostech v důsledku imisí oxidů síry a oxidů dusíku. Vyčíslení škody probíhá podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ovšem realita je jiná, na čemž je shoda i uvnitř vědecké obce. Od doby vydání vyhlášek však došlo k markantnímu úbytku imisí těchto látek díky značné ekologizaci spalovacích zařízení i výraznému poklesu průmyslové výroby. Pokud bychom provedli do důsledku výpočty škody na lesích podle výše uvedených vyhlášek, nebyl by dnes v územích, na kterých prý škoda vzniká, již dávno žádný les,“ uvádí právník Teplárenského sdružení ČR Martin Tužinský.

Jiří Reichl