Zpřesnit podmínky odložení očkování a přidat vakcinaci některým profesím, vyplynulo z připomínek k vyhlášce

Ombudsmanka nesouhlasí se stanovením nejzazšího termínu podání první dávky MMR vakcíny. Lékařská komora si naopak láme hlavu s nejasným vymezením odkladu povinného očkování, které může dostat lékaře do neřešitelné situace. Ministerstvu zdravotnictví dorazily připomínky k očkovací vyhlášce. Foto: Wikimedia

 

Ministerstvo zdravotnictví během letních prázdnin chrlí návrhy vyhlášek, ale i když běží čas dovolených, vrací se mu celkem slušná odezva z připomínkových míst. Ne jinak tomu je u vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 537/2006, o očkování proti infekčním nemocem. Připomínky se povětšinou drží věcné roviny. Lékařská komora žádá jasnější zpřesnění formulace o možnosti odložení očkování, aby lékaři měli nějaké vodítko, jak mají vlastně postupovat. Ministerstvo spravedlnosti by chtělo, aby se očkování proti virové hepatitidě B týkalo všech pracovníků Vězeňské služby a ministerstvo vnitra by si přálo, aby jej měli k dispozici dobrovolní hasiči obcí. Odboráři požadují rozšířit očkování proti klíšťové encefalitidě na pracovníky lesních a vodohospodářských závodů a Plzeňský kraj by rád očkoval proti spalničkám pracovníky nemocničních infekčních a dermatovenerologických oddělení. Snad jenom ombudsmanka Šabatová potěší antivaxx hnutí, když napsala, že nesouhlasí se stanovením nejzazšího termínu podání první dávky MMR vakcíny, protože se jí jeví jako nedostatečné zdůvodněný zásah do základních práv a svobod.

 

Úředníci ministerstva zdravotnictví by si mohli připomínky roztřídit do tří hromádek podle zaměření: první by se týkala nejistoty kolem odkládání očkování, druhá očkování u některých povolání a třetí pochybností o úsudku odborníků.

Je třeba zpřesnit podmínky odkládání očkování

Ustanovení paragrafu 11a navrhovaného znění vyhlášky má vymezit případy, v nichž je možné provést očkování dětí později, než je uvedeno v očkovacích plánech. Navrhovaně znění: „Není-li možné, zejména s ohledem na zdravotní stav dítěte…“ je podle České lékařské komory: „Nutno považovat za zcela vágní, přičemž takto formulována podmínka pro odklad povinného očkování nepřináší lékaři žádné legislativní vodítko pro správný zákonný postup. Komora míní, že pod termín „není-li možné“ lze podřadit prakticky jakýkoliv stav, přičemž není rozhodné, zda se bude jednat o faktickou zdravotní překážku, či jen třeba odmítavý postoj zákonných zástupců. Situaci nezpřesňuje ani doplnění souslovím „zejména s ohledem na zdravotní stav dítěte“, neboť registrující lékař dítěte při aplikaci očkovací látky vždy v souladu s pokyny výrobce očkovací látky vyloučí nežádoucí stavy. Česká lékařská komora proto důrazně trvá na zpřesnění ustanovení § 11a a čekává, že lépe vymezí „skutečnosti – podmínky, případně i stavy, za nichž může lékař očkování oproti očkovacímu plánu odložit“. A nejen to. Komora je přesvědčena, že je třeba prováděcím předpisem vymezit závazný postup a zejména stanovit okruh subjektů, např. Centra pro očkování, jež by byly oprávněny a povinny očkování dětí mimo očkovací plán provést. „S ohledem na specifickou a vysoce odbornou oblast je žádoucí, aby očkování mimo očkovací plán prováděla specializovaná centra, nikoliv registrující lékař nezletilého,“ uvádí ČLK.

Znění paragrafu 11a se nepozdává ani na Úřadu vlády. „Toto ustanovení v podstatě znamená individualizaci očkovacích kalendářů, protože vyhláška bez jakéhokoli omezení umožňuje rodičům začínat s očkováním kdykoli i na jejím základě. Nevede rodiče, aby respektovali započetí očkování v době stanovené vyhláškou,“ píše ve svém stanovisku poradkyně předsedy vlády Aleny Gajdůškové a hned má také doporučení: „Pokud má být zachována proočkovanost dětí, pak je třeba veřejnosti, respektive rodičům, podat zdůvodnění termínů očkovacího kalendáře tak, aby byl očkovací kalendář většinově rodiči respektován.“ Poradkyně ale upozorňuje ještě na jeden problém. „Nová vyhláška ruší pravidelné očkování dětí se zdravotními indikacemi (uvedenými v příloze č. 1 dosavadního předpisu) proti invazivním pneumokokovým infekcím. Odvolává se na úhradu z veřejného zdravotního pojištění (§ 30 odst. 2 písm. b) bod 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nicméně v praxi to bude znamenat, že se toto očkování dostává do skupiny očkování, provedeného na žádost fyzické osoby (u dětí rodičů) čili do skupiny očkování nepovinných a podmíněných souhlasem rodičů. Změna se může dotknout výše proočkovanosti dětí (zejména skupiny dětí, které mají dnes vyjmenované zdravotní indikace) a finanční spoluúčasti ze strany rodičů.  Navyšování spoluúčasti u preventivních opatření není v souladu s filosofií zdravotní péče této vlády,“ uvádí Alena Gajdůšková a požaduje přeformulovat návrh tak, aby opatření nevyvolalo potřebu spoluúčasti pacientů nebo spoluúčast, která tímto opatřením nově rodičům vyvstane, řešit např. prostřednictvím kompenzace z fondu prevence jednotlivých zdravotních pojišťoven.

Profese v ohrožení – žloutenka, encefalitida, spalničky

Návrh vyhlášky myslí na potřebnost očkování u některých povolání, která jsou spojena s vyšším výskytem konkrétních infekčních nemocí. Podle připomínek však ne dostatečně nebo nemyslí na všechny.

Ministerstvo spravedlnosti vysvětluje, že zaměstnanci Vězeňské služby ČR, zejména vychovatelé, pedagogové, kaplani a další, kteří přichází do přímého styku s vězněnými osobami, jsou více ohroženi virovou hepatitidou než běžná populace. Jenže vyhláška pracuje s pojmem „úzký a pravidelný kontakt“ a ministerstvo spravedlnosti se ptá, co to přesně znamená a žádá, aby byl definován. Chce mít prostě jistotu, že se bude očkování na výše uvedené pracovníky skutečně vztahovat.

Ministerstvo vnitra požaduje rozšířit očkování proto virové hepatitidě B na členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací