Záchranky i zdravotnická doprava se obávají, že pro příští rok nedostanou dost peněz na navýšení mezd

Zdravotnickým záchranným službám bude v příštím roce dost možná chybět na mzdy čtvrt miliardy, jejíž úhrada tak asi zbude na krajích. Problémy s výší úhrad má i zdravotnická dopravní služba, kterou trápí nedostatek řidičů sanitek a nižší cena bodu na dopravní výkony shodné se zdravotnickou záchrankou. Foto: Flickr

Nárůst mezd, který umožňují – či spíše neumožňují – úhrady pro příští rok navrhované zdravotními pojišťovnami, je hlavním důvodem neúspěšného dohodovacího řízení v segmentech zdravotnických záchranných a dopravních služeb. Záchranky se přitom bojí, že jim vzhledem k navyšování platů a mezd bude scházet kolem čtvrt miliardy, dopravní služba si zase stěžuje na rozdíly úhrad za stejné položky, které má v porovnání se záchrankami. Příliš to ale nevypadá, že by se ministerstvo při přípravě úhradové vyhlášky chystalo některý ze segmentů v prosbách vyslyšet.

 

„Přestože je náš segment poměrně veliký, je stále ve výkonovém systému, který byl nastaven nouzově někdy v roce 1997. Kolem roku 2003 nebo 2004 se sice vymýšlely paušály, ty ale skončily soudem se zdravotními pojišťovnami, protože nás celou dobu do paušálu nutily vykazovat i výkony, a když byl paušál vyšší než výkony, tak nám ho strhnuly. V současné době tak stále pracujeme ve výkonovém systému, který ovšem tím, že pracuje s výkony a kilometry, není schopen dohnat cenou bodu trvalé navyšování platů. Vláda navyšuje platy tu o pět, tu o deset procent, což ale pojišťovny odmítají zohlednit v ceně bodu,“ vysvětluje prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Marek Slabý s tím, že osobní náklady tvoří 85 procent celkových nákladů zdravotnických záchranných služeb.

Asociace přitom v dohodovacím řízení navrhla u záchranek hodnotu bodu 1,14 Kč, ovšem s připočtením koeficientu mzdového růstu ve výši 18,87 Kč za každý uznaný výkon v odbornosti 709 (v původní variantě návrhu šlo o 53,90 Kč); výjimkou by byl výkon 06714 (aplikace medicinálního kyslíku), kde by koeficient započten nebyl, hodnota bodu by byla na úrovni 1 Kč a limitace na úrovni letošního roku. V přepravě pacientů neodkladné péče by podle AZZS měla být hodnota bodu 1,13 Kč, i tady by pak (s výjimkou dvou výkonů) mělo být zohledněno navýšení za výkon o 18,87 Kč.

„Maximální cena bodu daná sazebníkem je 1,14 Kč, přes to vlak nejede. Už loni jsme se dostali do situace, že jsme za některé výkony měli maximální možnou cenu. Abychom ale doběhli navyšování mezd alespoň z padesáti procent, potřebovali jsme dostat dohromady za celou republiku sto milionů – dostali jsme ale dvacet. Pokud budeme předpokládat, že se letos situace zopakuje, jsme úplně ztraceni, protože nám bude chybět přes 200 milionů a každý rok to budou muset doplácet kraje. Pojišťovny i ministerstvo se tak stále odvolávají na to, že máme vícezdrojové financování, což je pravda, ale kraje jsou na 55 procentech, ministerstvo na deseti a pojišťovny dávají zhruba 35 procent. Jejich podíl se přitom díky tomu, jak to vypadá, snižuje. Situace je tedy tristní a letos jsme se proto k tomu postavili tak, že jsme v úhradě udělali koeficient, kterým se násobí cena bodu a zohledňuje nárůst mezd v předchozím roce. To sice pojišťovny akceptovaly s tím, že je to konstruováno správně, nicméně že na takový nárůst ve vašem segmentu nemají peníze,“ popisuje Slabý.

Podle návrhu VZP a Svazu zdravotních pojišťoven pro segment záchranných služeb by přitom hodnota bodu měla být 1,13 Kč, kromě nasmlouvaných přepravních kódů, kde půjde o 1,12, a výkon 06714, kde by šlo o 1 Kč. V přepravě pacientů neodkladné péče by pak měla mít hodnotu bodu 1,12 Kč, s výjimkou některých kódů za 1,11 Kč a výkonu 06714 za 1 Kč. Obě odbornosti by přitom měly zastropování na úrovni letoška. U lékařské pohotovostní služby by pak byla hodnota bodu zdravotních i dopravních výkonů ve výši 1 Kč.

„Nakonec nám nabídli úhrady ve výši roku 2016, což je circa o 250 milionů korun pro Českou republiku méně, než bychom potřebovali. Na to se nedá kývnout. Já tomu rozumím, ale odsouhlasit to nemůžeme – z protistrany to byl naprosto nesmyslný návrh. Tu samou konstrukci jsme pochopitelně dali ministerstvu zdravotnictví, odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, a vysvětlili jsme jim, proč je taková. Čekáme tedy, jestli to ministerstvo zdravotnictví uchopí, nebo nám dá stejné peníze jako loni. Jednotlivé osoby na ministerstvu od shora dolů se tvářily, že je to pěkně zpracované a má to logiku, ale nikdo se nevyjádřil ve smyslu pozitivním ani negativním. Jsme tedy v situaci, kdy vůbec netušíme, jak to dopadne,“ říká Marek Slabý. „Potřebovali bychom, aby za nárůstem platů běžela cena bodu, k čemuž pojišťovny nikdo nedonutí, nebo počet bodů za výkon, který by se musel zdvojnásobit – k čemuž je také nedonutíme. Ve chvíli, kdy mají pocit, že nemají ani korunu a veškeré peníze, které budou navíc, půjdou do lůžkové péče, nám dobrovolně nic nenavýší. Všichni navíc rádi použijí berličku, že máme vícezdrojové financování,“ dodává šéf asociace záchranek.

