Jihomoravská záchranka navyšuje počty lékařů, odbory jsou nadále kritické

Jihomoravská záchranka momentálně eviduje 72,5 lékařských úvazků v hlavním pracovním poměru, desítky lékařů k tomu pracují na dohodu. Pro pokrytí služeb organizace potřebuje 92 lékařů. Foto: Wikipedie

Jihomoravská záchranka rok od vyhlášení stávkové pohotovosti zvyšuje počty lékařů, stav je podle vedení nejlepší od roku 2014. Daří se pokrývat letní služby, které jinak bývají kritické. Informace o početních stavech lékařů poskytla ČTK mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hedvika Kropáčková.

 

Podle odborářů se ale situace výrazně nezlepšila. Lékaři jsou pořád silně vytížení, kritické podněty prý zůstávají neřešené.

Záchranka momentálně eviduje 72,5 lékařských úvazků v hlavním pracovním poměru. Další dva lékaři nastoupí v září, desítky jich pracují na dohodu. Pro pokrytí služeb organizace potřebuje 92 lékařů, vypočetla Kropáčková.

„Nemám pocit, že by se situace nějak rapidně zlepšila,“ řekl ČTK v reakci Stanislav Feit, místopředseda brněnské základní odborové organizace. Vedení podle něj neřeší většinu problémů, na které odbory upozorňují, i proto stávková pohotovost trvá.

Odbory ji vyhlásily koncem loňského července. Podpisem tehdy stávkovou pohotovost podpořila asi polovina zaměstnanců. Dlouhodobě kritizují ředitele záchranky Milana Klusáka. Kraj se snaží urovnat spory mezi vedením a odbory pomocí mediátora a specialisty na lidské zdroje.

Podle kraje v záchrance dlouhodobě podcenili právě důležitost řízení lidských zdrojů. „Práce záchranářů je natolik stresující a prostředí specifické, že je potřeba speciální přístup k řešení problémů,“ řekl v květnu hejtman Bohumil Šimek (ANO).

Kropáčková včera také informovala o zostřených kontrolách zaměřených na alkohol. Za posledních šest let vedení zaznamenalo deset případů. Sedmkrát šlo o lékaře, dvakrát o záchranáře, jednou o řidiče. Z deseti lidí jich už sedm v záchrance nepracuje.

Poslední případ se odehrál v červnu v Hustopečích. Vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců a služeb ve 24hodinovém režimu jde podle Kropáčkové o ojedinělá selhání. „Je nepřípustné, aby zde sloužil opilý lékař či záchranář,“ řekl ředitel Milan Klusák. Podle Feita by ale přístup vedení k alkoholu na pracovišti mohl být ještě ostřejší.

-čtk-