Doprava: za devět let pokles hodnoty bodu o tři procenta

Navyšování platů a mezd, které ve výsledku není dostatečně finančně saturováno, trápí také zdravotnickou dopravní službu. Ta navíc poukazuje na rozdíly v úhradách v porovnání s dopravními výkony u záchranek.

„Na základě námi provedené analýzy a porovnání hodnot bodů dopravních výkonů odborností zdravotnické dopravní služby (odb. 989) a zdravotnické záchranné služby (odb. 709) od roku 2008 do současnosti jsme zjistili, že u ZDS v nepřetržitém provozu byl nárůst hodnoty bodů o dvě procenta, u ostatních ZDS byl pokles o osm procent. To znamená, že u tohoto segmentu od roku 2008 došlo celkově k poklesu hodnoty bodů o tři procenta. Naproti tomu u ZZS byl od roku 2008 u dopravních výkonů nárůst hodnoty bodů o devět procent. Racionálně není tento rozdíl v hodnotách bodů dopravních výkonů u segmentu ZDS a ZZS odůvodnitelný, přičemž ekonomicky korektní je hodnota bodů platná pro odbornost ZZS,“ uvádí Václav Moravec, předseda Asociace pracovníků nestátní dopravní zdravotní služby a zástupce segmentu v dohodovacím řízení.

Zdroj: APNDZS

Moravec zároveň zdůrazňuje, že nejde o porovnání hodnot výkonů, které jsou u obou odborností odlišené rozdílným počtem bodů, ale hodnoty jednoho bodu při identických jednotkových cenách vstupů. Jde tak například o ceny náhradních dílů u identických motorů, cenu oleje, nafty či cenu práce v servisu. Odlišné náklady a systém činnosti ZDS a ZZS jsou přitom součástí kalkulačních listů dopravních výkonů, z nichž je vypočteno množství bodů pro dopravní výkony. V současnosti tak má dopravní služba na základě vyhlášky MZ ČR č. 348/2016 Sb. v nepřetržitém provozu hodnotu bodu 0,96 – 0,58 Kč a v přetržitém provozu 0,81 Kč – 0,40 Kč. Naproti tomu pro záchranku je stanovena hodnota bodu bez regulací ve výši 1,12 Kč.

„Je proto nepochopitelné, že ZDS dostávají ze zdravotního pojištění např. na 1 litr nafty o šest korun méně než ZZS. Je to pro nás nevysvětlitelné upřednostňování jednoho poskytovatele dopravního výkonu před jiným,“ konstatuje Václav Moravec s tím, že vybrané ZDS jsou taktéž součástí integrovaného záchranného systému a v jednotlivých krajích spolupracují se záchrankami.

Dopravní službě chybí řidiči sanitek. Kvůli mzdám

Asociace proto požadovala hodnotu bodu při nepřetržitém provozu na úrovni 1,10 Kč a fixní složku 0,95 Kč. U přetržitého provozu by pak měl mít bod 0,95 Kč a fixní složka 0,80 Kč. Oproti tomu například Svaz zdravotních pojišťoven předložil návrh hodnoty bodu u nepřetržitého provozu na 0,96 Kč a ostatních 0,81 Kč s tím, že úhrada bude zalimitována počtem unikátních pojištěnců 2016 x průměrnou úhradou 2016 x 1,02.

„Současná úhrada dopravních výkonů u ZDS je nedostatečná, v porovnání s úhradou dopravních výkonů ZZS diskriminační a jednostranně znevýhodňuje ZDS na úkor ZZS. S tímto faktem a předloženými argumenty sice zástupci zdravotních pojišťoven při dohodovacím řízení vyslovili souhlas, ovšem nedokázali najít řešení a doporučili nám v této věci jednat se zástupci ministerstva zdravotnictví,“ přibližuje Moravec, který si ale od dalších kroků úřadu příliš neslibuje. „Jak sledujeme strategii ministerstva ve věci úhrad poskytovaných zdravotních služeb, máme velikou obavu, že podložené požadavky ambulantní sféry, do které patří i ZDS, MZ ČR nebude řešit a úhrady zůstanou ve stejné výši jako v roce 2017. V tom případě nastanou velké problémy s převozy těžce nemocných pacientů v celé ČR,“ varuje Václav Moravec.

Stejně jako nemocniční segment totiž i zdravotnickou dopravní službu trápí nedostatek zdravotníků, konkrétně řidičů sanitek. Důvodem jsou celorepublikově nízké mzdy.

„Na základě kalkulačního listu nám zdravotní pojišťovny hradí hrubou mzdu ve výši 16.000 Kč. Pokud by financování ZDS v roce 2018 zůstalo na stejné výši, tak ZDS s přetržitým provozem na základě daných kalkulací ze zdravotního pojištění budou mít hrazeny mzdy, které budou nižší než stanovená minimální mzda pro řidiče sanitních vozidel. Tato situace v našem segmentu může ovšem zapříčinit velké problémy nejen pacientům, ale hlavně nemocnicím s přepravou pacientů na vyšetření, k a z hospitalizace,“ uzavírá Moravec.

Michaela Koubová